Venuše (planeta): Porovnání verzí

{{Infobox - planeta

}}

'''Venuše''' je druhá [[planeta]] od [[Slunce]] ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Je pojmenovaná po [[římská mytologie|římské bohyni]] [[láska|lásky]] a krásy [[Venuše (mytologie)|Venuši]]. Jedná se o jedinou planetu [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], která je pojmenována po ženě. Venuše je [[terestrická planeta]], co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná [[Země|Zemi]]; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. [[elipsa|Eliptická]] oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší [[Excentricita dráhy|výstřednost]], pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemských dní. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší [[elongace]] je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před [[úsvit]]em nebo po [[soumrak]]u. Proto je Venuše někdy označována jako „jitřenka“ či „večernice“, a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější, téměř bodový přírodní zdroj světla na obloze. Její [[Hvězdná velikost|magnituda]] může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.

 

 

== Fyzikální charakteristiky ==

Venuše je jedna ze čtyř terestrických planet, takže má podobně jako Země pevný kamenitý povrch. Vzhledem k&nbsp;velikosti a hmotnosti je Venuše velice podobná Zemi a často je popisována jako její „sestra“ či „sesterská planeta“.<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

 

=== Geologické složení ===

Bez možnosti změřit šíření [[seismická vlna|seismických vln]] skrz jednotlivé vrstvy planety a znalosti [[moment setrvačnosti|momentu setrvačnosti]] je jen velmi málo způsobů, jak zjistit více informací o vnitřní stavbě a složení planety.<ref name="goettel">{{Citace periodika

| příjmení = Goettel

=== Povrch ===

{{Viz též|Povrch Venuše}}

Průzkum povrchu Venuše je vzhledem k&nbsp;husté atmosféře obklopující planetu ve viditelném spektru nemožný. Pro zmapování povrchu se využívají radarové vlny, které jsou schopny atmosférou proniknout. Povrch Venuše je přibližně z&nbsp;80 % tvořen lávovými planinami.<ref name="mira" /> Venušin povrch je tvořen dvěma „kontinentálními“ vrchovinami, které se zdvíhají z&nbsp;rozsáhlých okolních plání. Výšky povrchových útvarů se měří vzhledem ke střednímu poloměru planety, jelikož se zde nevyskytuje [[oceán]] kapalné [[voda|vody]], který by se mohl podobně jako na Zemi použít pro výchozí výšku. V&nbsp;oblasti severní vrchoviny [[Ishtar Terra]] se nacházejí největší hory Venuše [[Maxwell Montes]]. Tento masiv je přibližně o 2&nbsp;km vyšší než [[Mount Everest]], a dosahuje tedy výšky okolo 11&nbsp;km.<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

 

=== Povrchové útvary ===

Na velké části povrchu Venuše se vyskytuje značné množství sopek (např. [[Sif Mons]]), celkově se jich povedlo již objevit přes 1&nbsp;600, ale toto číslo nemusí být konečné, jelikož závisí na rozlišení snímků porvchu, které mají vědci k&nbsp;dispozici.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = The 10 Weirdest Facts About Venus – Venusian Volcanoes

=== Atmosféra ===

{{Viz též|Atmosféra Venuše}}

Současná představa o struktuře atmosféry Venuše se zakládá na měřeních uskutečněných sondami typu [[Program Veněra|Veněra]], [[Program Mariner|Mariner]], [[Program Pioneer|Pioneer-Venus]], pozemskými pozorováními a teoretickými modely, které umožňují odhadovat chování [[atmosféra|atmosféry]]. Venuše je obklopena hustou vrstvou atmosféry, která je tvořena převážně [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], dále pak malým množstvím [[dusík]]u, [[kyslík]]u a [[vodní pára|vodních par]]. Kombinace těchto plynů má za následek vznik silného [[skleníkový efekt|skleníkového efektu]], který zvyšuje [[teplota|teplotu]] [[povrch Venuše|povrchu]] o více než 400&nbsp;°C, v&nbsp;oblastech okolo [[Zemský rovník|rovníku]] dokonce až o 500&nbsp;°C. Silný skleníkový efekt způsobuje, že povrch Venuše je teplejší než [[Slunce|Slunci]] nejbližší planeta [[Merkur (planeta)|Merkur]] i přesto, že je od Slunce více jak dvakrát vzdálená a přijímá pouze 25 % slunečního záření (2&nbsp;613,9&nbsp;W/m² v&nbsp;horní části atmosféry a pouze 1&nbsp;071,1&nbsp;W/m² na povrchu planety). Vlivem tepelné setrvačnosti a proudění atmosféry se teplota na denní a noční straně Venuše výrazně neliší (rozdíl se pohybuje v&nbsp;rozmezí 25&nbsp;°C)<ref name="klec118">{{Citace monografie

