Ethernet: Porovnání verzí

'''Ethernet''' (výslovnost {{IPA|''iːθərnɛt''}}, česky i ''eternet'') je název souhrnu technologií pro [[Počítačová síť|počítačové sítě]] (LAN, MAN) z větší části standardizovaných jako [[IEEE 802.3]], které používají kabely s [[kroucená dvoulinka|kroucenou dvoulinkou]], [[optický kabel|optické kabely]] (ve starší verzích i [[koaxiální kabel]]y) pro komunikaci přenosovými rychlostmi od 1 Mbit/s po 100 Gbit/s.<ref name="IEEE 802.3">{{Citace elektronické monografie

| url = http://standards.ieee.org/getieee802/download/802.3-2012_section1.pdf

=== IEEE 802.3 ===

{{Podrobně|IEEE 802.3}}

„IEEE 802.3 Carrier Sense Multiple Access with Collision Detection (CSMA/CD) Access Method and Physical Layer Specifications“, protože Ethernet byla registrovaná značka firmy Xerox. IEEE standard z roku 2012 však již nese název „IEEE Standard for Ethernet“.<ref>IEEE 802.3, titulní strana</ref>

 

Ethernet používá tři druhy přenosových médií (kabelů):

 

* [[Kroucená dvoulinka|kroucenou dvoulinku]]

* [[Optický kabel|optické kabely]]

==== 10BASE2 ====

 

K masovému rozšíření Ethernetu přispěla okolo roku 1990 technologie [[10BASE2]] (IEEE 802.3a), která používá ''tenký koaxiální kabel'' ({{Cizojazyčně|en|''thin Ethernet''}}, {{Cizojazyčně|en|''cheapernet''}}) typu [[RG-58A]]. Tento kabel je podstatně ohebnější, takže může být přiveden až k síťové kartě, bez použití transceiveru. Segment není tvořen jedním kusem kabelu, ale skládá se z úseků kabelu opatřených na obou koncích [[BNC konektor|konektorem BNC]]. Kabely se (ani při propojení dvou počítačů) nepřipojují přímo do síťové karty, ale na jeden z přímých směrů BNC T-konektoru, zatímco odbočka T-konektory je zapojena do síťové karty. Aby bylo možné k tenkému kabelu připojit i počítače, které mají kartu pouze s AUI rozhraním, vyráběly se i transceivery pro tenký kabel. Celý segment má maximální délku 185 metrů, někteří výrobci dovolovali (se speciálním hardware) délku i 300-400 metrů. Segment musí být na obou koncích zakončen terminátory ([[rezistor]] 50 ohmů). To znamená, že k propojení dvou počítačů jsou potřeba dva T-konektory, jeden kus kabelu a dva terminátory. Pro malou síť však nebyly potřeba žádné aktivní prvky, což bylo příčinou velké oblíbenosti této technologie.

 

=== Kroucená dvoulinka ===

 

K dalšímu rozšíření Ethernetu přispěl přechod na kabely s několika páry [[Kroucená dvojlinka|kroucené dvoulinky]] ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''Twisted pair, TP''}}), které se používají pro telefonní rozvody v budovách. Standardy 1BASE5 (StarLAN, IEEE 802.3e, 1987, příliš se nerozšířil), 10BASE-T (IEEE 802.3i, 1990) a 100BASE-TX, T2 a T4 (IEEE 802.3u, 1995) byly první členy stále se rozšiřující řady standardů, které definovaly Ethernet na tomto médiu. Kolem roku 2000 se [[kroucená dvojlinka]] stala nejrozšířenějším druhem kabeláže pro sítě Ethernet.

 

* [[hub]] (multiport repeater) – umožňuje propojit několik segmentů sítě pracujících stejnou rychlostí

* [[bridge]] (most) – propojuje dva segmenty sítě; každá strana bridge může pracovat jinou rychlostí a každá strana tvoří zvláštní [[kolizní doména|kolizní doménu]] – na každém rozhraní běží nezávislý algoritmus CSMA/CD a o médium spolu soutěží jen zdejší počítače – bridge (a přepínač) oddělují kolizní domény

* [[router]] (směrovač) – umožňuje propojit různé sítě (ne nutně typu Ethernet); pracuje na [[síťová vrstva|3. vrstvě]] [[Referenční model ISO/OSI|OSI modelu]]

 

 

Při použití kroucené dvoulinky a optického kabelu jsou segmenty tvořeny pouze dvěma zařízeními připojenými na opačných koncích kabelu. Obě zařízení musí být schopna pracovat stejnou rychlostí a pokud obě nepodporují [[automatické nastavení přenosových parametrů]] musí mít nastaveny na stejné parametry.

 

{{Internetové protokoly}}

 

[[Kategorie:Ethernet| ]]