Říjnová revoluce: Porovnání verzí

V létě 1914 vypukla [[první světová válka]] a [[Ruské impérium|carské Rusko]] do ní vstoupilo jako součást [[Trojdohoda|Trojdohody]] na straně Francie a Velké Británie proti [[Ústřední mocnosti|Ústředním mocnostem]] Německu, Rakousku-Uhersku a jejich spojencům. Válečné útrapy vyvolaly v Rusku napětí, jež počátkem roku 1917 vyústilo v [[Únorová revoluce|únorovou revoluci]], která svrhla monarchii, ale nedokázala ukončit válku, hlavní příčinu nespokojenosti obyvatel. Do vzniku připravovaného [[Všeruské ústavodárné shromáždění|Všeruského ústavodárného shromáždění]] měla zemi řídit [[Ruská prozatímní vláda|Prozatimní vláda]], jejímž posledním předsedou byl středolevicový právník [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij]]. Dění v Rusku výrazně ovlivňovaly také rady pracujících a vojáků, zvané [[sovět]]y, z nichž nejdůležitější byl [[Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů]]. Původně v sovětech převažoval vliv demokratické levice, zejména [[Strana socialistů-revolucionářů|Strany socialistů-revolucionářů („eserů“)]], k nimž patřil Kerenský, a [[Menševici|umírněné frakce sociální demokracie, tzv. menševiků]], ale postupně rostl vliv radikálů jak z řad [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|sociální demokracie]], nazývaných [[bolševici]], tak z řad eserů, což bylitedy [[leví eseři|levých eserů]].

Na podzim roku 1917 popolitickou selhánísituaci pravicovéhovyhrotil neúspěšný [[Kornilovův puč|Kornilovovapuč pučegenerála Kornilova]] sea dále se zhoršila hospodářská situace Ruska.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=167}} V hlavním městě Petrohradě byla vysoká nezaměstnanost, nedostatek paliva i jídla a inflace.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=167}} Pro většinu obyvatel se životní podmínky zhoršily, zatímco se zdálo, že vláda se omezuje jen na administrativní opatření.{{sfn|Chamberlin|1976|p=296}} Během krize klesla popularita prozatímního premiéra [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Alexandra Kerenského]]: pravice tvrdila, že zradil Kornilova, zatímco levice a petrohradský lid ho považovali za spoluviníka Kornilovova kontrarevolučního puče.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=167}} Kornilovova porážka prospěla hlavně bolševikům,; alea veřejné mínění bylo ve skutečnosti nakloněno vzniku nové sovětskévlády opřené vládyo sověty, která by spojila různé socialistické proudy, nikoliv výlučněvčetně bolševikybolševiků, což se projevilo v nesčetných rezolucích schválených po porážce Kornilova.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=167}}