Kryptobióza: Porovnání verzí

[[Soubor:Artemia salina.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|[[Žábronožka solná]] (Artemia salina) je jedním z organismů, které podstupují kryptobiózu.]]

[[Soubor:Hypsibiusdujardini.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|[[Želvušky]], pozoruhodné organismy, které podstupují všech pět druhů kryptobiózy.]]

'''Kryptobióza''' ('''anabióza''') je ametabolický životní stav, do kterého vstupují některé jednodušší organismy, jako odpověď na nepříznivé podmínky okolního prostředí. Spouštěcím impulsem může být [[sucho|vyschnutí]], [[mráz]] či nedostatek [[kyslík]]u. V kryptobiotickém stavu ustávají veškeré [[metabolismus|metabolické pochody]] a neprobíhá ani [[rozmnožování]], [[vývoj]] či oprava tkání.

Organismus v kryptobiotickém stavu může v podstatě žít neomezeně dlouho, dokud se podmínky prostředí nevrátí do normálního stavu. V ten okamžik organismus obnovuje [[metabolismus]] a vrací se do normálního stavu.

Rozlišujeme několik druhů kryptobiózy, které se vzájemně od sebe liší svým spouštěcím mechanismem.

Anhydrobióza ({{cizojazyčně|el|an}} = bez, {{cizojazyčně|el|hydro}}= voda, {{cizojazyčně|el|biosis}}= život) je nejčastěji studovaným druhem kryptobiózy a nastává v podmínkách extrémního vyschnutí ([[desikace]]) některých organismů. Schopnosti anhydrobiózy byla pozorována u některých [[bezobratlí|bezobratlých]], jako jsou [[pijavenky]] (Bdelloidea), [[želvušky]] (Tardigrada), [[Artemia|žábronožky]] (Artemia) a [[hlístice]] (Nematoda). Známá je také anhydrobiotická schopnost rostliny ''[[Craterostigma plantagineum]]'', dále velké většiny rostlinných [[semeno|semen]], a mnoha [[mikroorganismus|mikroorganismů]] (př. [[kvasinka pivní]]).

Bezobratlí, kteří podstupují anhydrobiózu, se většinou zmenší a některé produkují [[Sacharidy|cukr]] [[trehalóza|trehalózu]]. U rostlin zase při vyschnutí vzniká [[sacharóza]]. Tyto cukry určitým způsobem chrání rostlinu před suchem. U některých anhydrobiotických živočichů však žádná trehalóza nebyla nalezena (např. u [[pijavenky|pijavenek]]).

Anoxybióza je schopnost přežít nedostatek kyslíku v okolním prostředí. Někdy není považována za druh kryptobiózy. Při anoxybióze organismy vstřebávají více vody a stávají se [[turgor|turgidní]] a nepohyblivé. Anoxybióza nesmí být zaměňována s [[anaerobní]]mi organismy, pro které je absence kyslíku v okolním prostředí normální.

Chemobióza je schopnost přežít vysoké hodnoty [[jed]]ů (toxinů) v životním prostředí.

Známým kryptobiotickým organismem je [[žábronožka solná]] (Artemia salina).

Dále jsou známé [[želvušky]], které podstupují všech pět druhů kryptobiózy. Želvušky při tom sníží [[metabolismus]] na 0,01 % normálního stavu a obsah vody na 1 % normálního stavu. Přežijí extrémní teploty, [[radioaktivita|radiaci]] či [[tlak]]. Jsou jedněmi z mála organismů, které dokáží přežít ve vesmírném prostoru.<ref>http://www.biology101.org/archive/2012/10/tardigrades-animal-survive-vacuum-space/?utm_source=knowd.com&utm_medium=referral&utm_campaign=the-first-animal-to-survive-in-space</ref>