Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 115 bajtů ,  před 1 rokem
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
{{Namluvený článek|Esperanto,_část_první.ogg|[[5. únor]]a [[2009]]}}
{{Infobox - jazyk
| název = Esperanto ''(Esperanto)''
| Symbol = Flag of Esperanto.svg
| Popis symbolu = [[Vlajka esperanta]]
| Tvůrce = [[Ludvík Lazar Zamenhof]]
| rok zveřejnění = [[1887]]
| rozšíření = rozptýleně ve 115 zemích, nejvíce ve [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Čína|Číně]] a východní [[Asie|Asii]]
| mluvčích =
* asi 100 tisíc až 2 miliony uživatelů
* z toho 200 až 2000 [[Esperantští rodilí mluvčí|rodilých mluvčích]]
| klasifikace =
* [[Umělý jazyk|Umělé jazyky]]
** [[Umělý jazyk|Plánové jazyky]]
*** [[Mezinárodní pomocný jazyk|Mezinárodní plánové jazyky]]
| písmo = [[Latinka]]
| Zvláštnosti = {{Malé|Podstatná a&nbsp;přídavná jména, slovesa a&nbsp;odvozená příslovce lze rozpoznat podle charakteristických koncovek.<sup>[[#Struktura jazyka|(*)]]</sup>}}
| úřední jazyk = [[#Oficiální status a uznání|některé mezinárodní organizace]]
| regulátor =
[[Akademie esperanta]]<br />(Akademio de Esperanto)
| ISO6391 = eo
| ISO6392B = epo
| ISO6392T = epo
| SIL = ESP
| wikipedie = http://eo.wikipedia.org
}}
[[Soubor:Unua Libro.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|První učebnice esperanta, vydaná ve [[Varšava|Varšavě]] roku 1887]]
'''Esperanto''' (původně '''Lingvo Internacia''' – '''''„mezinárodní jazyk“''''') je nejrozšířenějším [[mezinárodní pomocný jazyk|mezinárodním]] [[Umělý jazyk|plánovým jazykem]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Byram
| [[Soubor:Flag of Esperanto.svg|115px|Esperantská vlajka]] || [[Soubor:Jubilea simbolo.svg|115px|Jubilejní symbol]]
|}
[[Soubor:1908-kl-t-zamenhof.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|[[Ludvík Lazar Zamenhof|Ludvík Zamenhof]]]]
=== Zamenhofovo dětství ===
U&nbsp;zrodu esperanta stál [[Ludvík Lazar Zamenhof]]. Vyrůstal v&nbsp;[[Multilingvismus|mnohojazyčném]], tehdy k&nbsp;[[Ruské impérium|Ruskému impériu]] náležejícím, dnes [[Polsko|polském]] městě [[Białystok|Bělostoku]], kde byl svědkem častých rozepří mezi jednotlivými [[etnikum|etniky]] ([[Rusové]], [[Poláci]], [[Němci]], [[Židé]]). Protože za jednu z&nbsp;hlavních příčin těchto konfliktů považoval neexistenci společného [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]], začal již jako školák pracovat na projektu nové vhodné řeči, která by tuto roli mohla plnit. Měla by být&nbsp;– na rozdíl od [[národní jazyk|národních jazyků]]&nbsp;– neutrální a&nbsp;snadno naučitelná, tedy také přijatelná jako [[druhý jazyk]] pro všechny, jazyk vyučovaný společně s&nbsp;těmi národními a&nbsp;používaný v&nbsp;situacích vyžadujících dorozumění mezi národy.<ref name="jewenc">{{Citace elektronické monografie
| jazyk=esperantem, rusky}}</ref>
 
[[Soubor:1889-12 La Esperantisto p 01.JPG|thumbnáhled|rightvpravo|[[La Esperantisto]], první [[seznam esperantských časopisů|esperantský časopis]] vydávaný od roku [[1889]] v [[Norimberk]]u]]
 
