Verze z 18. 7. 2017, 18:23 editovat 188.121.164.33 (diskuse) →‎Rozloha a počet obyvatel značky: editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2017, 10:38 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - sídlo světa \| jméno = Šanghaj \| originální jméno = 上海 \| obrázek = Shanghai montage.png \| popisek = \| znak = \| vlajka = \| stát = Čínská lidová republika \| mapa = \| loc-map = {{LocMap \|Čína\|label=Šanghaj \|position=top\|width=300 \|lat=31.10 \|long=121.28 \|float=center \|caption=}} \| rozloha = 6 340,5 km²;<br />město = 2 643<ref>http://www.shanghaihighlights.com/essential/</ref> \| počet obyvatel = 27 000 000+ \| rok = 2017 \| hustota zalidnění = 3 630 \| zeměpisná šířka = 31.1666667 \| zeměpisná délka = 121.4666667 \| nadmořská výška = 0–103,4 \| psč = '''2000'''00–'''2021'''00 \| telefonní předvolba = + 80 \| označení vozidel = 沪A, B, D, E \| starosta = Jing Jung \| administrativní dělení = \| status = samosprávné město \| etnické složení = [[Chanové]] – 99 %<br />[[Chuejové]] – 0,4 % \| náboženské složení = \| web = http://www.shanghai.gov.cn }} '''Šanghaj''' ('''上海''' Šang-chaj, [[Pchin-jin\|pinyin]]: {{Audio\|Zh-Shanghai.ogg\|shàng hǎi}}) je s více než 27 miliony obyvatel<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Shanghai Population 2017 - World Population Review \| periodikum = worldpopulationreview.com \| url = http://worldpopulationreview.com/world-cities/shanghai-population \| jazyk = en \| datum přístupu = 2017-02-10}}</ref> [[Seznam největších měst v Čínské lidové republice\|nejlidnatější město]] [[Čínská lidová republika\|Číny]] a významné hospodářské centrum této země. Rozkládá se při ústí řeky [[Jang-c’-ťiang]] do [[Východočínské moře\|Východočínského moře]] a od roku [[2004]], kdy vystřídalo s ročním obratem nákladu 380 milionů tun [[Rotterdam]], si drží na pozici [[Seznam největších přístavů kontejnerové námořní dopravy\|největšího]] [[Kontejnerová loď\|kontejnerového]] přístavu světa.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Top 50 World Container Ports {{!}} World Shipping Council \| periodikum = www.worldshipping.org \| url = http://www.worldshipping.org/about-the-industry/global-trade/top-50-world-container-ports \| datum přístupu = 2017-02-10}}</ref> Šanghaj administrativně náleží mezi čtveřici měst se zvláštním statutem, která jsou v rámci ČLR postavena na roveň provinciím. Řádek 33 ⟶ 32: == Přírodní podmínky == [[Soubor:Shanghai - Nanjing Road.jpeg\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Nankingská třída v Šanghaji]] === Poloha === Šanghaj se rozkládá jižně od ústí [[Jang-c’-ťiang]] do moře, podél řeky [[Chuang-pchu-ťiang\|Chuang-pchu]], která má v těchto místech šířku kolem 400 m. Terén v centru města je velmi plochý, průměrná nadmořská výška činí 4 m. Řádek 41 ⟶ 40: === Podnebí === Klima je subtropické se zimními teplotami v rozmezí -1 °C až 8 °C, v létě pak teploty dosahují 28 °C až 35 °C a vlhkost vzduchu dosahuje hodnot přes 80 %. Průměrná roční teplota činí 15,3 °C; roční úhrn [[Srážky\|srážek]] 1 135 mm, z čehož největší část spadne od května do září. Za rok se v průměru vyskytne 110 dnů s deštěm. Nejvhodnější období k návštěvě nastává na sklonku jara a počátkem podzimu. {{Počasí \|location = Šanghaj Řádek 91 ⟶ 90: == Dějiny města == [[Soubor:Old City of Shanghai will walls and seafront.jpg\|náhled\|~~left~~vlevo\|Staré město a hradby]] [[Soubor:ShanghaiPeaceHotel.