Turbodmychadlo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
čeština, rychlost x otáčky, zvýšení o 1,2 baru x zvýšení na 1,2 baru, molární x látkové, váha x hmotnost
→‎Princip turbodmychadla: dnes už nesmysl, platilo před 10+ lety
Řádek 11:
Nárůst tlaku (angl. ''boost'') se měří v [[Pascal (jednotka)|pascalech]], [[bar (jednotka)|barech]] nebo [[Tlak#Jednotky|PSI]]. Například při teoretické účinnosti 100 % by turbodmychadlo produkující nárůst tlaku 100 kPa (= 1 bar nebo 14,7 PSI) zdvojnásobilo výkon motoru. Turbína ve výfukovém systému ale představuje překážku a kvůli vznikajícím zpětným tlakům je vlastní motor brzděn. Ani turbína nemá stoprocentní účinnost jak z principu, tak kvůli menšímu tlakovému spádu na turbíně způsobenému dalšími díly výfukového potrubí jak před (katalyzátor), tak i za turbínou. Turbodmychadla většinou dosahují účinnosti kolem 80 %.{{Fakt/dne|20100102190114}}
 
V automobilovém průmyslu se většinou používají turbodmychadla zvyšující tlak maximálně na 1,2 bar, i když jsou dosažitelné vyšší tlaky. Typické turbodmychadlo vzhledem ke své konstrukci začne zvyšovat tlak teprve od 2500 otáček motoru za minutu (1800 u turbodieselových motorů).{{Fakt/dne|20100102190114}} To je dáno výpočtovým bodem - na jedné hřídeli musí být zachována rovnost výkonu turbíny a příkonu dmychadla. Pokud napočítáme dmychadlo na maximální množství výfukových plynů, bude dávat nízký tlak v nízkých otáčkách; pokud chceme zvýšit moment motoru v nízkých otáčkách, vyjde nám vysoký tlak za dmychadlem v otáčkách vyšších. Řešením je naladění pro nízké otáčky a později snížení tlaku doplněním turbíny o obtokový ventil (WG, [[Obtokový ventil turbodmychadla|wastegate]]), ideálně s plynulou regulací nebo ještě lépe ale komplikovaněji aplikací variabilní geometrie (VG).
 
Hlavní nevýhodou velkých plnicích tlaků je, že při stlačování vzduchu dochází k jeho zahřívání. Tento nárůst teploty palivové směsi je limitujícím faktorem u benzínových motorů, kde příliš vysoká teplota směsi způsobí její samovznícení ve válci ještě předtím, než má být správně zapálena jiskrou. Pro oba typy motorů znamená vyšší teplota směsi snížení účinnosti motoru, protože zahřátý vzduch má větší tlak při stejném látkovém množství. Do motoru se tak dostane fakticky méně vzduchu s vyšší teplotou a motor by spaloval bohatší směs. Navíc teplota limituje samovznícení směsi. Tento problém se většinou řeší použitím mezichladiče stlačeného vzduchu ([[intercooler]]), který teplotu opět sníží.