Esperanto: Porovnání verzí

{{Namluvený článek|Esperanto,_část_první.ogg|[[5. únor]]a [[2009]]}}

{{Infobox - jazyk

| rok zveřejnění = [[1887]]

* asi 100 tisíc až 2 miliony uživatelů

* z toho 200 až 2000 [[Esperantští rodilí mluvčí|rodilých mluvčích]]

* [[Umělý jazyk|Umělé jazyky]]

** [[Umělý jazyk|Plánové jazyky]]

*** [[Mezinárodní pomocný jazyk|Mezinárodní plánové jazyky]]

[[Akademie esperanta]]<br />(Akademio de Esperanto)

}}

'''Esperanto''' (původně '''Lingvo Internacia''' – '''''„mezinárodní jazyk“''''') je nejrozšířenějším [[mezinárodní pomocný jazyk|mezinárodním]] [[Umělý jazyk|plánovým jazykem]].<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Byram

| [[Soubor:Flag of Esperanto.svg|115px|Esperantská vlajka]] || [[Soubor:Jubilea simbolo.svg|115px|Jubilejní symbol]]

|}

=== Zamenhofovo dětství ===

U&nbsp;zrodu esperanta stál [[Ludvík Lazar Zamenhof]]. Vyrůstal v&nbsp;[[Multilingvismus|mnohojazyčném]], tehdy k&nbsp;[[Ruské impérium|Ruskému impériu]] náležejícím, dnes [[Polsko|polském]] městě [[Białystok|Bělostoku]], kde byl svědkem častých rozepří mezi jednotlivými [[etnikum|etniky]] ([[Rusové]], [[Poláci]], [[Němci]], [[Židé]]). Protože za jednu z&nbsp;hlavních příčin těchto konfliktů považoval neexistenci společného [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]], začal již jako školák pracovat na projektu nové vhodné řeči, která by tuto roli mohla plnit. Měla by být&nbsp;– na rozdíl od [[národní jazyk|národních jazyků]]&nbsp;– neutrální a&nbsp;snadno naučitelná, tedy také přijatelná jako [[druhý jazyk]] pro všechny, jazyk vyučovaný společně s&nbsp;těmi národními a&nbsp;používaný v&nbsp;situacích vyžadujících dorozumění mezi národy.<ref name="jewenc">{{Citace elektronické monografie

| jazyk=esperantem, rusky}}</ref>

 

 

=== Vznik konečné verze ===

 

=== Rozvoj jazykové komunity ===

Nový mezinárodní jazyk začali brzy jeho uživatelé používat také k&nbsp;organizaci odborné a&nbsp;zájmové činnosti na mezinárodní úrovni. V&nbsp;prvních desetiletích probíhala komunikace v&nbsp;esperantu téměř výhradně písemnou formou, ale po nečekaně úspěšném prvním [[Světový kongres esperanta|Světovém kongresu esperanta]], uspořádaném roku [[1905]] ve francouzské [[Boulogne-sur-Mer]], na kterém se ověřily možnosti používání této řeči v&nbsp;mluvené formě, začaly nabývat na intenzitě i&nbsp;osobní kontakty a&nbsp;setkávání mezi jejími mluvčími.

 

V&nbsp;roce [[1912]] se Zamenhof při slavnostním projevu během osmého Světového kongresu esperanta v&nbsp;[[Krakov]]ě vzdal své oficiální role ve hnutí. Desátý kongres se měl konat roku [[1914]] v&nbsp;Paříži, přihlásilo se na něj téměř 4000 lidí, ale začínající válka jej znemožnila a&nbsp;Zamenhof se mohl vrátit do své vlasti jen přes [[Severské státy|skandinávské státy]].

