Írán: Porovnání verzí

| článek o znaku = Státní znak Íránu

| mapa umístění = Iran (orthographic projection).svg

| rozlmisto =

| procent vody = 0,7

| předvolba = +98

| čas = +3:30

}}

'''Írán''', úředně '''Íránská islámská republika''' ([[Perština|persky]] ایران, původně ''Árjan'', neboli země ''Árjů'') je [[stát]] v [[Přední Asie|Přední Asii]], dříve nazývaný ''Persie''. Na západě sousedí s [[Irák]]em, na severozápadě s [[Turecko|Tureckem]], [[Arménie|Arménií]] a [[Ázerbájdžán]]em, na severu s [[Turkmenistán]]em, na východě s [[Afghánistán]]em a [[Pákistán]]em. Na jihozápadě je omýván vodami [[Perský záliv|Perského zálivu]] a [[Arabské moře|Arabského moře]], na severu je to moře [[Kaspické moře|Kaspické]]. Počtem 77 milionů obyvatel a rozlohou cca 1,6 milionu km² náleží Írán mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa.

 

V roce [[1978]] vypukly v celém Íránu rozsáhlé protivládní [[Demonstrace (protest)|demonstrace]], které přerostly v [[Íránská islámská revoluce|revoluci]] a skončily svržením starého režimu. Šáh musel [[16. leden|16. ledna]] [[1979]] odejít do [[exil]]u a mocenské vakuum vyplnil [[charisma]]tický duchovní, [[ájatolláh]] [[Rúholláh Chomejní]], který se naopak z exilu vrátil. V následujících měsících byly demontovány všechny pilíře šáhovy světské diktatury, [[Referendum|referendem]] schváleno ustavení islámské [[Republika|republiky]] a do [[Ústava|ústavy]] zakomponovány [[Teokracie|teokratické]] prvky. Chomejní postupně prosadil svou politickou doktrínu „o nadvládě teologa“, jež v praxi znamenala, že moc převzalo [[Šíité|šíitské]] duchovenstvo.

 

Zahraničněpoliticky se nový režim dostal téměř ihned do konfliktu s [[Spojené státy americké|USA]] (viz [[Americká rukojmí v Íránu]]), dosavadním nejužším spojencem, a se sousedním [[Irák]]em ovládaným světskou stranou [[Baas]] [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]]. V roce [[1980]] překročila irácká armáda hranice Íránu a začala [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácká válka]], jež trvala osm let a stála zhruba milion lidských životů. Vnější ohrožení Chomejnímu a jeho okolí umožnilo ještě více omezit svobodu ve vnitropolitickém smyslu – popravy byly na denním pořádku. Sestřelení íránského civilního letadla [[Let Iran Air 655|Iran Air 655]] křižníkem USS ''Vincennes'' v roce 1988 dále vyostřilo vztahy se Spojenými státy.

 

Uzavření míru v roce [[1988]] a Chomejního smrt o rok později nevedly k zásadní změně kursu islamistického vedení Íránu, dílčí korektury ve vnitřní politice však přece jen proběhly. V osobě [[Sajjid Alí Chameneí|Alího Chameneího]], nového vůdce země, se dostala do popředí osobnost, jež neměla zdaleka takovou autoritu jako Chomejní, což umožnilo vzrůst reálné moci formální hlavy státu – [[prezident]]a. V politice se začali více angažovat lidé spíše pragmatičtí, zaměření na ekonomiku a poválečnou obnovu infrastruktury, a sami Íránci projevovali nyní mnohem hlasitěji nespokojenost s vývojem své země – jejich mínění musel brát režim vážně.

 

 

