Estonsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - stát
}}
'''Estonsko''' ({{Vjazyce|et}} {{Cizojazyčně|et|'''Eesti'''}}), oficiálním název '''Estonská republika''' (''Eesti Vabariik'') je území a stát v [[Severní Evropa|severní Evropě]], nejsevernější z [[Baltské státy|pobaltských zemí]]. Jde o přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části [[Baltské moře]]; 80 km široký [[Finský záliv]] na severu je odděluje od [[Finsko|Finska]], přibližně 300 km moře je na západě dělí od [[Švédsko|Švédska]]. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s [[Rusko|Ruskem]], ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým [[Čudské jezero|Čudským jezerem]]. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s [[Lotyšsko|Lotyšskem]]. Hlavním městem je [[Tallinn]], ležící na severním pobřeží.
Řádek 59 ⟶ 58:
Estonsko leží na východním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]] (estonsky Läänemeri) v severozápadní části [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]] mezi 57,3° a 59,5° severní šířky a 21,5° a 28,1° východní délky. Průměrná [[nadmořská výška]] činí pouhých 50 m n. m.; nejvyšším bodem země je [[Suur Munamägi]] na jihovýchodě (318 m). Přes tuto nízkou nadmořskou výšku je [[reliéf (geografie)|reliéf]] členěný hranami jednotlivými [[vrstva (geologie)|geologických vrstev]] a povětšinou zvlněný působením pevninského [[ledovec|ledovce]].
[[Soubor:Altja jõgi Lahemaal.jpg|
Země má jen málo nerostného bohatství, pro hospodářství významnější jsou pouze ložiska [[ropné břidlice|ropných břidlic]] a [[vápenec|vápence]]. 61% rozlohy země pokrývají [[les]]y<ref>EUROPEAN COMMISSION. ''Land Use/Cover Area frame Survey 2012 Buildings, roads and other artificial areas cover 5% of the EU …and forests 40%'' [online]. 2013-10-25, [cit. 2016-05-18]. [http://europa.eu/rapid/press-release_STAT-13-154_en.htm Dostupné online].</ref>. V Estonsku se nachází více než 1400 [[jezero|jezer]] a značné množství močálů, [[rašeliniště|rašelinišť]] a [[bažina|bažin]]. Na území Estonska se nachází 5 rozsáhlých [[Národní parky v Estonsku|národních parků]], které jsou přizpůsobeny pro turismus. Většina jezer je poměrně malých, avšak největší [[Čudské jezero]] (''Peipsi järv'') ležící na východě země zabírá úctyhodných 3555 km². Pobřeží dlouhé 3794 km je členité, s množstvím zálivů, zátok a průlivů. Z více než 1500 [[ostrov]]ů a ostrůvků jsou největší [[Saaremaa]] a [[Hiiumaa]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.worldinfozone.com/country.php?country=Estonia
Řádek 76 ⟶ 75:
Koncem [[16. století]] po rozpadu [[Terra Mariana|Livonské konfederace]], poslední státní formy Terry Mariany, se stala většina estonského území součástí [[Švédské impérium|Švédské říše]], jižní část součástí [[Polsko-litevská unie|Polska]]. Po opakovaných ozbrojených konfliktech roku [[1629]] postoupilo poražené Polsko [[Altmarský mír|Altmarským mírem]] Švédsku i jižní část Estonska. [[Hladomor]] v letech 1695–1697 zahubil okolo 1/5 estonské a livonské populace.<ref>{{cite journal |last1=Neumann |first1=J. |last2=Lindgrén |first2=S. |year=1979 |title=Great Historical Events That Were Significantly Affected by the Weather: 4, The Great Famines in Finland and Estonia |journal=Bulletin of the American Meteorological Society |publisher= |volume= 60 |issue= 7 |pages=775–787 |url=http://journals.ametsoc.org/doi/abs/10.1175/1520-0477%281979%29060%3C0775%3AGHETWS%3E2.0.CO%3B2 |doi= 10.1175/1520-0477(1979)060<0775:GHETWS>2.0.CO;2 |issn=1520-0477}}</ref> Po porážce Švédska v [[Severní válka|Severní válce]] bylo Estonsko přiřčeno roku [[1721]] [[Nystadská smlouva|Nystadskou smlouvou]] k [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Po celou dobu však v zemi zůstávala vůdčí vnitropolitickou silou německá šlechta a měšťanstvo.
