Kostel svatého Václava (Břeclav): Porovnání verzí

| název = Farní kostelKostel svatého Václava<br/>v Břeclavi

| stát = [[Česko|Česká republika]]

Nový kostel, který byl postaven skoro po 50 letech, se nachází na náměstí [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] na místě původního kostela. Soutěže o nový projekt kostela se zúčastnilo 14 [[architekt]]ů. Nakonec se rozhodovalo mezi třemi projekty: od [[Ludvík Kolek|Ludvíka Kolka]], který navrhoval také kostel v [[Hustopeče|Hustopečích]], architektů Jiřího Adama a Martina Pánka, a architekta Kupky. Zvítězil návrh Ludvíka Kolka. Základní kámen nového kostela byl posvěcen papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] [[22. duben|22. dubna]] [[1990]]. Se stavbou se začalo [[1. září]] [[1992]] za velké pomoci brněnské firmy Moravostav a místních věřících. Kostel vysvětil [[Vojtěch Cikrle]] (biskup brněnský) dne [[10. září]] [[1995]]. Hlavní břeclavské náměstí dostalo tedy po několika letech novou dominantu.

V trojdílné věži se nachází tři [[zvon]]y. Toto trojvěží znázorňuje [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]] a pohledem z města připomíná sepjaté ruce. Kostel je dlouhý 44,5 m a široký 27 m. Jako stavební materiál posloužil [[železobeton]]. Střecha je z [[Měděný plech|měděného plechu]]. Interiér kostela je vytvořen se snahou o souzvuk moderní architektury a starého umění (zvláště [[Gotika|gotiky]] a [[Baroko|baroka]]). Vznikl za spolupráce několika výtvarníků, na koncepci se podílel i farář J.[[Josef Ondráček]]. Pražský umělec [[Karel Stádník]] navrhl [[oltář]] z bělošedého italského mramoru, [[ambon]] a [[sedes]]. Stejný oltář nalezneme také v bazilice sv.Markéty v Praze - Břevnově. Nad oltářem visí jednoduchý kříž, který společně s trojdílnou věží se třemi zvony symbolizuje Nejsvětější Trojici. Tento kříž je kopií kříže postranního oltáře kostela Matky boží před Týnem v Praze. Kruh, jenž uzavírá podvěží, je ozdoben holubicí, která má v zobáku [[eucharistie|eucharistii]] a je symbolem [[Duch svatý|Ducha svatého]]. Nachází se zde také socha [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], kopie gotické [[Madona|madony]] ze [[Strakonicko|Strakonicka]].

Na obraze v závěru kostela je znázorněno zavraždění svatého Václava. Je to kopie barokního obrazu [[Petr Brandl|Petra Brandla]] od Jany Lukešové z Prahy. Obraz je zasazen do barokního pozlaceného rámu z konce [[17. století]]. Ten byl restaurován Karlem Stádníkem poté, co ho zachránil ze zničeného [[Kostel svatého Prokopa (Praha-Hlubočepy)|kostela sv. Prokopa]] v [[Praha-Hlubočepy|Praze-Hlubočepích]]. I [[křížová cesta]] je dílem Karla Stádníka. Je zajímavá a neobvyklá tím, že znázorňuje nikoliv běžných 14 zastavení, ale 15. Poslední - 15. zastavení znázorňuje zjevení vzříšeného Ježíše „nevěřícímu" učedníku Tomášovi. Ludvík Kolek navrhl též tmavé dubové lavice a svícen před oltářní menzou. Na dvou větších oknech je barevnými sklíčky znázorněn ''Křest Kristův'' (vlevo) a ''Snímání z Kříže'' (vpravo). Pak tu najdeme ještě dvě vitráže oken na kruchtě na téma ''Andělé svolávají k poslednímu soudu'' a ''Vzkříšení''. Autorem těchto uměleckých oken je PhDr. [[Karel Rechlík]]. Varhany od firmy „Žloutek-Kubát“ byly posvěceny [[28. září]] [[1997]].

Celá stavba stála 31,5 miliónů Kč. Peníze byly shromážděny od farníků této i jiných farností a od různých dárců ze [[zahraničí]] ([[Itálie]], [[Rakousko]], [[Německo]]). Redakce Církevních památek také připomíná, že o výstavbu nového kostela se osobně podílel P. Josef Ondráček, farář této [[Římskokatolická farnost Břeclav|břeclavské farnosti]].