Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
rv zbyt edit, -přízemní
Řádek 1:
'''Meteorologie''' je věda zabývající se [[atmosféra|atmosférou]]. Studuje její složení, stavbu, vlastnosti, [[:Kategorie:Meteorologické jevy|jevy]] a děje v ní probíhající, např.například [[počasí]]. Meteorologie je považována za část [[fyzika|fyziky]], proto je často chápána jako „fyzika atmosféry“ a je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách. Na mnoha univerzitách je meteorologie často vyučována jako součást věd o Zemi, což zohledňuje souvislost atmosféry s dalšími krajinnými sférami. Poznatky meteorologie jsou nezbytné v mnoha odvětvích lidské činnosti – [[doprava]], [[zemědělství]], [[vojenství]]. S meteorologií úzce souvisí [[hydrologie]].
 
== Tematické okruhy meteorologie ==
Řádek 126:
**** [[Sixův teploměr]] – jde o teploměr maximo-minimální. Teploměrným mediem je zpravidla líh, toluen a pod. Skleněná kapilára má tvar „U“. Levý konec kapiláry je zakončen baňkou dosti velkého obsahu s měrnou kapalinou. Rtuť není teploměrným médiem, posunuje skleněné indexy tvaru tyčinky s feromagnetickými jemnými pružinkami, kterými se opírají o stěnu kapiláry. Podle dolních, mírně rozšířených konců se odečítá maximální a minimální teplota na dvou stupnicích. Zpětně se indexy stahují magnetem dolu ke koncům rtuťového sloupečku. Minimální teplota se odečítá na převrácené stupnici na té straně, kde je baňka. Maximální teplota pak na normálně orientované stupnici na druhé straně (pravé). Pro svou velkou tepelnou setrvačnost se v odborné praxi nepoužívá. Dělení stupnic je zpravidla po jednom stupni. Jemnější dělení by vyžadovalo zvětšení celého teploměru a tím i zvětšení jeho setrvačnosti.
*** Rtuťové teploměry
**** Přízemní teploměry (je asi myšleno; '''půdní teploměry''' pro hloubky zpravidla 2, 5, 10 a 20 cm, dále pak pro hloubky 50 a 100 cm)
**** Maximální teploměr
** [[Beckmannův teploměr]] – teploměr měřící oteplení, určený pro kalorimetrická měření