[[Soubor:Estonia1925physical.jpg|
Po pádu carského Ruska v důsledku [[říjnová revoluce|Velké říjnové revoluce]] vyhlásilo Estonsko [[24. únor]]a [[1918]] [[nezávislost]], na což sovětské Rusko i císařské Německo reagovaly vojenským útokem. V následující [[Estonská osvobozenecká válka|válce za nezávislost]] Estonsko zvítězilo a jeho suverenita a hranice vůči Rusku byla potvrzena [[Tartuská smlouva|Tartuskou smlouvou]], podepsanou [[2. únor]]a [[1920]]. Estonsko si udrželo nezávislost 22 let. Po většinu této doby bylo [[parlamentní republika|parlamentní republikou]]; národní [[parlament]] (''[[Riigikogu]]'') byl volen občany staršími 18 let. V roce [[1934]] v reakci na pokus o fašistický převrat vyhlásil prezident [[Konstantin Päts]] autoritářský režim, který trval do roku [[1938]].<ref>Podrobněji viz LAINOVÁ, Radka. Estonsko v březnu 1934 – legální převrat?. ''Historický obzor'', 2001, 12 (9/10), s. 217–222. ISSN 1210-6097.</ref> <!-- potud předěláno //-->
V průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]] (konkrétně: na podzim roku [[1939]]) rozhodl [[Adolf Hitler|Hitler]] o vystěhování [[Baltští Němci|Baltských Němců]] z Estonska. Většina jich poslechla a do konce roku bylo do Německa přestěhováno cca 14 000 lidí. Zbytek vystěhoval po válce [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]].
[[Soubor:Lentrée de larmée allemande en Estonie en 1941 (7622403826).jpg|
Na základě tajného dodatku [[pakt Ribbentrop-Molotov|paktu Ribbentrop-Molotov]] uzavřeného mezi [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a [[nacistické Německo|nacistickým Německem]] byla země v červnu [[1940]] obsazena sovětskými vojsky. [[21. červenec|21. července]] byla vyhlášena [[Estonská sovětská socialistická republika]], která byla oficiálně počátkem srpna [[1940]] připojena k [[Sovětský svaz|SSSR]]. Poté nastala doba těžkých stalinských represí, kdy bylo mnoho intelektuálních a politických vůdců popraveno, uvězněno nebo deportováno na [[Sibiř]], včetně prezidenta [[Konstantin Päts|Konstantina Pätse]]. V letech [[1941]]–[[1944]] byla země okupována německou [[Nacistické Německo|Třetí říší]] a začleněna do říšského komisariátu [[Říšský komisariát Ostland|Ostland]]. Po vítězné válce se v rámci [[Generalplan Ost|Generálního plánu Východ]] plánovala postupná [[germanizace]] regionu. Židovská menšina byla vyhlazena, zatímco někteří Estonci vstupovali do [[20. granátnická divize SS (1. estonská)|estonské divize]] [[Waffen-SS]]. V roce 1944 byla země osvobozena [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Následovalo 46 let sovětské [[vojenská okupace|okupace]] a vytvoření [[Estonská sovětská socialistická republika|Estonské SSR]] jako svazové republiky Sovětského svazu.
Řádek 118 ⟶ 117:
Estonsko je od roku [[2004]] členem [[Evropská unie|Evropské unie]] a od roku [[1999]] členem [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] (WTO). V roce 2004 byla vyhotovena estonská podoba [[Estonské euromince|estonských euromincí]]. Zavedení eura se původně plánovalo na [[1. leden]] [[2007]]. I přes těžký dopad [[Ekonomická krize od 2007|hospodářské krize]] dosáhla estonská vláda masivními škrty splnění všech [[Maastrichtská kritéria|Maastrichtských kritérií]] a díky tomu Estonsko přijalo euro k počátku roku 2011.
V roce [[2017]] bylo ohlášeno možné zavedení nové [[Kryptoměna|kryptoměny]] vydávané estonským státem.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kopřiva | jméno = Michal | titul = Estonsko připravuje vlastní digitální měnu. Estcoin se má napojit na elektronické občanství | periodikum = iHNed.cz | odkaz na periodikum =
== Obyvatelstvo ==
Řádek 270 ⟶ 269:
{{Portály|Estonsko}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Estonsko| ]]
|