 

=== Období světových válek ===

[[Světový esperantský svaz]] sídlil v době války v [[neutralita|neutrálním]] [[Švýcarsko|Švýcarsku]], odkud skupina esperantistů pod vedením [[Hector Hodler|Hectora Hodlera]] a za podpory [[Romain Rolland|Romaina Rollanda]] zprostředkovávala [[pošta|poštovní]] styk mezi znepřátelenými zeměmi. Dobrovolníci v&nbsp;[[Ženeva|Ženevě]] každý den přeposílali na druhou stranu barikády dvě stě až tři sta dopisů osobního charakteru, podle potřeby kvůli [[cenzura|cenzuře]] příslušně [[překlad|přeložených]]. Celkem takto esperantisté pomohli v&nbsp;přibližně 200 tisících případech,<ref name="sikosek2006">Sikosek, Marcus: ''Die neutrale Sprache. Eine politische Geschichte des Esperanto-Weltbundes''. Diss. Utrecht 2006. Skonpres, Bydgoszcz 2006</ref><ref>{{Citace monografie

 

=== Po druhé světové válce ===

Snahy o&nbsp;prosazení esperanta jako univerzálního jazyka se přesto setkávaly s&nbsp;pozitivní odezvou i po válce: Petice v&nbsp;jeho prospěch adresované [[Organizace spojených národů|Spojeným národům]] podepsalo přes 80&nbsp;milionů lidí, v&nbsp;[[Československo|Československu]] například prof.&nbsp;[[Jaroslav Heyrovský]], nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]].<ref>{{Citace elektronické monografie

| jméno=Miroslav

|autor=David Graddol

|vydavatel=The British Council}}</ref>

 

=== Historie esperanta v českých zemích ===

Po mnoho let byly pořádány pravidelné letní školy esperanta v&nbsp;[[Doksy|Doksech]] a&nbsp;semináře v&nbsp;[[Dudince|Dudincích]], [[Herbortice|Herborticích]], [[Karlovy Vary|Karlových Varech]], [[Opátka|Opátce u&nbsp;Košic]], [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]], v&nbsp;[[Poprad]]u a&nbsp;[[Svit]]u. Před druhou světovou válkou, v&nbsp;letech [[1931]]–[[1938]], byly vedeny z&nbsp;[[Brno|Brna]] tři [[rozhlas]]ové kurzy esperanta. Kromě kurzů a&nbsp;přednášek byly odtud vysílány také [[umění|umělecky]] hodnotné činoherní, operní, operetní a&nbsp;kabaretní pořady, ve kterých účinkovali mimo jiné [[Karel Höger]], [[František Kožík]], [[Zdeňka Švabíková]] či [[Vladimír Leraus]]. Po válce vysílala v&nbsp;esperantu stanice [[Český rozhlas Dvojka|Praha]] třikrát denně, pořady v&nbsp;tomto jazyce nechyběly ani v&nbsp;relacích z&nbsp;[[Ostrava|Ostravy]] a&nbsp;[[Bratislava|Bratislavy]].

 

 

==== Historie esperanta v českých zemích po druhé světové válce ====

{{Viz též|Esperantská kultura}}

 

V&nbsp;dnešním světě, který stále jasněji vnímá práva menšin i&nbsp;jazykovou a&nbsp;kulturní rozmanitost, získává mezinárodní jazyk esperanto opět pozornost rozhodujících činitelů. Nevládní organizace a&nbsp;sdružení naléhají, aby se nastolila otázka mezinárodní řeči na pořad diskuze [[Organizace spojených národů|Spojených národů]] a&nbsp;[[Evropská unie|Evropské unie]]. V&nbsp;červenci [[1996]] Sympozium mezinárodních organizací na počest [[Inazo Nitobe]]ho svolalo v&nbsp;[[Praha|Praze]] skupinu nezávislých expertů, kteří prověřovali tehdejší postavení esperanta a&nbsp;navrhli jeho začlenění do aktuálních rozhovorů o&nbsp;jazykových právech a&nbsp;jazykové politice. [[Pražský manifest (esperanto)|Pražský manifest]] (přijatý na [[Světový kongres esperanta|Světovém esperantském kongresu]] roku 1996 v&nbsp;Praze), moderní deklarace hodnot a&nbsp;cílů motivujících esperantské hnutí, zdůrazňuje jazykovou demokracii a&nbsp;zachování jazykové rozmanitosti. Mezi známými [[Esperantista|osobnostmi]] používajícími esperanto v&nbsp;poslední době jsou mimo jiné nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Reinhard Selten]] ([[1994]]), mistryně světa v&nbsp;[[šach]]u [[Judit Polgárová]] a&nbsp;[[Tivadar Soros]], otec finančníka [[George Soros]]e. Esperanto se jako komunikační prostředek používá i&nbsp;v&nbsp;projektu „Dialogy domorodců“, programu na posilnění výměny zkušeností mezi domorodými národy ve světě, který odmítá bývalé [[kolonialismus|koloniální]] jazyky.