=== Vznik konečné verze ===
 
=== Rozvoj jazykové komunity ===
[[Soubor:1905-uk-eliro-el-la-kongresejo.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|První [[Světový kongres esperanta]] v&nbsp;[[Boulogne-sur-Mer]] ([[1905]])]]
Nový mezinárodní jazyk začali brzy jeho uživatelé používat také k&nbsp;organizaci odborné a&nbsp;zájmové činnosti na mezinárodní úrovni. V&nbsp;prvních desetiletích probíhala komunikace v&nbsp;esperantu téměř výhradně písemnou formou, ale po nečekaně úspěšném prvním [[Světový kongres esperanta|Světovém kongresu esperanta]], uspořádaném roku [[1905]] ve francouzské [[Boulogne-sur-Mer]], na kterém se ověřily možnosti používání této řeči v&nbsp;mluvené formě, začaly nabývat na intenzitě i&nbsp;osobní kontakty a&nbsp;setkávání mezi jejími mluvčími.
 
V&nbsp;roce [[1912]] se Zamenhof při slavnostním projevu během osmého Světového kongresu esperanta v&nbsp;[[Krakov]]ě vzdal své oficiální role ve hnutí. Desátý kongres se měl konat roku [[1914]] v&nbsp;Paříži, přihlásilo se na něj téměř 4000 lidí, ale začínající válka jej znemožnila a&nbsp;Zamenhof se mohl vrátit do své vlasti jen přes [[Severské státy|skandinávské státy]].
 
[[Soubor:1919-uea-simbolo.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Znak [[Světový esperantský svaz|Světového esperantského svazu]] okolo roku [[1919]]]]
=== Období světových válek ===
[[Světový esperantský svaz]] sídlil v době války v [[neutralita|neutrálním]] [[Švýcarsko|Švýcarsku]], odkud skupina esperantistů pod vedením [[Hector Hodler|Hectora Hodlera]] a za podpory [[Romain Rolland|Romaina Rollanda]] zprostředkovávala [[pošta|poštovní]] styk mezi znepřátelenými zeměmi. Dobrovolníci v&nbsp;[[Ženeva|Ženevě]] každý den přeposílali na druhou stranu barikády dvě stě až tři sta dopisů osobního charakteru, podle potřeby kvůli [[cenzura|cenzuře]] příslušně [[překlad|přeložených]]. Celkem takto esperantisté pomohli v&nbsp;přibližně 200 tisících případech,<ref name="sikosek2006">Sikosek, Marcus: ''Die neutrale Sprache. Eine politische Geschichte des Esperanto-Weltbundes''. Diss. Utrecht 2006. Skonpres, Bydgoszcz 2006</ref><ref>{{Citace monografie
 
=== Po druhé světové válce ===
[[Soubor:2008-07-26 uk rememoro mortintoj.JPG|thumbnáhled|rightvpravo|Rotterdam, 2008: Devadesátý třetí [[Světový kongres esperanta]] s 1845 účastníky]]
Snahy o&nbsp;prosazení esperanta jako univerzálního jazyka se přesto setkávaly s&nbsp;pozitivní odezvou i po válce: Petice v&nbsp;jeho prospěch adresované [[Organizace spojených národů|Spojeným národům]] podepsalo přes 80&nbsp;milionů lidí, v&nbsp;[[Československo|Československu]] například prof.&nbsp;[[Jaroslav Heyrovský]], nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| jméno=Miroslav
|autor=David Graddol
|vydavatel=The British Council}}</ref>
[[Soubor:František Vladimír Lorenc 001.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|[[František Lorenc|František Vladimír Lorenc]], autor první české učebnice esperanta]]
 
