Dobrudža: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněna informace o působení československých dobrovolníků v rámci srbské armády na dobrudžském bojišti v roce 1916.
Řádek 26:
Na území [[Jižní Dobrudža|Jižní Dobrudže]] se vyskytovala pestrá směs [[Bulhaři|Bulharů]], [[Turci|Turků]], [[Krymští Tataři|Krymských Tatarů]], [[Rumuni|Rumunů]], [[Lipované|Lipovanských Rusů]], Gagauzů a [[Rómové|Rómů]].
 
Celá Dobrudža byla součástí Osmanské říše až do roku 1878, kdy podle [[Berlínský mír (1878)|Berlínského míru]] získalo Severní Dobrudžu Rumunsko, jako náhradu za Besarábii postoupenou [[Rusko|Rusku]], zatímco Bulharsko získalo menší Jižní Dobrudžu. Po [[Balkánské války#Druhá balkánská válka|druhé balkánské válce]] ztratilo roku [[1913]] Bulharsko Jižní Dobrudžu [[Bukurešťská smlouva (1913)|Bukurešťskou smlouvou]] ve prospěch Rumunska. Hned po vstupu Rumunska do první světové války v srpnu [[1916]] zahájilo Bulharsko útok do rumunské části Dobrudže. Na pomoci rumunským oddílům byla z Ruska vyslána také [[1. srbská dobrovolnická divize]], v jejíž řadách sloužilo několik stovek československých dobrovolníků.

V září [[1940]] však bylo Rumunsko [[Craiovská smlouva (1940)|Craiovskou smlouvou]] vynucenou za asistence [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], vrátit Jižní Dobrudžu Bulharsku. Součástí dohody byla i vynucená populační výměna mezi oběma státy. Rumuni museli opustit Jižní Dobrudžu, a Bulhaři zase Severní Dobrudžu. [[Pařížská mírová smlouva (1947)|Pařížská mírová smlouva]] z roku [[1947]] pak potvrdila rozdělení oblasti z roku 1940, které je dosud v platnosti.
 
== Znak ==