Wilhelm Steinitz: Porovnání verzí

{{Šachová notace}}

{{Infobox - osoba

[[Mistrovství světa v šachu|Mistr světa v šachu]] [[1886]]–[[1894]]

}}

Po neúspěchu na [[Šachový turnaj v Londýně roku 1862|šachovém turnaji v Londýně roku 1862]], kde skončil až na šestém místě (turnaj vyhrál [[Adolf Anderssen]]), se Steinitz rozhodl zůstat v britské metropoli, tehdejším ''„středu“'' šachového světa. Brzy pak bylo všem zřejmé, že Anderssenovi, „úřadujícímu“ prvnímu hráči světa, roste ve Steinitzovi velmi vážný soupeř. Ještě v roce [[1862]] porazil Steinitz v [[Londýn]]ě Itala [[Serafino Dubois|Serafina Duboise]] 5:3 (=1) a v září zvítězil na mistrovství Londýna s výsledkem 7:0 (po tomto turnaji se stal Steinitz šachovým profesionálem). Na přelomu roku [[1862]] a [[1863]] porazil (opět v Londýně) anglického hráče [[Joseph Henry Blackburne|Josepha Henryho Blackburna]] 7:1 (=2), v roce [[1863]] [[Frederic Deacon|Frederika Deacona]] 5:1 (=1) a [[Augustus Mongredien|Augustuse Mongrediena]] 7:0 (=0), na přelomu let [[1863]] a [[1864]] Valentina Greenna'''²''' 7:0 (=2). V roce [[1865]] vyhrál Steinitz společně s [[George Alcock MacDonnell|Georgem Alcockem MacDonnellem]] v [[Dublin]]u mistrovství [[Irsko|Irska]] a v červnu roku [[1866]] vyřazovací turnaj v Londýně, kde dosáhl osmi vítězství a tří remíz, přičemž ve finále porazil Valentina Greena'''²''' 2:0<ref name="geocities" />.

 

K zápasu mezi [[Adolf Anderssen|Anderssenem]] a Steinitzem došlo v [[Londýn]]ě v létě roku [[1866]] (zápas začal [[18. červenec|18. července]] a skončil [[10. srpen|10. srpna]]), přičemž bylo dohodnuto, že vítězem se stane ten, kdo první vyhraje osm partií. Steinitz v zápase zvítězil v poměru 8: 6 (=0) a začal být považován za nejsilnějšího hráče světa (Steinitz později tvrdil, že již tomto zápase se stal oficiálním mistrem světa v šachu, ačkoliv žádný takový titul nebyl před zahájením zápasu v sázce). Zápas je zajímavý také tím, že v něm poprvé byly použity mechanické šachové hodiny (muselo se odehrát dvacet tahů za dvě hodiny)<ref name="geocities" />.

 

 

== Steinitz – první mistr světa v šachu ==

Protože od roku [[1883]] byl za nejlepšího hráče světa jedněmi považován Steinitz a druhými [[Johannes Zukertort|Zukertort]], dohodli se oba hráči na vzájemném zápase, jehož podmínky oba soupeři dokonce uzavřeli u notáře. Vítěz zápasu se měl stát [[Mistrovství světa v šachu|oficiálním mistrem světa v šachu]].

 

== Ztráta titulu a závěr Steinitzova života ==

Již po zápase s [[Isidor Gunsberg|Gunsbergem]] se pětapadesátiletý Steinitz vyjádřil, že by již nechtěl nastoupit k nějakému dalšímu velkému zápasu o mistra světa a toto své tvrzení opakoval i po svém druhém vítězství nad [[Michail Ivanovič Čigorin|Čigorinem]]. Steinitz správně tušil, že ztratil dost na své bývalé síle, a také jeho zdravotní stav se značně zhoršil (byl postižen těžkou dnou, pohyboval se jen o holi a trpěl i častými nervovými záchvaty). Avšak aktivní šachové činnosti zanechat nemohl, protože to byl prakticky jediný zdroj jeho příjmů. Proto musel také přijmout výzvu nového soupeře, mladého [[Němci|Němce]] [[Emanuel Lasker|Emanuela Laskera]], jehož dosažené výsledky jej k zápasu opravňovaly. Po delších jednáních bylo dohodnuto, že se bude hrát do deseti výher, a to nejprve v [[New York]]u. Po dosažení čtyř výher u jednoho ze soupeřů se pak zápas přesune do [[Filadelfie]] a po dalších třech výhrách jednoho soupeře se zbytek zápasu odehraje v [[Kanada|kanadském]] [[Montréal]]u.

 

 

== Steinitzův přínos světovému šachu ==

Steinitz rozvinul, položil základní kameny moderní strategie a stal se jedním z vyvratitelů starého romantického vedení partie. Za svůj život sehrál dvacet devět zápasů s předními světovými hráči a odešel jen dvakrát (právě s Laskerem) poražen. Z partií, které sehrál (a bylo jich přes čtyři sta), vyhrál přes 64 procent<ref name="geocities" />.

 

{{Portály|Šachy}}

 

{{Autoritní data}}

 

[[Kategorie:Židovští šachisté]]