=== Historie esperanta v českých zemích ===
Po mnoho let byly pořádány pravidelné letní školy esperanta v&nbsp;[[Doksy|Doksech]] a&nbsp;semináře v&nbsp;[[Dudince|Dudincích]], [[Herbortice|Herborticích]], [[Karlovy Vary|Karlových Varech]], [[Opátka|Opátce u&nbsp;Košic]], [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]], v&nbsp;[[Poprad]]u a&nbsp;[[Svit]]u. Před druhou světovou válkou, v&nbsp;letech [[1931]]–[[1938]], byly vedeny z&nbsp;[[Brno|Brna]] tři [[rozhlas]]ové kurzy esperanta. Kromě kurzů a&nbsp;přednášek byly odtud vysílány také [[umění|umělecky]] hodnotné činoherní, operní, operetní a&nbsp;kabaretní pořady, ve kterých účinkovali mimo jiné [[Karel Höger]], [[František Kožík]], [[Zdeňka Švabíková]] či [[Vladimír Leraus]]. Po válce vysílala v&nbsp;esperantu stanice [[Český rozhlas Dvojka|Praha]] třikrát denně, pořady v&nbsp;tomto jazyce nechyběly ani v&nbsp;relacích z&nbsp;[[Ostrava|Ostravy]] a&nbsp;[[Bratislava|Bratislavy]].
 
[[Soubor:IJK 2009 Praga burgo.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Účastníci 65.&nbsp;[[Mezinárodní kongres esperantské mládeže|Mezinárodního kongresu esperantské mládeže]] ([[Liberec]], [[2009]]) na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]]]
 
==== Historie esperanta v českých zemích po druhé světové válce ====
{{Viz též|Esperantská kultura}}
 
[[Soubor:Landaj Asocioj.svg|thumbnáhled|Mapa zemí světa, ve kterých existuje národní [[Seznam esperantských organizací|esperantská organizace]]]]
V&nbsp;dnešním světě, který stále jasněji vnímá práva menšin i&nbsp;jazykovou a&nbsp;kulturní rozmanitost, získává mezinárodní jazyk esperanto opět pozornost rozhodujících činitelů. Nevládní organizace a&nbsp;sdružení naléhají, aby se nastolila otázka mezinárodní řeči na pořad diskuze [[Organizace spojených národů|Spojených národů]] a&nbsp;[[Evropská unie|Evropské unie]]. V&nbsp;červenci [[1996]] Sympozium mezinárodních organizací na počest [[Inazo Nitobe]]ho svolalo v&nbsp;[[Praha|Praze]] skupinu nezávislých expertů, kteří prověřovali tehdejší postavení esperanta a&nbsp;navrhli jeho začlenění do aktuálních rozhovorů o&nbsp;jazykových právech a&nbsp;jazykové politice. [[Pražský manifest (esperanto)|Pražský manifest]] (přijatý na [[Světový kongres esperanta|Světovém esperantském kongresu]] roku 1996 v&nbsp;Praze), moderní deklarace hodnot a&nbsp;cílů motivujících esperantské hnutí, zdůrazňuje jazykovou demokracii a&nbsp;zachování jazykové rozmanitosti. Mezi známými [[Esperantista|osobnostmi]] používajícími esperanto v&nbsp;poslední době jsou mimo jiné nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Reinhard Selten]] ([[1994]]), mistryně světa v&nbsp;[[šach]]u [[Judit Polgárová]] a&nbsp;[[Tivadar Soros]], otec finančníka [[George Soros]]e. Esperanto se jako komunikační prostředek používá i&nbsp;v&nbsp;projektu „Dialogy domorodců“, programu na posilnění výměny zkušeností mezi domorodými národy ve světě, který odmítá bývalé [[kolonialismus|koloniální]] jazyky.
 
 
=== Stav vývoje jazyka ===
[[Soubor:Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Odborný esperantský slovník [[Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto|Plena Ilustrita Vortaro]] uvádí 16&nbsp;780 slovních kořenů a 46&nbsp;890 lexikálních jednotek, především [[terminologie|odborných termínů]]]]
Na začátku jazyk esperanto sestával z&nbsp;asi tisíce [[kořen (mluvnice)|slovních kořenů]], z&nbsp;nichž bylo možno vytvořit 10–12 tisíc slov. Dnešní [[esperantské slovníky]] často obsahují i&nbsp;15–20 tisíc kořenů, ze kterých lze již vytvářet slov statisíce; jazyk se navíc stále vyvíjí. Aktuální tendence sleduje a&nbsp;kontroluje [[Akademie esperanta]]. V&nbsp;průběhu historie již bylo esperanta využíváno za účelem dosažení téměř všech představitelných cílů, některé z&nbsp;nich byly problematické či vyvolávající polemiku. Esperanto bylo zakázáno a&nbsp;jeho uživatelé pronásledováni jak za [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]], který je považoval za „řeč kosmopolitů“, tak za [[Adolf Hitler|Hitlera]], který jej v&nbsp;knize [[Mein Kampf]] označil za „řeč [[Židé|Židů]]“ (Zamenhof, tvůrce esperanta, byl Žid).
 