 

 

=== Stav vývoje jazyka ===

Na začátku jazyk esperanto sestával z&nbsp;asi tisíce [[kořen (mluvnice)|slovních kořenů]], z&nbsp;nichž bylo možno vytvořit 10–12 tisíc slov. Dnešní [[esperantské slovníky]] často obsahují i&nbsp;15–20 tisíc kořenů, ze kterých lze již vytvářet slov statisíce; jazyk se navíc stále vyvíjí. Aktuální tendence sleduje a&nbsp;kontroluje [[Akademie esperanta]]. V&nbsp;průběhu historie již bylo esperanta využíváno za účelem dosažení téměř všech představitelných cílů, některé z&nbsp;nich byly problematické či vyvolávající polemiku. Esperanto bylo zakázáno a&nbsp;jeho uživatelé pronásledováni jak za [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]], který je považoval za „řeč kosmopolitů“, tak za [[Adolf Hitler|Hitlera]], který jej v&nbsp;knize [[Mein Kampf]] označil za „řeč [[Židé|Židů]]“ (Zamenhof, tvůrce esperanta, byl Žid).

 

 

=== Vyučování esperanta ===

Dorozumívat se esperantem je možno začít velmi rychle, což poskytuje ideální úvod do studia cizích jazyků. Už za několik týdnů si mohou studenti začít v&nbsp;této řeči dopisovat a&nbsp;za několik měsíců mohou v&nbsp;rámci svých škol či soukromě cestovat do ciziny. Experimentální a&nbsp;neformální pozorování naznačují, že předcházející učení se esperantu může mít pozitivní účinky na následné studium jiných cizích jazyků (hovoří se o&nbsp;takzvaném [[propedeutika|propedeutickém efektu]]). Byly prováděny i&nbsp;některé pokusy o&nbsp;formální výzkum tohoto fenoménu: například skupina studentů, která se učila rok esperanto a&nbsp;poté tři roky [[francouzština|francouzštinu]], měla lepší výsledky než kontrolní skupina, která se učila francouzštinu celé čtyři roky.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Williams

 

=== Oficiální status a uznání ===

Esperanto není oficiálním jazykem žádné země, přestože na počátku [[20. století|20.&nbsp;století]] existovaly plány na ustanovení [[Neutrální Moresnet|Neutrálního Moresnetu]] jako vůbec prvního esperantského státu a&nbsp;na krátce existujícím [[umělý ostrov|umělém]] [[Růžový ostrov|Růžovém ostrově]] existoval roku [[1968]] [[mikronárod]], jenž používal esperanto jako svůj oficiální jazyk. Tato řeč nicméně slouží jako oficiální pracovní jazyk některých [[Nestátní nezisková organizace|neziskových organizací]] (především v rámci [[Esperantská kultura|esperantského hnutí]]).<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Chrdle

 

=== Využití esperanta ===

==== Schůze a cestování ====

V&nbsp;esperantu se každoročně konají stovky mezinárodních konferencí a&nbsp;setkání&nbsp;– bez [[tlumočení|tlumočníků]]. Největšími jsou [[Světový kongres esperanta|Světové esperantské kongresy]], naposledy pořádané ve městech [[Reykjavík]] ([[Island]], [[2013]]), [[Buenos Aires]] ([[Argentina]], [[2014]]), [[Lille]] ([[Francie]], [[2015]]), [[Nitra]] ([[Slovensko]], [[2016]]) a [[Soul]] ([[Jižní Korea]], [[2017]]). Další se budou konat ve městech [[Lisabon]] ([[Portugalsko]], [[2018]]), [[Lahti]] ([[Finsko]], [[2019]]) a [[Montréal]] ([[Kanada]], [[2020]]). V&nbsp;letech [[1921]] a&nbsp;[[1996]] hostila Světový kongres [[Praha]]. Od roku [[1938]] se každoročně koná také [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]], který v&nbsp;roce 2018 proběhne ve [[Španělsko|španělském]] městě [[Badajoz]]; v&nbsp;Česku takový kongres pořádala [[Česká esperantská mládež]] v roce [[2009]] v&nbsp;[[Liberec|Liberci]] za účasti 343 osob ze 41 zemí. Šesté setkání esperantistů ze zemí [[Střední východ|středního východu]] se v roce [[2013]] uskutečnilo v&nbsp;[[Jerevan]]u,<ref name="liberafolio-mezorienta2013">{{Citace elektronické monografie

| jazyk=esperantem}}</ref>

 