| příjmení = Klezcek

 

==== Oblačnost ====

Sluneční záření je na povrchu Venuše velmi oslabené, jelikož musí překonávat hustou atmosféru, jeho hodnota dosahuje přibližně síly Slunce při zamračené obloze na Zemi. Hlavní oblačnost se nachází ve výšce přibližně 50 až 70&nbsp;km nad povrchem planety. Hrubá vrstva mraků odráží okolo 60 % slunečního svitu zpět do okolního [[vesmír]]u, což vede k&nbsp;zabraňování ještě silnějšího ohřívání atmosféry. Tento jev má na svědomí také to, že [[bolometrické albedo]] dosahuje přibližně 60 %<ref name="klec117">{{Citace monografie

| příjmení = Klezcek

 

==== Klima ====

Povrch Venuše je vystaven po celou dobu přibližně stejné teplotě, jelikož zde nepanují výraznější výkyvy mezi dnem a nocí. [[Sklon rotační osy|Rotační osa]] Venuše je ke všemu skloněna jen o méně než tři stupně, takže se zde nevyskytuje pravidelné střídání ročních období a jejich teplotní výkyvy.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Interplanetary Seasons

 

== Oběžná dráha ==

Venuše obíhá okolo Slunce ve střední vzdálenosti okolo 108&nbsp;milionů&nbsp;km jednou za 224,65&nbsp;dne. Planeta obíhá podobně jako všechny planety sluneční soustavy po [[elipsa|eliptické]] dráze, která je ale nejvíce blízká [[Kružnice|kruhové]] s&nbsp;excentricitou dráhy menší než 0,01. Během svého pohybu kolem Slunce se Venuše přibližuje každých 584&nbsp;dní<ref name="nssdc">{{Citace elektronické monografie

| url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/venusfact.html

== Pozorování ==

{{Viz též|Pozorování Venuše}}

Venuše je nejjasnějším objektem na noční obloze po Měsíci. Pohybuje se vždy uvnitř zemské dráhy, což má za následek, že se nemůže na obloze od Slunce vzdálit dále než 47°. Jasnost planety se na noční obloze pohybuje mezi −3,1&nbsp;magnitudy do -4,4&nbsp;magnitudy.<ref name="magnituda">{{Citace monografie

| příjmení = Klezcek

== Výzkum ==

{{Viz též|Výzkum Venuše}}

První automatická sonda k&nbsp;Venuši a současně první [[Planetární sonda|meziplanetární sonda]] všech dob byla [[Veněra 1|Veněra&nbsp;1]], která byla na svoji cestu vyslána [[12. únor|12.&nbsp;února]] [[1961]]. První sonda z&nbsp;úspěšného [[Sovětský svaz|sovětského]] [[Program Veněra|programu Veněra]] byla vyslána na přímou dopadovou [[trajektorie|trajektorii]], ale se sondou byl po sedmi dnech ztracen rádiový kontakt ve vzdálenosti přibližně 2&nbsp;milionů&nbsp;km od Země. Následně bylo dle dráhy sondy vypočítáno, že proletěla ve vzdálenosti přibližně 100&nbsp;000&nbsp;km od Venuše v&nbsp;půlce [[květen|května]].<ref name="mitchell_1">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Mitchell

 

=== Průnik do atmosféry ===

Sondou, která jako první proletěla atmosférou Venuše, byla sovětská [[Veněra 3|Veněra&nbsp;3]] dne [[1. březen|1.&nbsp;března]] [[1966]] – sonda se zřítila na povrch planety. Pro poruchu komunikačního systému ale sonda nebyla schopna o planetě během průletu odeslat žádná data a pouze dopadla na její povrch.<ref name="mitchell_2">{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