 
=== Vyučování esperanta ===
[[Soubor:LernuNovaEmblemo.png|thumbnáhled|rightvpravo|[[lernu!]] je nejnavštěvovanější [[website|web]] pro bezplatné studium esperanta]]
Dorozumívat se esperantem je možno začít velmi rychle, což poskytuje ideální úvod do studia cizích jazyků. Už za několik týdnů si mohou studenti začít v&nbsp;této řeči dopisovat a&nbsp;za několik měsíců mohou v&nbsp;rámci svých škol či soukromě cestovat do ciziny. Experimentální a&nbsp;neformální pozorování naznačují, že předcházející učení se esperantu může mít pozitivní účinky na následné studium jiných cizích jazyků (hovoří se o&nbsp;takzvaném [[propedeutika|propedeutickém efektu]]). Byly prováděny i&nbsp;některé pokusy o&nbsp;formální výzkum tohoto fenoménu: například skupina studentů, která se učila rok esperanto a&nbsp;poté tři roky [[francouzština|francouzštinu]], měla lepší výsledky než kontrolní skupina, která se učila francouzštinu celé čtyři roky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Williams
 
=== Oficiální status a uznání ===
[[Soubor:Johano Paŭlo la 2-a kaj la Esperanta Meslibro 001.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Esperanto je jako jediný [[umělý jazyk]] uznaným [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]]]]
Esperanto není oficiálním jazykem žádné země, přestože na počátku [[20. století|20.&nbsp;století]] existovaly plány na ustanovení [[Neutrální Moresnet|Neutrálního Moresnetu]] jako vůbec prvního esperantského státu a&nbsp;na krátce existujícím [[umělý ostrov|umělém]] [[Růžový ostrov|Růžovém ostrově]] existoval roku [[1968]] [[mikronárod]], jenž používal esperanto jako svůj oficiální jazyk. Tato řeč nicméně slouží jako oficiální pracovní jazyk některých [[Nestátní nezisková organizace|neziskových organizací]] (především v rámci [[Esperantská kultura|esperantského hnutí]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Chrdle
 
=== Využití esperanta ===
[[Soubor:NeVeRe.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Setkání [[esperantista|esperantistů]] z&nbsp;[[partnerská města|partnerských měst]] [[Vídeň|Vídně]] ([[Bratislava]], [[Brno]] a [[Budapešť]])]]
==== Schůze a cestování ====
V&nbsp;esperantu se každoročně konají stovky mezinárodních konferencí a&nbsp;setkání&nbsp;– bez [[tlumočení|tlumočníků]]. Největšími jsou [[Světový kongres esperanta|Světové esperantské kongresy]], naposledy pořádané ve městech [[Reykjavík]] ([[Island]], [[2013]]), [[Buenos Aires]] ([[Argentina]], [[2014]]), [[Lille]] ([[Francie]], [[2015]]), [[Nitra]] ([[Slovensko]], [[2016]]) a [[Soul]] ([[Jižní Korea]], [[2017]]). Další se budou konat ve městech [[Lisabon]] ([[Portugalsko]], [[2018]]), [[Lahti]] ([[Finsko]], [[2019]]) a [[Montréal]] ([[Kanada]], [[2020]]). V&nbsp;letech [[1921]] a&nbsp;[[1996]] hostila Světový kongres [[Praha]]. Od roku [[1938]] se každoročně koná také [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]], který v&nbsp;roce 2018 proběhne ve [[Španělsko|španělském]] městě [[Badajoz]]; v&nbsp;Česku takový kongres pořádala [[Česká esperantská mládež]] v roce [[2009]] v&nbsp;[[Liberec|Liberci]] za účasti 343 osob ze 41 zemí. Šesté setkání esperantistů ze zemí [[Střední východ|středního východu]] se v roce [[2013]] uskutečnilo v&nbsp;[[Jerevan]]u,<ref name="liberafolio-mezorienta2013">{{Citace elektronické monografie
| jazyk=esperantem}}</ref>
 