 

==== Výzkum a knihovny ====

 

==== Profesní kontakty a odborné zájmy ====

{{Podrobně|Seznam esperantských organizací}}

Esperantisté jsou sdruženi i v rozmanitých odborných svazech, jako např. [[lékař]]i, [[spisovatel]]é, [[železničář]]i, [[vědec|vědci]], [[hudebník|hudebníci]] a mnozí jiní. Tato sdružení často vydávají své vlastní [[Seznam esperantských časopisů|časopisy]], organizují konference a pomáhají rozšiřovat profesionální a speciální využívání esperanta. [[Mezinárodní akademie věd]] v [[San Marino|San Marinu]], která zařadila esperanto mezi svých pět pracovních jazyků, usnadňuje spolupráci na [[univerzita|univerzitní]] úrovni. Pravidelně se konají konference o využití esperanta ve vědě a technice (např. [[Konference o užití esperanta ve vědě a technice|KAEST]] v&nbsp;[[Česko|Česku]] a na [[Slovensko|Slovensku]] od roku [[1978]]). Původní a přeložené publikace pravidelně vycházejí v oborech [[astronomie]], [[informatika]], [[botanika]], [[entomologie]], [[chemie]], [[právo]] a [[Filosofie|filozofie]]. [[Esperantská Wikipedie|Esperantská podoba]] encyklopedie [[Wikipedie]] vznikla jako jedna z jejích prvních jazykových verzí roce [[2001]], a díky této verzi a českému esperantistovi [[Miroslav Malovec|Miroslavu Malovcovi]] o rok později vznikla česká mutace této internetové encyklopedie. Existují zájmové organizace esperantistů, jako jsou [[Skauting|skauti]], [[slepota|zrakově postižení]], [[šachy|šachisté]], hráči [[Go (hra)|Go]] (japonská národní hra). Mládežnická sekce Světového esperantského svazu – [[Světová esperantská mládežnická organizace|Světová esperantská mládež]] (TEJO) organizuje mezinárodní setkání a vydává svá vlastní periodika. [[buddhismus|Buddhisté]], [[šintoismus|šintoisté]], [[Římskokatolická církev|katolíci]], [[kvakeři]], [[Protestantismus|protestanti]], [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|mormoni]] a [[bahá'í|bahaisté]] mají vlastní [[Seznam esperantských organizací|esperantské organizace]]. Rovněž mnohé další společenské organizace používají esperanto.

 

==== Literatura ====

{{Podrobně|Esperantská literatura}}

V esperantu existuje jak původní, tak [[translatologie|přeložená]] [[esperantská literatura|literatura]], celkem čítající asi 50&nbsp;000 titulů.<ref>{{Citace elektronické monografie

 

==== Hudba ====

[[Hudba|Hudební]] žánry v esperantu zahrnují [[folklór|lidové písně]], [[rock]]ovou hudbu, [[kabaret]]y, písně pro [[Sólo|sólisty]] a pro [[pěvecký sbor|sbory]] i [[opera|operu]]. Mezi aktivní esperantské hudebníky se řadí např. [[Švédsko|švédská]] společenskokritická skupina [[La Perdita Generacio]], [[Okcitánie|okcitánský]] zpěvák [[JoMo]], [[Finsko|finská]] skupina [[Dolchamar]], [[Brazílie|brazilská]] [[Supernova (hudební skupina)|Supernova]], [[Frísko|fríské]] uskupení [[Kajto]] či [[Polsko|polský]] [[bard]] a přítel [[Jaromír Nohavica|Jarka Nohavici]] [[Georgo Handzlik]]. Též někteří populární [[hudební skladatel|skladatelé]] a umělci, včetně britského [[Elvis Costello|Elvise Costella]] a amerického [[Michael Jackson|Michaela Jacksona]], nahrávali písně v esperantu, komponovali skladby inspirované tímto jazykem nebo jej používali ve svých propagačních materiálech. Známá [[Československo|československá]] [[pop rock|pop-rocková]] skupina [[Team]] po velkém úspěchu svého prvního alba ''Team'' nahrála toto album i v&nbsp;esperantu a už v&nbsp;roce [[1989]] díky tomu mohla vystoupit na několika zahraničních [[:Kategorie:Esperantská setkání|esperantských setkáních]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = história | url = http://team-online.sk/?cat=historia | dátum přístupu = 2013-07-24 | vydavatel = team-online.sk}}</ref> Jeden z jejích členů, [[Milan Dočekal]], se s&nbsp;esperantskou verzí písně ''Drahá, vráť mi hlavu'' představil i na [[kompilační album|výběrovém albu]] ''Vinilkosmo kompil' Volumo 2'',<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Vinilkosmo Kompil' Volumo 2

