Strážnice (okres Hodonín): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie
Zámek, odkazy, typografie, commonscat z WD, portály
Řádek 30:
<nowiki>| infoaktual = 2014</nowiki>
}}
'''Strážnice''' ({{Vjazyce|de}} {{CizojazyčněVjazyce2|de|''Strassnitz''}}) je město v [[okres Hodonín|okrese Hodonín]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 15&nbsp;km severovýchodně od [[Hodonín]]a, na levém břehu říčky [[Velička (přítok Moravy)|Veličky]]. V roce 2016 zde žilo přes 5&nbsp;600 obyvatel. Jeho historické jádro je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].<ref>[http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html http://web.mvcr.cz/2003/casopisy/vs/0420/pril_info.html]</ref>
 
== Historie ==
[[Soubor:Straznice Veselska brana 2.jpg|thumb|left|Veselská brána, pozůstatek opevnění z 16. století]]
[[Soubor:Bila vez 1.jpg|thumb|left|Bílá věž u kostela sv. Martina]]
 
Přestože první doložená písemná zmínka o Strážnici pochází až z počátku 14. století, množství archeologického materiálu vypovídá o daleko dřívějším osídlení tohoto území. Počátky samotného města jsou spojovány s upevňováním hranic českého království v době vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] vve 2.druhé polovině 13. století, kdy došlo k [[Lucká provincie|trvalému připojení]] Strážnicka k Moravě. Na ochranu zemských hranic bylo zbudováno několik hradů, mezi nimiž se nacházel i [[Strážnice (zámek)|hrad ve Strážnici]], vystavěný po roce 1260. Samotné jméno města je odvozováno od strážní funkce, kterou měl hrad položený v těsné blízkosti moravské hranice vykonávat.
 
Strážnice byla původně královským majetkem, na počátku 14. století získal toto město významný moravský rod pánů z [[Kravaře|Kravař]]. O velký rozmach města se zasloužil moravský zemský hejtman [[Petr z Kravař a Strážnice|Petr Strážnický z Kravař]], který postupně rozšiřoval strážnické panství a zasloužil se také o rozvoj vinařství vydáním horenského práva. V první polovině 15. století se Strážnice stala jedním z nejvýznamnějších moravských [[Husitství|husitských]] center. Za vlády posledního mužského potomka rodu Jiřího z Kravař došlo k nebývalému stavebnímu rozvoji města, bylo založeno strážnické Nové Město, opevněné vodním příkopem a hliněným valem s vestavěnými kamennými branami, postaven kostel sv. Martina a došlo také k dokončení přestavby hradu. Z 15. století pochází nejstarší doklady řemeslné výroby.
 
V roce [[1458]] došlo ve Strážnici k setkání česko-moravské a uherské stavovské obce. [[Jiří z Poděbrad]], ještě v pozici českého zemského správce, doprovodil ještě s dalšími českými a moravskými pány do Strážnice [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]], jenž byl čerstvě zvolen uherským králem. Na strážnickém hradě byly [[9. únor]]a podepsány dohody mezi oběma muži, jimiž se zavazovali k věčnému přátelství (které netrvalo dlouho) a k naplnění svatební smlouvy, která byla zřejmě uzavřena již za Matyášova nedobrovolného pobytu v Praze na přelomu let 1457 a 1458. Matyáš se měl oženit s [[Kateřina z Poděbrad|Kateřinou z Poděbrad]], dcerou Jiřího. Svatba, která měla být dokonána během příštího roku ovšem byla z politických důvodů odkládána a Kateřina se nakonec dostala do Uher až roku 1461. Matyáš byl po uzavření smluv předán uherské stavovské obci, již vedl [[Jan Vitéz ze Zredny]]. Poté přímo ze Strážnice zamířil do [[Budín (Budapešť)|Budína]], hlavního města Uher.
 
Na počátku 16. století zakoupili město [[Žerotínové]], další z předních moravských rodů. V době jejich vlády prožívala Strážnice dobu svého největšího rozmachu, městu a řemeslnickým cechům byla udělena rozsáhlá privilegia. Strážnice byla obklopena valem s dřevěnou palisádou a vestavěnými malými baštami, hlavní přístupové cesty byly chráněny mohutnými branami s polokruhovými baštami, schopnými odolávat i zbraním těžšího kalibru. Nové opevnění spojilo dohromady všechny tři části města Nové město, Staré město i Předměstí. Starý vodní hrad byl přestavěn do podoby [[Renesance|renesančního]] zámku s vnitřními [[Arkáda (architektura)|arkádami]].
Řádek 45 ⟶ 46:
Žerotínové podporovali ve městě bratrské školství, v letech 1604–1605 navštěvoval vyšší bratrskou školu [[Jan Amos Komenský]]. Na počátku 17. století se Strážnice řadila se svými 4&nbsp;500 obyvateli a zhruba sedmi sty domy k nejvýznamnějším moravským městům. Město bylo po staletí také jedním z důležitých středisek řemesel na jihovýchodní Moravě, ze 17. století je zde doloženo více než deset cechů, jejichž výroba byla určena nejen pro město a nejbližší okolí, některá řemesla vyvážela své výrobky i na vzdálenější trhy, hlavně do Uher.
 