== Politika ==

Od [[Íránská islámská revoluce|revoluce]] v roce [[1979]] je Írán islámskou republikou v čele s titulární hlavou státu – [[prezident]]em (v současnosti je jím [[Hasan Rúhání]]). Skutečnou moc v zemi má však v rukou [[rahbar]], tedy duchovní vůdce, jehož volí tzv. [[Rada expertů]] na doživotí (od roku [[1989]] je jím [[Sajjid Alí Chameneí]]). Duchovní vůdce má právo jmenovat nejvyšší soudce, je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje [[Radu dohlížitelů]], instituci, již lze označit za jakýsi [[ústavní soud]] s rozšířenými pravomocemi. Prezident, volený obyvatelstvem na čtyři roky, stojí v čele vlády, avšak duchovní vůdce má právo jej z úřadu odvolat. [[Zákonodárná moc|Zákonodárnou moc]] má jednokomorové Islámské poradní shromáždění (''Madžlis-e šúrá-je islámí''), jehož 290 členů je voleno obyvatelstvem (kromě let [[2000]]–[[2004]] v něm vždy dominovaly konzervativní síly). Shromáždění je nezávislé na výkonné moci a nelze ho zásahem prezidenta rozpustit. [[Volební právo]] mají [[Občanství|občané]] již od 15 let věku, kromě poslanců a prezidenta se volí ještě 86 členů Rady expertů. V soudním systému se uplatňuje právo [[šaría]], i když spousta ohledů [[Kontinentální evropské právo|evropského práva]] zůstala.

 

|}

 

Jako oficiální cíl íránská vláda uvádí vytvoření [[Nový světový pořádek|Nového světového řádu]] na základě [[Světový mír|světového míru]], globálního [[Vojenský pakt|vojenského paktu]] a spravedlnosti.<ref>[http://www.presstv.ir/detail/2012/08/26/258180/iran-urges-joint-bids-to-promote-peace/ Iran urges NAM to make collective bids to establish global peace]{{dead link|date=August 2016}}. PressTV, 26 August 2012. Retrieved 20 November 2012. {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20121101160814/http://www.presstv.ir/detail/2012/08/26/258180/iran-urges-joint-bids-to-promote-peace/ |date=1 November 2012 }}{{dead link|date=August 2016}}</ref><ref>[http://presstv.com/detail/2012/05/26/243242/ahmadinejad-new-world-order/ Ahmadinejad calls for new world order based on justice]{{dead link|date=August 2016}}. PressTV 26 May 2012. Retrieved 20 November 2012. {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20120830041459/http://presstv.com/detail/2012/05/26/243242/ahmadinejad-new-world-order/ |date=30 August 2012 }}{{dead link|date=August 2016}}</ref>

{{Pahýl část}}

 

=== Těžební průmysl ===

Na íránském území se podle odhadů nachází 10–11 % světových zásob [[Ropa|ropy]].<ref>Ropu v&nbsp;Persii objevil v&nbsp;roce [[1908]] britský podnikatel [[William Knox D'Arcy]], který následujícího roku založil Anglo-Persian Oil Company – pozdější Anglo-Iranian Oil Company a dnešní British Petroleum. Viz Farah Pahlaví, ''Paměti'', Praha 2004, s. 371–372, pozn. 7.</ref> Země disponuje zásobami černého zlata v&nbsp;celkovém množství zhruba 18 miliard [[Kilogram#Tuna|tun]], což ji řadí na třetí místo ve světovém měřítku. U [[Zemní plyn|zemního plynu]] je to dokonce druhé místo (27 bilionů&nbsp;m³, podle některých pramenů dokonce 940 bilionů&nbsp;m³). V&nbsp;těžbě ropy a zemního plynu byl Írán v&nbsp;roce [[2005]] na čtvrtém, resp. šestém místě na světě (200 milionů tun ropy, 80 miliard&nbsp;m³ plynu). Velká část tamních ropných polí byla objevena ve čtyřicátých a padesátých letech. Británie se ale nechtěla dělit o zisky z ropy rovným dílem.{{Fakt/dne|20160121174304|}} [[Muhammad Mosaddek]] provedl znárodnění, avšak byl svržen převratem, který plánovaly USA.{{Fakt/dne|20160121174304|}} Jakmile Spojené státy dosáhly roku [[1972]] [[ropný vrchol|ropného vrcholu]], získala postupně ložiska v&nbsp;Íránu i v&nbsp;celé oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]] velký [[Geopolitika|geopolitický]] význam. Po vážném ochromení v&nbsp;důsledku druhého [[Ropný šok|ropného šoku]] v&nbsp;polovině sedmdesátých let a [[Íránská islámská revoluce|islámské revoluci]] v&nbsp;roce [[1979]] zajišťuje těžební průmysl v roce 2012 denní produkci v&nbsp;průměru 3,979 milionů [[barel]]ů ropy, což obnáší zhruba 632,7 milionů [[litr]]ů. Z&nbsp;toho je určeno 1,425 milionu barelů (226,6 milionů litrů či 0,194 milionu tun) pro vlastní potřebu (ročně to je asi 71 milionů tun), zbylých 2,5 milionů barelů (téměř 400 milionů litrů) se vyváží do zahraničí. Spotřeba ropy pro vlastní potřebu se od roku [[1980]] ztrojnásobila a odpovídajícím způsobem rostl i export – výdaje s&nbsp;tím spojené dosáhly roku [[2006]] částky 4 miliardy [[Americký dolar|dolarů]]. Nadále jsou subvencovány ceny [[benzín]]u (litr stojí v&nbsp;přepočtu 8 [[eurocent]]ů), parlament však vzhledem k&nbsp;finanční krizi již rozhodl o změnách.

