Wikipedie

Kalmykové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016
m Robot: oprava vlajkové šablony dle žádosti ze dne 28.6.2017; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - etnická skupina
| název = Kalmykové<br /> Xальмг
| populace = ~200 tisíc
| původ =
| regiony = {{flagicon|Kyrgyzstan}} [[Kyrgyzstán]] 4 186 (2009)<br />{{flagicon|Kazakhstan}} [[Kazachstán]] 422 (2009)<ref name="Каз2009">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora = |titul = Sčítání 2009. Национальный Národnostní složení obyvatelstva (rar)|url = http://www.stat.kz/p_perepis/Documents/%D0%9D%D0%B0%D1%86%20%D1%81%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2.rar |datum vydání = 2010|datum aktualizace =|datum přístupu =|vydavatel = Агентство Республики Казахстан по статистике |místo = Astana|jazyk = ru}}</ref><br />{{flagicon|Russia}} '''[[Rusko]]''' 183 372(2010)<ref name="gks.ru5">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora = |titul = Národnostní složení obyvatelstva Ruské federace (xls)|url = http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/tab5.xls |datum vydání = 2011|datum aktualizace =|datum přístupu = 2012-03-15|vydavatel = Федеральная служба государственной статистики |místo = Moskva|jazyk = ru}}</ref>
| region1 = {{flagicon|Kalmykia}} [[Kalmycko|Kalmycká republika]]
| pop1 = 162 740<ref name="gks.ru7">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora = |titul = Národnostní složení obyvatelstva ve federálních subjektech Ruské federace (xls)|url = http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/tab7.xls |datum vydání = 2011|datum aktualizace =|datum přístupu = 2012-03-15|vydavatel = Федеральная служба государственной статистики |místo = Moskva|jazyk = ru}}</ref> (2010)
| ref1 =
| region2 = {{flagicon|Astrakhan Oblast}} [[Astrachaňská oblast]]
| pop2 = 6 624<ref name="gks.ru7" /> (2010)
| ref2 =
| region3 = {{flagicon|Moscow}} [[Moskva]]
| pop3 = 2 047 (2002)
| ref3 =
| region4 = {{flagicon|VolgogradVolgogradská Oblastoblast}} [[Volgogradská oblast]]
| pop4 = 1 617 (2002)
| ref4 =
| jazyky = [[kalmyčtina]], [[ruština]]
| náboženství = [[buddhismus]], [[pravoslaví]]
| příbuzní = viz ostatní [[Mongolové]]
| poznámky =
<!-- Zastaralé parametry -->
| image = <div style="background-color:#fee8ab; margin-top:1px; margin-bottom:1px"> [[Soubor:Чаепитие калмыков.jpg|200px]] [[Soubor:Annushka by I.Argunov (1767, Kuskovo).jpg|110px]][[Soubor:Eugenia mandzhieva crop.jpg|89px]] [[Soubor:Kalmyk by Repin.jpg|68px]][[Soubor:Kirsan Ilyumzhinov 2010 Moscow.jpg|132px]]</div>
}}
'''Kalmykové''' ([[Kalmyčtina|kalmycky]] хальмг, хальмгуд, {{Vjazyce|ru}} калмыки, {{Vjazyce|mn}} халимаг) je západomongolský ([[Ojrati|ojratský]]) národ žijící převážně v [[Kalmycko|Kalmycké republice]], která je součástí [[Rusko|Ruské federace]]. Jsou potomky [[Mongolové|mongolských]] kmenů, které migrovaly na přelomu 16. a 17. století ze střední [[Asie]] k dolní [[Volha|Volze]] a severnímu [[Kaspické moře|Kaspiku]].
Řádek 38:
 