[[Soubor:La biblioteko de la Hispana Esperanto-Muzeo (2006-04-23).jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Knihovna Španělského esperantského muzea disponuje více než 10&nbsp;000 knihami a&nbsp;13&nbsp;000 ročníkovými sbírkami [[Seznam esperantských časopisů|časopisů]]]]
 
==== Výzkum a knihovny ====
 
==== Profesní kontakty a odborné zájmy ====
[[Soubor:KAEST 2010 prelego Vajs 1.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|[[Konference o užití esperanta ve vědě a technice]] ([[Modra]], [[2010]])]]
{{Podrobně|Seznam esperantských organizací}}
Esperantisté jsou sdruženi i v rozmanitých odborných svazech, jako např. [[lékař]]i, [[spisovatel]]é, [[železničář]]i, [[vědec|vědci]], [[hudebník|hudebníci]] a mnozí jiní. Tato sdružení často vydávají své vlastní [[Seznam esperantských časopisů|časopisy]], organizují konference a pomáhají rozšiřovat profesionální a speciální využívání esperanta. [[Mezinárodní akademie věd]] v [[San Marino|San Marinu]], která zařadila esperanto mezi svých pět pracovních jazyků, usnadňuje spolupráci na [[univerzita|univerzitní]] úrovni. Pravidelně se konají konference o využití esperanta ve vědě a technice (např. [[Konference o užití esperanta ve vědě a technice|KAEST]] v&nbsp;[[Česko|Česku]] a na [[Slovensko|Slovensku]] od roku [[1978]]). Původní a přeložené publikace pravidelně vycházejí v oborech [[astronomie]], [[informatika]], [[botanika]], [[entomologie]], [[chemie]], [[právo]] a [[Filosofie|filozofie]]. [[Esperantská Wikipedie|Esperantská podoba]] encyklopedie [[Wikipedie]] vznikla jako jedna z jejích prvních jazykových verzí roce [[2001]], a díky této verzi a českému esperantistovi [[Miroslav Malovec|Miroslavu Malovcovi]] o rok později vznikla česká mutace této internetové encyklopedie. Existují zájmové organizace esperantistů, jako jsou [[Skauting|skauti]], [[slepota|zrakově postižení]], [[šachy|šachisté]], hráči [[Go (hra)|Go]] (japonská národní hra). Mládežnická sekce Světového esperantského svazu – [[Světová esperantská mládežnická organizace|Světová esperantská mládež]] (TEJO) organizuje mezinárodní setkání a vydává svá vlastní periodika. [[buddhismus|Buddhisté]], [[šintoismus|šintoisté]], [[Římskokatolická církev|katolíci]], [[kvakeři]], [[Protestantismus|protestanti]], [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|mormoni]] a [[bahá'í|bahaisté]] mají vlastní [[Seznam esperantských organizací|esperantské organizace]]. Rovněž mnohé další společenské organizace používají esperanto.
 