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Hotel Mír (dříve Cathay) na Bundu]] První zmínka o místě – tehdy zvaném Chua-tching (華亭) – pochází z období [[dynastie Sung]] ([[960]]), záhy se zde rozvinul přístav, který si roku [[1074]] vysloužil zřízení vlastního berního úřadu. Roku [[1553]] bylo město opatřeno hradbami na ochranu proti pirátům. I když počet obyvatel časem vzrostl ke 200 000 a kromě obchodu se ve městě rozvíjela textilní výroba, zůstávala Šanghaj přístavem pouze oblastního významu. Situace se změnila v [[19. století]], kdy strategická poloha při ústí největší čínské řeky učinila ze Šanghaje jedno z hlavních středisek obchodu se Západem. [[Nankingská smlouva]], kterou roku [[1842]] po prohrané [[První opiová válka\|první opiové válce]] uzavřela Čína s [[Spojené království\|Británií]], stanovila Šanghaj jedním z pěti smluvních přístavů, které mají být otevřeny mezinárodnímu obchodu. V Šanghaji vznikla cizinecká čtvrť, nepodléhající čínským úřadům (od roku [[1854]] spravovaná tzv. Šanghajskou městskou radou), která se stala vstupní branou západních vlivů do Číny. Počet obyvatel výrazně vzrostl za [[Tchajpchingské povstání\|tchajpchingského povstání]] v 50. letech [[19. století]] díky přílivu uprchlíků, kteří se z okolního venkova uchylovali pod ochranu cizinecké čtvrti; podobná situace se opakovala za [[Boxerské povstání\|boxerského povstání]] roku [[1900]], kdy město překročilo hranici jednoho milionu lidí. Na počátku [[20. století]] měla kosmopolitní Šanghaj dvě moderní univerzity a byla symbolem moderní a prosperující Číny, stejně jako působištěm drogových gangů a synonymem hříchu. V Šanghaji vydával [[Čchen Tu-siou]] vlivný pokrokový časopis Mládí (青年, Čching-nien), roku [[1919]] bylo město mezi dějišti největších demonstrací proti postoupení bývalých německých koncesí v Číně Japonsku ([[Hnutí 4. května]]). Silný [[Marxismus\|marxistický]] vliv ilustruje i skutečnost, že v Šanghaji byla roku [[1921]] založena [[Komunistická strana Číny]]. Když se v dubnu [[1927]] šanghajští dělníci pod komunistickým vedením pokusili ovládnout město, byli zmasakrováni [[Čankajšek\|Čankajškem]] za pomoci Zeleného gangu; bez řádného soudu bylo tehdy popraveno na 5 000 lidí. Téhož roku vznikla sloučením cizineckých čtvrtí s okolními obcemi Velká Šanghaj čítající 2,6 milionu obyvatel; zároveň bylo město vyčleněno z provincie [[Ťiang-su\|Ťiang‑su]] a postaveno na roveň provincii. Tříměsíční [[Bitva o Šanghaj (1937)\|bitva o Šanghaj]], kde se [[13. srpen\|13. srpna]] [[1937]] vylodila japonská vojska, byla jedním z prvních střetů [[Druhá čínsko-japonská válka\|druhé čínsko-japonské války]]. Boje o město si vyžádaly 200 000 padlých. Čínští obránci museli přes statečný odpor nakonec ustoupit a v letech [[1937]]-[[1945]] tak byla Šanghaj okupována [[Japonské císařství\|císařským Japonskem]]. V tomto období se též stala cílem tisíců zahraničních uprchlíků. Od [[27. květen\|27. května]] [[1949]] je Šanghaj pod komunistickou vládou. Třebaže po roce 1949 přesídlila řada západních firem do [[Hongkong]]u, který tak vystřídal Šanghaj v roli obchodní metropole [[Dálný východ\|Dálného východu]], výsadní hospodářské postavení Šanghaje v rámci Číny zůstalo neotřeseno. I dnes je, nepočítáme-li Hongkong, regionem se suverénně nejvyšším [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] na hlavu v [[Čínská lidová republika\|ČLR]]. Zatímco v 60. až 80. letech město spíše stagnovalo, velký rozmach přišel po zřízení zvláštní hospodářské zóny Pchu-tung v roce [[1990]], kde vyrostly velkolepé [[mrakodrap]]y a nové mezinárodní letiště. Velkým problémem zůstává těžko kontrolovatelný příliv přistěhovalců z venkovských oblastí, především z provincií [[An-chuej\|An‑chuej]], [[Ťiang-su\|Ťiang‑su]] a [[Če-ťiang\|Če‑ťiang]]. == Rozloha a počet obyvatel == [[Soubor:Shanghai admin cs.PNG\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Správní členění]] Oficiální údaje k 1. červnu 2017: Šanghaj (bez vnějších předměstí) * Rozloha: 550 km² * Počet obivatel:25mil Řádek 118 ⟶ 117: == Správní členění == [[Soubor:OrientPearlTower.