Město a panství zakoupil v roce [[1628]] jeden z vítězných velitelů [[Bitva na Bílé hoře|bitvy na Bílé hoře]], císařský plukovník [[František z Magni]], jehož rod pocházel z [[Itálie]]. S příchodem Františka z Magni začala plánovaná [[rekatolizace]] města. V roce [[1633]] povolal do Strážnice italské [[Řád zbožných škol|piaristy]], kteří zde zahájili vyučování a postupně získávali pro svou víru strážnické obyvatelstvo. Strážničtí piaristé vybudovali okolo poloviny 18. století barokní chrám Panny Marie s klášterní kolejí, později také gymnázium. V této době došlo k obnově radnice, panského dvora i mnoha měšťanských domů. V první polovině 19. století byl upraven zámecký park se zahradou, došlo rovněž k založení skleníků pro pěstování jižních rostlin, v roce [[1824]] byl před zámkem postaven přes Moravu [[řetězový most]].
 
Oživení národního hnutí ve 2. polovině 19. století znamenalo postupnou přeměnu německy orientovaného města na kulturní centrum strážnického regionu. Vznikaly české spolky, došlo k otevření české měšťanské školy a v roce [[1897]] ke zřízené českého gymnázia. Původně zemědělské město se na počátku 20. století dočkalo i postupné industrializace. Do současnosti se z tradičních oborů řemesel udržela výroba [[modrotisk]]u.
 
{| class="wikitable" style="text-align:right"
Řádek 287 ⟶ 288:
{{Viz též|Seznam kulturních památek ve Strážnici}}
[[Soubor:Straznice skanzen.jpg|thumb|right|Strážnický skanzen]]
* Na severním okraji města stojí [[Strážnice (zámek)|strážnický zámek]], který vznikl četnými přestavbami gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.
* [[Zámek Strážnice]]
* [[Muzeum vesnice Jihovýchodní Moravy]] (skanzen)
* [[Baťův kanál]]
Řádek 298 ⟶ 299:
== Osobnosti ==
[[Soubor:Straznice pomnik Komenskeho.jpg|thumb|right|Pomník J. A. Komenského na náměstí Svobody]]
 
* [[Bernard Bartlicius]] (1646–1716), [[Řád zbožných škol|piaristický]] historik a [[provinciál]]
* [[Mikuláš Drabík]] (1588–1671), bratrský kazatel a vizionář
Řádek 303 ⟶ 305:
* [[Antonín Horný]] (1824–1908), církevní hodnostář, univerzitní profesor a rektor univerzity v Olomouci
* [[Joseph Tomanek]] (1889–1974), americký malíř narozený v Strážnici
* [[Heřman Landsfeld]] (1899–1986), hrnčíř a keramik, přezdívaný ''Poslední Habán,'', ve Strážnici měl dílnu a zemřel zde.
* [[Jan Graubner]] (* 1948), olomoucký arcibiskup a metropolita moravský
 
Řádek 310 ⟶ 312:
 
== Mezinárodní folklorní festival ==
Festival, který pořádá [[Národní ústav lidové kultury]] se sídlem na zámku, se koná každý poslední víkend v červnu, a to v amfiteátrech v zámeckém parku, ale také ve vinohradnickém areálu a před usedlostmi v nedalekém strážnickém skanzenu. Programy komornějšího charakteru se prezentují i ve vlastní budově zámku – již tradicí se staly hudební pořady v zámecké expozici lidových nástrojů. Festival se poprvé uskutečnil v roce [[1946]] a od svého počátku měl charakter celostátních slavností. Od roku [[1957]] vystupují na festivalu zahraniční soubory z blízkých i vzdálených zemí. Během svého vývoje začal postupně představovat folklor nejen v jeho přirozené podobě, ale také v různých úpravách a stylizacích. Součástí festivalu je slavnostní krojovaný průvod a řada různých pořadů, v rámci festivalu se např. každoročně koná ''Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého [[Slovácký verbuňk|verbuňku]]''.
 
Odborná porota na festivalu uděluje od roku 1983 čestný titul Laureát MFF Strážnice a Cenu MFF Strážnice za nejvýraznější autorský přínos při přípravě a realizaci pořadů.
Řádek 318 ⟶ 320:
== Samospráva ==
{{Viz též|Seznam představitelů Strážnice}}
Při ustavujícím zasedání zastupitelstva 3. &nbsp;listopadu 2014 byla starostkou opětovně zvolena dosavadní starostka Renata Smutná, místostarostou bývalý poslanec Walter Bartoš.<ref> {{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vajčnerová
| jméno = Barbora
Řádek 363 ⟶ 365:
 
== Externí odkazy ==
* {{commonscat|Strážnice}}
* {{NK ČR|ge130975|věc=ano}}
* [http://www.straznice-mesto.cz/ Oficiální stránky města Strážnice]
Řádek 373 ⟶ 375:
{{okres Hodonín}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
 
[[Kategorie:Strážnice (okres Hodonín)| ]]