Paní Dallowayová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Děj románu: překlep |
m doplnění infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - kniha}}
'''Paní Dallowayová''' (''Mrs. Dalloway'') je impresionistický [[román]] britské autorky [[Virginia Woolfová|Virginie Woolfové]] (1882-1941), na němž pracovala v letech [[1923]]-[[1925]]. Je považován za její vrcholné a rovněž nejznámější dílo, které inspirovalo také amerického spisovatele [[Michael Cunningham|Michaela Cunninghama]] k napsání světoznámého románu ''[[Hodiny (kniha)|Hodiny]]'' (jak měl znít i původní název ''Paní Dallowayové''), podle kterého byl natočen i [[Hodiny (film)|stejnojmenný]] oscarový film.
V češtině vyšla kniha v překladu [[Vlasta Dvořáčková|Vlasty Dvořáčkové]] a později [[Kateřina Hilská|Kateřiny Hilské]].
Řádek 4 ⟶ 5:
== Děj románu ==
{{Spoiler}}
Clarissa Dallowayová, zdánlivě nezajímavá padesátnice z anglické "vyšší střední vrstvy" jde jednoho krásného rána koupit květiny na večírek, který toho večera pořádá pro svého manžela Richarda. Než však tato událost nastane, strávíme v její společnosti obyčejný den, který odhaluje, co je vlastně Clarissa zač, že není jen stárnoucí průměrná středostavovská panička. Seznamujeme se s jejím poněkud zdrženlivým manželem Richardem, Peterem Walshem (její bývalý milenec, který se vrátil z [[Indie]] kvůli rozvodu) a Sally Setonovou (temperamentní dívka z chudých poměrů, se kterou má Clarissa velmi blízký vztah a snad ji i miluje), zajímavými přáteli z mládí, dospívající dcerou Elizabeth a její soukromou učitelkou, slečnou Kilmanovou, kterou Clarissa nenávidí. Elizabeth ji má však vcelku ráda.
Knihou se také prolíná příběh Septima Smitha a jeho manželky Rezie. Septimus Smith je básník poznamenaný válečnou hrůzou, který je postižený duševní chorobou a nenávidí lékaře, což ho nakonec dovede k sebevraždě. Pak se paní Dallowayová na večírku setkává se všemi svými starými známými a všechno dopadá vlastně tak, jak to dopadnout mělo. Clarissu jen poněkud překvapí Septimus, pro ni neznámý básník, který spáchal sebevraždu. Děj však není tak důležitý jako samotná nálada nebo spíše nádech či krása knihy.
| |||