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|[[Oriental Pearl Tower\|Věž Perla Orientu]]]] Vlastní město sestává z deseti [[Městské obvody Čínské lidové republiky\|městských obvodů]]. Devět z nich, souhrnně označovaných [[Pchu-si]] (浦西, Pǔxī) na západním břehu řeky [[Chuang-pchu-ťiang]] (黄浦) představuje historické jádro města, zatímco desátý obvod [[Pchu-tung]] (浦东, Pǔdōng), vytvořený roku [[1992]] je hypermoderní čtvrť na protějším východním břehu. Dalších osm městských obvodů a jeden venkovský okres pak tvoří vnější předměstí. '''Vlastní město''' - 10 obvodů (čchü) Řádek 131 ⟶ 130: * [[Chung-kchou]] (虹口区 Hóngkǒu Qū) * [[Jang-pchu]] (杨浦区 Yángpǔ Qū) * [[Pchu-tung]] (浦东新区 Pǔdōng Xīn Qū) — do roku [[1992]] okres Čchuan-ša (Chuansha) '''Okrajové části''' - 8 obvodů (čchü) a 1 okres (sien) Řádek 138 ⟶ 137: * [[Ťia-ting]] (嘉定区 Jiādìng Qū) — [[1992]] * [[Ťin-šan]] (金山区 Jīnshān Qū) — [[1992]] * [[Sung-ťiang]] (松江区 Sōngjiāng Qū) — [[1997]] * [[Čching-pchu]] (青浦区 Qīngpǔ Qū) — [[1999]] * [[Nan-chuej]] (南汇区 Nánhuì Qū) — [[2001]] * [[Feng-sien]] (奉贤区 Fèngxián Qū) — [[2001]] Osm z devíti okresů bylo v průběhu let [[1988]] až [[2001]] změněno v městské obvody. Jediným zbývajícím venkovským okresem je tak * Čchung-ming (崇明县 Chóngmíng Xiàn), zajímající plochu stejnojmenného ostrova v ústí [[Jang-c’-ťiang]]. == Doprava == [[Soubor:A maglev train coming out, Pudong International Airport, Shanghai.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|[[Maglev v Šanghaji\|Šanghajský Maglev]]]] [[Metro v Šanghaji\|Šanghajské metro]] má čtrnáct linek ([[2015 v dopravě\|2015]]); další trasa a rozšíření stávajících jsou ve výstavbě. [[Mezinárodní letiště Šanghaj Chung-čchiao\|Staré šanghajské letiště Chung-čchiao]] se nachází v západní části města a slouží převážně vnitrostátní dopravě. Od roku [[1999 v dopravě\|1999]] je provozu [[Mezinárodní letiště Šanghaj Pchu-tung\|nové mezinárodní letiště Pchu-tung]] na okraji východní čtvrti [[Pchu-tung]]. Nové letiště spojuje od března [[2004 v dopravě\|2004]] s centrem první komerční linka [[Maglev v Šanghaji\|magnetického rychlovlaku]] [[Transrapid]] německé konstrukce. Rychlovlak dosahuje rychlosti 450 km/h a 32 km dlouhou trasu urazí za necelých 8 minut, nejvyšší rychlost se však mění v průběhu dne dle stanoveného jízdního řádu. Od roku 2010 vede také na letiště linka metra. V některých částech města je zde v provozu také [[trolejbusová doprava\|trolejbusová]] a [[tramvajová doprava]]. Velmi populárním způsobem dopravy je také taxi. Šanghaj je také významnou křižovatkou silniční dopravy, ve městě začíná nebo jím prochází mnoho důležitých dálkových dálnic (G), samotné město je protkáno sítí místních dálnic (S). Oba břehy řeky Chuang-pchu spojuje pět mostů a několik tunelů, kombinovaný most a tunel překonává severně od města také řeku [[Jang-c’-ťiang]]. Silniční provoz ve městě je hustý, ve špičce se tvoří zácpy. Počet aut ve městě stále stoupá, proto místní vláda rozhodla o přidělování poznávacích značek pro nové automobily formou aukce, když každý měsíc je možné získat asi 8000 značek.