==== Literatura ====
[[Soubor:2008-07-23 ekspozicio urba biblioteko 01.JPG|thumbnáhled|rightvpravo|[[Komiks]]y [[Asterix]], [[Tintinova dobrodružství|Tintin]] a [[Le Petit Spirou|Malý Spirou]] v&nbsp;esperantském překladu]]
{{Podrobně|Esperantská literatura}}
V esperantu existuje jak původní, tak [[translatologie|přeložená]] [[esperantská literatura|literatura]], celkem čítající asi 50&nbsp;000 titulů.<ref>{{Citace elektronické monografie
 
==== Hudba ====
[[Soubor:Kajto.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Čtyřčlenná [[Nizozemsko|nizozemská]] hudební skupina [[Kajto]] se zaměřuje na [[frísko]]u [[lidová hudba|lidovou hudbu]], [[námořník|námořnické]] písně a [[kánon (hudba)|kánony]]]]
[[Hudba|Hudební]] žánry v esperantu zahrnují [[folklór|lidové písně]], [[rock]]ovou hudbu, [[kabaret]]y, písně pro [[Sólo|sólisty]] a pro [[pěvecký sbor|sbory]] i [[opera|operu]]. Mezi aktivní esperantské hudebníky se řadí např. [[Švédsko|švédská]] společenskokritická skupina [[La Perdita Generacio]], [[Okcitánie|okcitánský]] zpěvák [[JoMo]], [[Finsko|finská]] skupina [[Dolchamar]], [[Brazílie|brazilská]] [[Supernova (hudební skupina)|Supernova]], [[Frísko|fríské]] uskupení [[Kajto]] či [[Polsko|polský]] [[bard]] a přítel [[Jaromír Nohavica|Jarka Nohavici]] [[Georgo Handzlik]]. Též někteří populární [[hudební skladatel|skladatelé]] a umělci, včetně britského [[Elvis Costello|Elvise Costella]] a amerického [[Michael Jackson|Michaela Jacksona]], nahrávali písně v esperantu, komponovali skladby inspirované tímto jazykem nebo jej používali ve svých propagačních materiálech. Známá [[Československo|československá]] [[pop rock|pop-rocková]] skupina [[Team]] po velkém úspěchu svého prvního alba ''Team'' nahrála toto album i v&nbsp;esperantu a už v&nbsp;roce [[1989]] díky tomu mohla vystoupit na několika zahraničních [[:Kategorie:Esperantská setkání|esperantských setkáních]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = história | url = http://team-online.sk/?cat=historia | dátum přístupu = 2013-07-24 | vydavatel = team-online.sk}}</ref> Jeden z jejích členů, [[Milan Dočekal]], se s&nbsp;esperantskou verzí písně ''Drahá, vráť mi hlavu'' představil i na [[kompilační album|výběrovém albu]] ''Vinilkosmo kompil' Volumo 2'',<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vinilkosmo Kompil' Volumo 2
 
==== Divadlo a kino ====
[[Soubor:Festivadlo 2013 - R.U.R. aneb Terura sonĝo (divadlo DOMA) - 8.JPG|thumbnáhled|Studentské divadlo DOMA ze [[Svitavy|Svitav]] nacvičilo v roce 2012 adaptaci dramatu [[R.U.R.]] [[Karel Čapek|Karla Čapka]] v [[s:eo:R. U. R.|esperantském překladu]] [[Moraviaj Esperanto-Pioniroj|z roku 1926]].]]
[[Divadlo|Divadelní]] hry od [[dramatik]]ů tak různorodých jako [[Carlo Goldoni|Goldoni]], [[Eugène Ionesco|Ionesco]], [[William Shakespeare|Shakespeare]] a [[Alan Ayckbourg]] se v&nbsp;posledních letech hrají i v&nbsp;esperantu. Někdy se esperanto používá ve [[film]]ech jako [[kulisa]] – např. v&nbsp;[[Charlie Chaplin|Chaplinově]] [[Diktátor (film, 1940)|Diktátorovi]] v&nbsp;něm jsou napsány nápisy a plakáty – jindy zase k&nbsp;vykreslení budoucnosti – např. v&nbsp;[[akční film|akčním filmu]] [[Blade: Trinity]] nebo v [[komedie|komediálním]] [[science fiction|vědecko-fantastickém]] seriálu [[Červený trpaslík (seriál)|Červený trpaslík]]. Celovečerní filmy jsou však méně obvyklé. Přesto existuje asi 15 celovečerních filmů, které se tématu esperanta nějakým způsobem dotýkají.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.imdb.com/List?language=Esperanto&&tv=off&&nav=/Sections/Languages/Esperanto/include-movies&&heading=10;Esperanto%20movie
 