 

 

=== Etnické skupiny ===

V&nbsp;Íránu žijí lidé mnoha vyznání a etnického původu, stmelení perskou kulturou. Peršané, tvůrci [[starověk]]é [[Perská říše|perské říše]], jsou nejpočetnější složkou populace. Sedmdesát procent Íránců je potomky [[Árjové|árjských]] (indoevropských) kmenů, které začaly do dnešního Íránu migrovat ze [[Střední Asie]] v&nbsp;4. tisíciletí př. n. l. Většina obyvatel hovoří jedním z&nbsp;íránských jazyků, mezi které patří i oficiální jazyk země, [[perština]]. Nejvýznamnějšími etnickými skupinami jsou [[Peršané]] (51 %), [[Ázeři]] (24 %), Gílánci a Mázandaránci (8 %), [[Kurdové]] (8 %), [[Arabové]] (3 %), [[Lúrové]] (2 %) a [[Turkmeni]] (2 %). Počet obyvatel Íránu dramaticky vzrostl během druhé poloviny [[20. století]] a roku [[2013]] překročil hranici 77 milionů. [[Gramotnost]] je 79 %.

 

Většina populace mluví [[perština|perštinou]], která je zároveň úředním jazykem země. Ostatní používají jiné [[íránské jazyky]], které náleží do [[Indoevropské jazyky|Indoevropských jazyků]] a jazyky jiných etnik v Íránu.

 

 

=== Sport ===

Nejoblíbenějším druhem [[Kolektivní sport|kolektivního sportu]] v&nbsp;Íránu je [[fotbal]]. [[Íránská fotbalová reprezentace]] se zúčastnila [[Mistrovství světa ve fotbale 1978|mistrovství světa v&nbsp;Argentině]] ([[1978]]), [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|mistrovství světa ve Francii]] ([[1998]]) a [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|mistrovství světa v&nbsp;Německu]] ([[2006]]), nikdy však nepostoupila do [[osmifinále]] a vyhrála jediný zápas – v&nbsp;roce 1998 s&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] (2:1). Kromě toho Íránci dvakrát remizovali (1978 1:1 se [[Skotsko|Skotskem]] a 2006 1:1 s&nbsp;[[Angola|Angolou]]) a šestkrát prohráli (1978 0:3 s&nbsp;[[Nizozemsko|Nizozemskem]] a 1:4 s&nbsp;[[Peru]], 1998 0:1 s&nbsp;[[Jugoslávie|Jugoslávií]] a 0:2 s&nbsp;[[Německo|Německem]], 2006 1:3 s&nbsp;[[Mexiko|Mexikem]] a 0:2 s&nbsp;[[Portugalsko|Portugalskem]]). Třikrát vyhrál Írán [[mistrovství Asie ve fotbale]] ([[1968]], [[1972]] a [[1976]]).

 

 

== Významná města ==

Celkem 60 % íránské populace žije ve městech. Městské aglomerace trpí přelidněností, nedostatečnou dopravní obslužností a [[smog]]em. V&nbsp;první řadě to platí o metropoli [[Teherán]]u, která je svými téměř 8 miliony obyvateli zdaleka největším městem země. Z&nbsp;historického hlediska jsou vedle Teheránu nejvýznamnějšími středisky [[Mašhad]], [[Isfahán]], [[Tabríz]] a [[Šíráz]].

 

{{Portály|Írán}}

 

[[Kategorie:Írán| ]]