 

==== Divadlo a kino ====

[[Divadlo|Divadelní]] hry od [[dramatik]]ů tak různorodých jako [[Carlo Goldoni|Goldoni]], [[Eugène Ionesco|Ionesco]], [[William Shakespeare|Shakespeare]] a [[Alan Ayckbourg]] se v&nbsp;posledních letech hrají i v&nbsp;esperantu. Někdy se esperanto používá ve [[film]]ech jako [[kulisa]] – např. v&nbsp;[[Charlie Chaplin|Chaplinově]] [[Diktátor (film, 1940)|Diktátorovi]] v&nbsp;něm jsou napsány nápisy a plakáty – jindy zase k&nbsp;vykreslení budoucnosti – např. v&nbsp;[[akční film|akčním filmu]] [[Blade: Trinity]] nebo v [[komedie|komediálním]] [[science fiction|vědecko-fantastickém]] seriálu [[Červený trpaslík (seriál)|Červený trpaslík]]. Celovečerní filmy jsou však méně obvyklé. Přesto existuje asi 15 celovečerních filmů, které se tématu esperanta nějakým způsobem dotýkají.<ref>{{Citace elektronické monografie

| url=http://www.imdb.com/List?language=Esperanto&&tv=off&&nav=/Sections/Languages/Esperanto/include-movies&&heading=10;Esperanto%20movie

 

==== Rozhlas a televize ====

Rozhlasové stanice v [[Brazílie|Brazílii]], [[Čína|Číně]], [[Kuba|Kubě]] či [[Vatikán]]u vysílají v esperantu pravidelné relace. Některé rozhlasové programy lze poslouchat také [[Podcasting|na internetu]], další stanice (profesionální i amatérské) působí na internetu primárně. Internetové rádio [[Muzaiko]] od července [[2011]] vysílá v esperantu [[nonstop|24 hodin denně]].<ref name="liberafolio-muzaiko">{{Citace elektronické monografie

| jméno=Kalle

[[Světový esperantský svaz]] (UEA) vydává knihy, revue a ročenku se [[Seznam esperantských organizací|seznamem esperantských organizací]] a místních reprezentantů na celém světě. Tyto publikace, společně s informacemi o nosičích [[Kompaktní disk|CD]] a [[DVD]], [[Audiokazeta|kazetách]] atd. se nacházejí v katalogu knih, který si lze od UEA vyžádat písemně nebo konzultovat na jeho webových stránkách. Knihkupectví UEA má v zásobě více než 3500 titulů. Série „Esperantské dokumenty“, kterou UEA vydává v esperantu, [[angličtina|angličtině]] a [[francouzština|francouzštině]], obsahuje studie a referáty o aktuální situaci esperanta. Tyto publikace si je možné obstarat v ústředí UEA v Rotterdamu.

 

 

=== Esperantské hnutí v Česku ===

=== Abeceda ===

K zápisu jazyka se užívá 28 písmen:

{| class="wikitable"

|-

 

=== Ukázky slov ===

* '''z [[románské jazyky|románských jazyků]]'''

** '''[[latina|z latiny]]:''' ''abio (jedle), sed (ale), tamen (přece), okulo (oko), akvo (voda)''

 

=== Gramatika ===

==== Podstatná jména ====

{| class="wikitable"

 

==== Slovesa ====

 

{| class="wikitable"

{{Nejlepší článek}}

{{Portály|Jazyk}}

 

[[Kategorie:Esperanto| ]]