<ref>{{Citace elektronické monografie\|url=http://europe.chinadaily.com.cn/china/2011-01/07/content_11810034.htm \|titul=Shanghai number plates worth more than a car \|vydavatel=Europe.chinadaily.com.cn \|datum přístupu=17 May 2011}}</ref> V červnu 2015 minimální cena značky dosáhla přesáhla 75 tis. [[Čínský jüan\|jüanů]] (asi 285 tis. Kč).<ref>[http://www.shanghaidaily.com/business/auto/License-plate-bid-success-rate-hits-new-low/shdaily.shtml Shanghai Daily: License plate bid success rate hits new low]</ref> == Pozoruhodnosti == [[Soubor:Shanghai - Pudong - Lujiazui.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Panorama [[Pchu-tung]]u]] [[Soubor:Shanghai-NanjingRd01-l.jpg\|~~thumb~~náhled\|~~right~~vpravo\|Nankingská třída v noci]] Šanghaj na rozdíl od mnoha čínských měst neoplývá středověkými památkami. Dominantu města v samém centru, čtvrti Chuang-pchu, tvoří tzv. Bund – nábřeží lemované výstavnými výškovými budovami bank, obchodních společností a hotelů z počátku [[20. století]]. Bund je dnes památkově chráněn a výstavba vyšších mrakodrapů v této oblasti není povolena. Na protějším břehu se nachází moderní čtvrť [[Pchu-tung]] s mnoha mrakodrapy. Vypíná se zde také 468 m vysoká věž [[Oriental Pearl Tower\|Perla Orientu]] z roku [[1995]], další dominanty tvoří od roku [[1998]] mrakodrap [[Ťin Mao]] s 88 podlažími (Číňané považují osmičku za velmi šťastné číslo), od roku 2008 492-metrový mrakodrap [[Shanghai World Financial Center]] a nejnovější dominantou je od roku 2014 632-metrová [[Shanghai Tower]], [[Seznam nejvyšších budov světa\|druhá nejvyšší]] budova světa. Náměstí Lidu v Chuang-pchu dominuje od roku [[1996]] nová budova Šanghajského muzea, s unikátní kombinací kruhového a čtvercového půdorysu, vyjadřující dávnou čínskou představu kruhového nebe a čtvercové země. Bohaté uměleckohistorické sbírky obsahují předměty od nejstarších bronzů z [[Šang\|období Šang]] až po nábytek z časů [[dynastie Čching]]. Nankingská třída, jedna z hlavních obchodních tepen města, směřuje k [[Buddhismus\|buddhistickému]] chrámu Ťing-an (靜安寺, Ťing-an s', Chrám Klidu a Míru.), obnovenému v roce [[1983]]. Mezi moderní pulsující čtvrti patří Sin-tchien-ti (新天地) a Tchien-c´-fang (田子坊), plné kaváren a malých obchůdků s uměním.<ref>{{Citace elektronického periodika\|titul=Shanghai Xin Tian Di\|periodikum=www.travelchinaguide.com\|url=https://www.travelchinaguide.com/attraction/shanghai/xin-tian-di.htm\|datum přístupu=2017-02-10}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika\|titul=Shanghai Tianzifang - TravelChinaGuide.com\|periodikum=www.travelchinaguide.com\|url=https://www.travelchinaguide.com/attraction/shanghai/tianzifang.htm\|datum přístupu=2017-02-10}}</ref> U Šanghaje se nachází automobilový okruh pro závody [[Formule 1]]. Je dlouhý 5,5 km a má tvar připomínající znak ''„šang“'' (上) z názvu města. [[26. září]] [[2004]] se na něm poprvé jela [[Grand Prix Číny 2004\|Velká cena Číny]]. V roce [[2010]] hostila Šanghaj [[Světová výstava\|světovou výstavu]] [[Světová výstava\|Expo]]. V budově čínského pavilonu se nyní nachází kolekce čínského moderního umění.<ref>[http://www.czexpo.com/ CZ Expo 2010]</ref> Řádek 209 ⟶ 208: * {{flagicon\|MOZ}} [[Maputo]], [[Mosambik]] (1999) * {{flagicon\|FRA}} [[Marseille]], [[Francie]] (1987) * {{flagicon\|ITA}} [[Milán~~\|Miláno~~]]o, [[Itálie]] (1979) * {{flagicon\|CAN}} [[Montréal\|Montreal]], [[Kanada]] (1985) * {{flagicon\|USA}} [[New York]], [[USA]] (2007) Řádek 249 ⟶ 248: {{Čínská lidová republika}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Šanghaj\| ]]

Šanghaj: Porovnání verzí