Petr Štěpán Petrović-Njegoš: Porovnání verzí

{{Infobox - panovník

| popisek = Princ Petr v roce 1914

}}

'''Petr Štěpán Petrović-Njegoš''' ([[10. říjen|10. října]] [[1889]] - [[7. květen|7. května]] [[1932]]) byl [[Černá Hora|černohorský princ]], poslední potomek (třetí syn) [[Černohorské knížectví|černohorského knížete]] a později [[Černohorské království|krále]] [[Nikola I.|Nikoly I. Petroviće-Njegoše]] a jeho ženy kněžny a královny [[Milena Vukotić|Mileny Vukotić]]. Proslul především jako velice schopný voják a velitel v [[První světová válka|první světové válce]], v neposlední řadě také ve [[Balkánské války|válkách Balkánských]]. Díky jeho skvělým výkonům náležel princi Petrovi titul ''velkovévoda Zahumlienský'' - prozatím jako poslední držitel titulu v historii, který byl předtím naposledy použit před více než 90 lety.

 

==== První balkánská válka ====

Princ Petr očekával vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] již po [[Anexe Bosny a Hercegoviny|anexi Bosny a Hercegoviny]] [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]] v roce [[1908]]. O tom také napsal v dopise svému synovci [[Jiří Karađorđević|Jiřímu Karađorđevićovi]], [[Srbské království|srbskému]] [[korunní princ|korunnímu princi]], a zmínil se, že by se rád "střetnul s těmi nenasytnými Rakušany na Crimsonově poli". Když [[26. září]] [[1912]] [[Černohorci]] překročili hranice [[Osmanská říše|Osmanské říše]], princ Petr coby velitel armády symbolickým prvním výstřelem proti tureckému vojsku odstartoval [[První balkánskou válku]]. V dubnu [[1913]] černohorská armáda pod vedením krále [[Nikola I.|Nikoly I.]], jeho nejstaršího syna korunního prince [[Danilo Alexandr Černohorský|Danila III. Alexandra]] a především prince Petra Štěpána dobyla [[Albánie|albánské]] město [[Skadar]] a velkou část severní části země. Dobytí Skadaru se stalo v Černé Hoře velkou slávou a znamenalo upevnění pozice prince Petra jako vojenského velitele. Černohorci odmítali vzdát se Skadaru i po vyhlášení částečné albánské autonomie a hrozbě [[Evropa|evropských]] velmocí, podporu [[Ruské impérium|Ruského impéria]] ale neztratili. Skadarskou krizi nakonec vyřešil úplatek Nikolovi I.

 

 

=== První světová válka ===

Po vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] [[28. červenec|28. července]] [[1914]] zaujala Černá Hora válečné postavení a ihned vyhlásila válku státům [[Centrální mocnosti|Trojspolku]]. Přestože měla Černohorská královská národní armáda pouze 55 000 vojáků (včetně rezervních jednotek), nařídil král Nikola okamžitou mobilizaci. V [[Cetinje]] se začaly sestavovat válečné plány na návrhy nejen prince Petra, ale i krále Nikoly, státních ministrů a generálů.

 

 

Avšak již v [[květen|květnu]] 1915 se situaci obrátila v neprospěch Černé Hory. V [[Budva|Budvě]] proběhlo setkání prince Petra a rakouského plukovníka Leopolda Hupky, bývalého rakousko-uherského velvyslance v Černé Hoře. S nenadálou převahou rakouských vojáků nezbylo princi Petrovi říci nic jiného, než že Rakousko požádal o zastavení bombardování černohorských měst rakouskými letadly a to, že jednal na rozkaz svého otce. Na světlo však vyšla mnohá nemilá fakta - Rakušané byli zásobováni srbskými separatisty, takže cesta na vrch Lovćenu pro ně byla mnohem jednodušší a dále také písemný rozkaz Rakouska pro Černou Horu, jež nařizoval ústup a umožnění Rakušanů obsadit horu Lovćen.

V roce [[1916]] byl Petr Petrović-Njegoš nucen podepsat kapitulaci a jeho stažení z Lovćenu bylo tudíž nevyhnutelné. Válka nyní prospívala početně silnějším Rakušanům. [[Černohorská královská rodina]] se nejprve stáhla do [[Královský palác v Podgorici|zimního královského paláce]] v [[Podgorica|Podgorice]], kde probíhaly poslední marné pokusy o zachránění země. V lednu 1916 musel princ Petr s ostatními členy královské rodiny odejít ze země do exilu - nejdříve se usadili v [[Řím]]ě na dvoře [[Elena Černohorská|Eleny Alexandry Petrović-Njegoš]], Petrovy starší sestry a [[Italské království|italské královny]], později do [[Francie]] do města [[Antibes|Cap d´Antibes]], kde měla královská rodina značný majetek. Všichni očekávali snahu Petrova bratra [[Mirko Dimitri Černohorský|prince Mirka Dimitrije]] (po abdikaci Danila Alexandra na funkci korunního prince se jednalo o následníka trůnu) o udržení Černé Hory jako nezávislého státu ve válečném stavu, avšak Mirko byl v těchto věcech značně nerozhodný a bohužel zklamal. [[20. červen|20. června]] [[1917]] byla podepsána [[Deklarace na Korfu|Korfská deklarace]], zbavující [[Petrović-Njegoš|dynastii Petrovićů-Njegošů]] vlády na černohorské trůně a Černá Hora byla anektována [[Srbsko|Srbskem]] a zbavena nezávislosti.

 

* [[Vojenský řád San Marina]]

* [[Řád Karađorđeho hvězdy]]

 

[[Kategorie:Dynastie Petrović-Njegoš]]