Jan Kozina (partyzánská jednotka): Porovnání verzí

'''Operace Jan Kozina''' byla paradesantní výsadek vyslaný do [[protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Výsadek byl sedmnáctičlenný a organizovaný byl [[Ukrajinský štáb partyzánského hnutí|Ukrajinským štábem partyzánského hnutí]] (UŠPH) při vojenské radě [[První 1.ukrajinský front|1. ukrajinského frontu]].

Velitelem výsadku byl poručík [[Vasil Kiš]], náčelníkem štábu mjr. [[Grigorij Melnik]], jeho zástupce por. [[Vladimir Jastrenskij|Arkadyj Ivanovyč Jastremskyj]], politickým komisařem [[Ján Kopčák]], velitel bojové skupiny [[Pavel Morjakov]], náčelník pro diverzi A. M. Petrosjan, náčelník průzkumu [[Dmitrij Mališev]], lékař [[Nikolaj Kosinkov|Nikita Kuzmič Kosinkov]], A. N. Pančenková a V. Šamajev jako radisté, spojka [[Michal Turis]], pomocnice štábu [[Věra Morhunovová|Věra Stěpanovna Morhunovová]] a příslušníci bojové skupiny [[Jozef Balaščík]], [[Juraj Hušťák]], [[Michal Galanda]], [[Ján Palo]] a [[Peter Tunder]].

Mezi hlavní bojové úkoly skupiny patřilo formování [[Partyzán|partyzánskýchpartyzán]]ských jednotek z místního obyvatelstva a příprava terénu pro příjem dalších výsadků lidí a materiálu. Dále to bylo provádění [[sabotáž]]ní činnosti a vedení boje. Neméně důležitým úkolem bylo zakládání [[Národní výbor (1945–1990)|Národních výborů]] v obcích, přičemž bylo nutné zajistit vedoucí postavení [[KomunismusKomunistická strana Československa|komunistů]] v těchto výborech.

O zformování výsadku rozhodl UŠPH [[3. září]] [[1944]].

Od původního záměru, vysadit skupinu na [[Slovenská republika (1939-19451939–1945)|Slovensku]], odkud by přešla do prostoru [[Beskydy|Beskyd]] bylo upuštěno z důvodu velkého množství německých jednotek na hranicích protektorátu se Slovenskem. Zrušen byl i záměr vysadit skupinu v Beskydech letem z [[Lidové Polsko|polského]] území, neboť [[Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova|partyzánský oddíl Jana Žižky]], který měl zajistit v Beskydech přijetí skupiny, stále sváděl těžké boje s [[JagdkomandoJagdkommando|jagdkomandyjagdkommandy]]. Nakonec bylo rozhodnuto, že skupina bude vysazena v týlu nepřítele, v prostoru [[Šumava|Šumavy]].

Skupina byla vysazena [[16. říjen|16. října]] 1944 poté, co po napadení německou protileteckou obranou se letoun odchýlil od určeného kurzu na Plzeňsko. Příslušníci desantu byli vysazeni nadvakrát při obletu doskokového prostoru. První skupina (Kiš, Melnik, Petrosjan, Morjakov, Mališev a Turis) dopadla v prostoru obcí [[Tuchořice]] a [[Lipno (okres Louny)|Lipno]]. Krátce poté, co se jim podařilo se shromáždit, byli obklíčeni příslušníky německého bezpečnostního aparátu. Po přestřelce se výsadkářům podařilo prorazit z obklíčení, ale Melnik byl těžce zraněn na noze a nebyl schopen chůze.

Druhá skupina, která doskočila poblíž [[Louny|Loun]] byla napadena nacisty. Během přestřelky padli Kosinkov, Morhunovová a Jastremskyj. Pančenková, Šamajev, Galanda, Tunder, Hušťák a Balaščík byli zajati. Pouze Palo a Kopčák se prostříleli a skrývali se do jara [[1945]], kdy se poté spojili se sovětským zpravodajským výsadkem.

S těžce zraněným Melnikem se skupině podařilo 17. října uniknout pronásledování (ztratil se Turis a byl zatčen). Směrem na [[Filipova Huť|Filipovu Huť]] pochodem přes křivoklátské lesy dorazili do obce [[Drozdov (okres Beroun)|Drozdov]], kde se jim dostalo pomoci. Po odpočinku a ošetření zraněného skupina postupovala směrem na Moravu (Kiš měl obavu, že cílový prostor působení skupiny [[gestapo]] zná). Šli pouze v noci, vyhýbali se frekventovaným místům. V prostoru Benešovska a Neveklovska se přesunovali výcvikovým prostorem [[wehrmacht]]uVýcvikový aprostor [[SchutzstaffelWaffen-SS na Benešovsku|výcvikovým prostorem Waffen-SS]].

8. listopadu dosáhli prostoru [[Dolní Kralovice|Dolních Kralovic]], kde se prostřednictvím náhodného setkání dostali do kontaktu s místní odbojovou skupinou. Odbojáři jim zajistili úkryt v lese, jídlo a ošacení. Odtud výsadkáři postupovali směrem na [[Uhelná Příbram|Uhelnou Příbram]]. V té získali informaci o sovětském výsadku u [[ČaslavČáslav]]i. V prostoru [[Železné hory|Železných hor]] se díky zprostředkování odbojáři Kiš setkal s [[Miroslav Pich-Tůma|Miroslavem Pichem-Tůmou]], politickým komisařem [[Partyzánská brigáda MistraMistr JanaJan HusaHus|partyzánské brigády Mistra Jana Husa]]. Díky tomu se Melnikovi dostalo lékařské péče. Kišova skupina se ale odmítla s partyzány spojit (důvodem byla Kišova averze k ortodoxnímu komunistovi Tůmovi) a vyhledala kontakt na odbojovou skupinu z Chrudimska.