Turbodmychadlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
čeština, rychlost x otáčky, zvýšení o 1,2 baru x zvýšení na 1,2 baru, molární x látkové, váha x hmotnost značka: editace z Vizuálního editoru |
→Princip turbodmychadla: dnes už nesmysl, platilo před 10+ lety značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
Nárůst tlaku (angl. ''boost'') se měří v [[Pascal (jednotka)|pascalech]], [[bar (jednotka)|barech]] nebo [[Tlak#Jednotky|PSI]]. Například při teoretické účinnosti 100 % by turbodmychadlo produkující nárůst tlaku 100 kPa (= 1 bar nebo 14,7 PSI) zdvojnásobilo výkon motoru. Turbína ve výfukovém systému ale představuje překážku a kvůli vznikajícím zpětným tlakům je vlastní motor brzděn. Ani turbína nemá stoprocentní účinnost jak z principu, tak kvůli menšímu tlakovému spádu na turbíně způsobenému dalšími díly výfukového potrubí jak před (katalyzátor), tak i za turbínou. Turbodmychadla většinou dosahují účinnosti kolem 80 %.{{Fakt/dne|20100102190114}}
Hlavní nevýhodou velkých plnicích tlaků je, že při stlačování vzduchu dochází k jeho zahřívání. Tento nárůst teploty palivové směsi je limitujícím faktorem u benzínových motorů, kde příliš vysoká teplota směsi způsobí její samovznícení ve válci ještě předtím, než má být správně zapálena jiskrou. Pro oba typy motorů znamená vyšší teplota směsi snížení účinnosti motoru, protože zahřátý vzduch má větší tlak při stejném látkovém množství. Do motoru se tak dostane fakticky méně vzduchu s vyšší teplotou a motor by spaloval bohatší směs. Navíc teplota limituje samovznícení směsi. Tento problém se většinou řeší použitím mezichladiče stlačeného vzduchu ([[intercooler]]), který teplotu opět sníží.
|