 

=== Dobytí povrchu ===

Následovala sovětská sonda [[Veněra 7|Veněra&nbsp;7]] s&nbsp;cílem dosáhnout povrchu planety a s&nbsp;tímto cílem byly provedeny i konstrukční úpravy na přistávacím modulu, který měl být schopný přežít tlak 180&nbsp;barů, a současně byla vnitřní vědecká aparatura [[chlad|podchlazena]] na teplotu −8&nbsp;°C kvůli prodloužení její životnosti. Sonda [[15. prosinec|15.&nbsp;prosince]] [[1970]] započala svůj sestup vstupem do atmosféry, kde využila [[tepelný štít]] ke snížení [[rychlost]]i a následně otevřela speciálně upravený padák, který měl umožnit rychlý průlet skrz atmosféru za přibližně 35&nbsp;minut. Vlivem agresivního prostředí okolní atmosféry ale padák nezůstal po celou cestu v&nbsp;pořádku a tak sonda několik posledních metrů padala [[volný pád|volným pádem]] na povrch planety rychlostí přibližně 17&nbsp;m/s. Předpokládá se, že tento tvrdý dopad částečně poškodil sondu a v&nbsp;první chvíli znemožnil zachycení jejího [[signál]]u. Po týdnu analyzování [[Kosmický šum|vesmírného šumu]] sovětští vědci oznámili, že se jim podařilo na pozadí objevit slabý signál sondy, který vydržel 23&nbsp;minut. Signál obsahoval první [[Telemetrie|telemetrii]] a údaje o teplotě povrchu jiné planety v&nbsp;podobě dat.<ref name="mitchell_2" />

 

 

=== Radarové mapování ===

 

=== Současné a budoucí mise ===

V&nbsp;současnosti kolem Venuše obíhá [[Evropská kosmická agentura|evropská]] sonda [[Venus Express]], která byla vypuštěna [[9. listopad|9.&nbsp;listopadu]] [[2005]] a úspěšně navedena na polární orbitu [[11. duben|11.&nbsp;dubna]] [[2006]].<ref name="venus express">{{Citace elektronické monografie

| titul = Venus Express

 

=== Původní život ===

Velikost podobná Zemi, existence atmosféry a vzdálenost od Slunce naznačující vysoké, ale životu stále přívětivé teploty vedly k&nbsp;častým spekulacím o existenci vyspělého [[život]]a na planetě Venuši. [[Richard Anthony Proctor|Richard Proctor]] roku [[1870]] napsal:

 

 

== Venuše v kultuře ==

=== Jméno planety ===

[[Venuše (mytologie)|Venus]], počeštěné jméno Venuše, znamená původně ''půvab'', ''krásu'', ''vděk'' a ''vnady''.<ref name="jmeno">{{Citace elektronické monografie

| strany = 25

}}</ref>

V&nbsp;[[indická astrologie|indické astrologii]], kde je planetárních vládců 9 (k&nbsp;tradičním sedmi je přidán vzestupný a sestupný měsíční uzel), vládne Venuše třem [[lunární domy|lunárním zvířetníkovým domům]] (''nakšatrám'') z&nbsp;celkového počtu 27. Jsou to ''Bharaní'', ''Púrvaphálguní'' a ''Púrvášádha''.<ref name="ia56-57">{{Citace monografie

| příjmení = Špůrek

| kapitola = Venuše

| strany = 92

| příjmení = Berling

| jméno = Peter

| strany = 207

}}</ref>

Venuše značí [[láska|lásku]], svůdnost, radost a potěšení, laskavost,<ref name="eza149" /> společenskost, [[tolerance|toleranci]] a schopnost [[kompromis]]ů,

špatně [[aspekt (astronomie)|aspektovaná]] může vést k&nbsp;[[promiskuita|promiskuitě]], [[lascivnost]]i,<ref name="apz63">{{Citace monografie

 

{{Portály|Planetární vědy}}

 

[[Kategorie:Venuše| ]]