Verze z 9. 1. 2016, 18:19 editovat 82.144.132.129 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 10:47 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 4: Nákladem držení peněžních zůstatků jsou ušlé [[výnos]]y, které by majitel získal uložením aktiva v jiné formě. Z toho plyne, že poptávka po peněžních zůstatcích je nepřímo závislá na [[úrok\|úrokové míře]]. ''Tím, že firma neuloží 1 000 000 Kč, které má v hotovosti, na týden na termínový účet s lhůtou splatnosti 14 dní a úrokovou mírou 8~~ ~~ % [[Per annum\|p.a.]], nezíská 14/365 * 0,08 * 1 000 000 = 3 068 korun na úrocích. Ale firma tyto peníze potřebuje na financování běžného provozu, tzn. kupuje si likviditu za [[náklady obětované příležitosti]] (ony tři tisíce, které nezíská) – rozhoduje o struktuře svého bohatství.'' === Transakční motiv === Řádek 17: === Spekulační motiv === Držba nad rámec transakčního a opatrnostního motivu, důsledek nejistoty pohybu budoucích úrokových sazeb. Jde tedy o peníze držené v očekávání poklesu cen obligací, atd .. (růstu úrokových sazeb). == Související články == * [[Peněžní zásoba]] (nabídka peněz) * [[Měnové agregáty]] {{Autoritní data}} [[Kategorie:Makroekonomie]]

Poptávka po penězích: Porovnání verzí