Sergej Alexandrovič Kusevickij: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Život: opr. jména |
|||
Řádek 11:
V roce 1905 se rozvedl a znovu oženil s Natálií Uškovou, dcerou obchodníka s čajem. Rezignoval na místo v orchestru Velkého divadla a odešel do [[Berlín]]a, kde studoval dirigování u [[Arthur Nikisch|Arthura Nikische]]. Penězi své manželky zaplatil Nikischovy hráčské dluhy. V Berlíně Kusevickij pokračoval v kontrabasových koncertech a dva roky se se studentským orchestrem připravoval na dirigentskou dráhu. Debutoval s Berlínskou filharmonií v roce 1908. Na programu byl mimo jiné ''2. klavírní koncert'' [[Sergej Rachmaninov|Sergeje Rachmaninova]] se skladatelem u klavíru.
V následujícím roce se s manželkou vrátil do Ruska, kde založil svůj vlastní orchestr a hudební vydavatelství nazvané ''Éditions Russes de Musique''. Získal vydavatelská práva na díla nejznámějších ruských skladatelů té doby. Mezi jeho publikacemi byla např. díla Rachmaninova, [[Alexandr Nikolajevič Skrjabin|Alexandra Skrjabina]], [[Sergej Prokofjev|Sergeje Prokofjeva]], [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igora Stravinského]] a [[Nikolaj
V letech 1909–1920 pokračoval v koncertní činnosti jako sólový kontrabasista v Rusku i v Evropě a se svým orchestrem cestoval lodí po městech na [[Volha|Volze]]. Po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] v Rusku přijal místo dirigenta [[Leningradská filharmonie|Leningradské filharmonie]]. V roce 1920 opustil [[Sovětský svaz]]. V Paříži v letech 1921–1929 organizoval tzv. ''Kusevického koncerty'' na nichž uváděl nová díla Prokofjeva, Stravinského a [[Maurice Ravel|Maurice Ravela]]. V roce 1924 nahradil [[Pierre Monteux|Pierra Monteuxe]] v čele Bostonského symfonického orchestru. Do Paříže se však až do roku 1929 pravidelně vracel, aby pokračoval v tradici Kusevického koncertů. V roce 1941 získal americké občanství.
| |||