==== Rozhlas a televize ====
[[Soubor:Pola Radio en Esperanto.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Tradice esperantské redakce [[Polský rozhlas|Polského rozhlasu]] založené roku [[1959]] trvá až dodnes (od roku [[2007]] v&nbsp;podobě [[Podcasting|internetového vysílání]])]]
Rozhlasové stanice v [[Brazílie|Brazílii]], [[Čína|Číně]], [[Kuba|Kubě]] či [[Vatikán]]u vysílají v esperantu pravidelné relace. Některé rozhlasové programy lze poslouchat také [[Podcasting|na internetu]], další stanice (profesionální i amatérské) působí na internetu primárně. Internetové rádio [[Muzaiko]] od července [[2011]] vysílá v esperantu [[nonstop|24 hodin denně]].<ref name="liberafolio-muzaiko">{{Citace elektronické monografie
| jméno=Kalle
[[Světový esperantský svaz]] (UEA) vydává knihy, revue a ročenku se [[Seznam esperantských organizací|seznamem esperantských organizací]] a místních reprezentantů na celém světě. Tyto publikace, společně s informacemi o nosičích [[Kompaktní disk|CD]] a [[DVD]], [[Audiokazeta|kazetách]] atd. se nacházejí v katalogu knih, který si lze od UEA vyžádat písemně nebo konzultovat na jeho webových stránkách. Knihkupectví UEA má v zásobě více než 3500 titulů. Série „Esperantské dokumenty“, kterou UEA vydává v esperantu, [[angličtina|angličtině]] a [[francouzština|francouzštině]], obsahuje studie a referáty o aktuální situaci esperanta. Tyto publikace si je možné obstarat v ústředí UEA v Rotterdamu.
 
[[Soubor:Esperanta meso dum IJK en Liberec 006.jpg|thumbnáhled|[[Kardinál]] [[Miloslav Vlk]], který se v mládí věnoval esperantu, byl čestným členem [[Česká esperantská mládež|České esperantské mládeže]].]]
 
=== Esperantské hnutí v Česku ===
=== Abeceda ===
K zápisu jazyka se užívá 28 písmen:
[[Soubor:Alfabeto de Esperanto.png|thumbnáhled|rightvpravo|Tištěná a psaná písmena esperantské abecedy]]
{| class="wikitable"
|-
 
=== Ukázky slov ===
[[Soubor:1997 gej-glumarko.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Esperanto bývá přirovnáváno k&nbsp;[[Jazyk (lingvistika)|jazykové]] a [[národ]]nostní [[stavebnice|skládačce]]]]
* '''z [[románské jazyky|románských jazyků]]'''
** '''[[latina|z latiny]]:''' ''abio (jedle), sed (ale), tamen (přece), okulo (oko), akvo (voda)''
 
=== Gramatika ===
[[Soubor:Detala gramatiko de Esperanto kovrilo.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|''Detala Gramatiko de Esperanto'' (''„Podrobná gramatika esperanta“'') – kniha Bertila Wennergrena, člena [[Akademie esperanta]]]]
==== Podstatná jména ====
{| class="wikitable"
 
==== Slovesa ====
[[Soubor:Esperanto gramatiko tempoj sago.svg|thumbnáhled|rightvpravo|Esperanto rozlišuje pravidelnými [[koncovka (mluvnice)|koncovkami]] tyto tři [[čas (mluvnice)|slovesné časy]]:<br />'''-is''' – [[Čas (mluvnice)|minulý]]<br />'''-as''' – [[přítomný čas|přítomný]]<br />'''-os''' – [[Čas (mluvnice)|budoucí]]]]
 
{| class="wikitable"
{{Nejlepší článek}}
{{Portály|Jazyk}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Esperanto| ]]
1 084 203

editací