=== Kalmycký chanát ===
[[Soubor: Pays des calmoucs.gif|vlevo|náhled|350px|Guillaume Delisle: Mapa Velkého Tatarska (1706), fragment zachycující Kalmycký chanát]]V roce 1608 přijal car [[Vasilij IV. Ivanovič Šujskij|Vasil Šujský]] dörvötské poselstvo, kterému za přijetí poddanství přislíbil přidělit místo pro kočování a ochraňovat je před kazašským a nogajským chánem.<ref name="BRE">{{Citace monografie | příjmení = Жуковская | jméno = Н. Л.| autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Народы и религии мира: энциклопедия | odkaz na titul = | url | redaktoři = Тишков, В. А.| vydavatel = Большая Российская энциклопедия | místo = Moskva | rok = 1998 | měsíc = | den = | počet svazků = | počet stran = | kapitola = Калмыки| url kapitoly = http://enc.mail.ru/article/1900020427| strany = | svazek = | isbn = | jazyk = ru}}</ref> V r. 1618 Torguti a malá část Dörvötů opustili oblast horního Irtyše a vydali se na západ jižní [[Sibiř]]í a jižním [[Ural]]em k dolnímu Povolží, přičemž se vyhnuli jádru území znepřátelených Kazachů. Do Povolží dorazily ojratské kmeny v r. 1630. Oblast, nárokovaná [[Rusko|Ruskem]], které mělo posádku v [[Astrachaň|Astrachani]], byla řídce obydlená [[Nogajci]]. Ojraté většinu původního obyvatelstva vyhnali, zbytek si porobili. Záhy po usídlení v Povolží se Ojraté začali nazývat Kalmyky a tento proces byl nejednoznačný a souvisel s obecnou změnou pojmenování, která nastala u Ojratů v první polovině 17. století.<ref name="XOD">{{Citace monografie | příjmení = Khodarkovsky | jméno = Michael | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Where Two Worlds Met: The Russian State and the Kalmyk Nomads 1600-1771| odkaz na titul = | url | redaktoři = | vydavatel = Cornell University Press | místo = Ithaca a Londýn| rok = 1992 | měsíc = 10| den = 1| počet svazků = | počet stran = 278| kapitola = | url kapitoly = | strany = 8| svazek = | isbn = 0801425557| jazyk = en}}</ref> Počátek kalmycké přítomnosti by provázen vzájemným rabováním ruských a kalmyckých sídel, přestože bylo sepsáno množství dohod o kalmycké poddanosti a vojenské výpomoci. Ve skutečnosti si Kalmyci vládli sami a tato vláda se historiografii nazývá '''Kalmycký chanát'''. Při upevňování své pozice se Kalmyci stali nástrojem ruské vlády v jižním pohraničí namířeným proti sousedícímu muslimskému obyvatelstvu jako např. [[Persie|Persii]], [[Osmanská říše|Osmanské říši]], nogajským a kubáňským [[Tataři|Tatarům]] a [[Krymský chanát|Krymskému chanátu]]. Střety se sousedy a výpravy proti nim objasňují strategický význam Kalmyckého chanátu, který fungoval jako nárazníková zóna mezi muslimským světem a Ruskem, kterému se tak ulehčilo v evropských válkách a umožnilo se stát jednou z evropských mocností.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Halkovic | jméno = Jr., Stephen A. | autor = | odkaz na autora = | titul = The Mongols of the West | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Moses | jméno sestavitele = Larry | sestavitel = | sborník = Indiana University Uralic and Altaic Series | odkaz na sborník = | vydavatel = Research Institute for Inner Asian Studies, Indiana University | odkaz na vydavatele = | místo = Bloomington | rok vydání = 1985 | isbn = | url = | kapitola = Volume 148 | strany = 41 - 54 | jazyk = en}}</ref>
 
Svazek s [[Ruské impérium|Ruskem]] se projevoval v účasti kalmycké jízdy ve válkách, které Rusko vedlo na přelomu 17. a 18. století. Prvně byla zaznamenána účast Kalmyků při pochodu na [[Azov]] za rusko-turecké války v r. 1672. 3&nbsp;000 kalmyckých jezdců zasáhly proti [[Švédové|Švédům]] na závěr [[Bitva u Poltavy|bitvy u Poltavy]] v r. 1709. V r. 1711 se 20&nbsp;000 Kalmyků zúčastnilo tažení na [[Kubáň]], která byla cílem dalších vojenských výprav Kalmyků proti [[Turci|Turkům]] v pokračujících rusko-tureckých válkách. Některé výpady podnikali Kalmyci nezávisle, pronikali až k [[Don]]u, přičemž rabovali v ruských osadách, a dostávali se tak do konfliktu s carskou vládou. Zdrojem dalších konfliktů se stalo osidlování Povolží Rusy a [[Němci]], které nastalo po r. 1724. Carská vláda si vynutila na kalmyckém chánovi zřízení rady, což oslabovalo jeho tradiční autoritu. Situaci ovlivnila skutečnost, že v r. 1757 byly v Džungarsku poraženy poslední skupiny Ojratů, které odolávaly čínskému podmanění.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Grousset | jméno = René | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = L'empire des steppes : Attila, Gengis-Khan, Tamerlan| odkaz na titul = | url | redaktoři = | vydavatel = Payot | místo = Paříž | rok = 1980 | měsíc = | den = | počet svazků = | počet stran = 651| kapitola = | url kapitoly = | strany = | svazek = | isbn = 2228272515| jazyk = fr}}</ref> V r. 1770 se chán rozhodl k návratu do původní domoviny, která nyní byla pod nadvládou mandžuské dynastie, jejíž diplomacie měla zájem příchodem Kalmyků změnit poměr sil v nově dobyté džúngarské oblasti.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Пальмов | jméno = Н. | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Общие сведения по истории, быту, экономике, материальной культуре и современному состоянию приволжских калмыков | odkaz na titul = | url = http://www.bumbinorn.ru/2007/01/03/ethnographic_article_kalmyks_48654.html | redaktoři = | vydavatel = Этнографический очерк | místo = | rok = 1928 | měsíc = | den = | počet svazků = | počet stran = | kapitola = | url kapitoly = | strany = | svazek = | isbn = | jazyk = ru}}</ref> Od [[Dalajláma|dalajlámy]] si vyžádal stanovení příznivého data návratu. Ve stanovený den na jaře 1771 popraskal led na [[Volha|Volze]] a k návratu se vydali pouze obyvatelé levého (východního) břehu s výjimkou Dörvötů, kteří zůstali. Tak došlo k rozdělení kalmyckého národa. Během svého návratu se odešlí Kalmykové stali terčem útoků Kazachů a [[Kyrgyzové|Kyrgyzů]], některé skupiny se oddělily a do své domoviny nikdy nedorazily. Uvádí se, že z původních 200 tisíc odešlých do Džúngarska dorazila asi třetina. V r. 1771 carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina Veliká]] zrušila Kalmycký chanát a začlenila jej do [[Astrachaňská oblast|Astracháňské gubernie]].
 
=== Carské Rusko ===
[[Soubor: Kalmyk Encampment.jpg|vpravo|náhled|350px|Tábořiště Kalmyků za carského Ruska]]Spolu se zrušením chanátu byl zrušen titul [[chán]]a a místo toho zavedena funkce chánova zástupce. Tento titul byl svěřen náčelníku Turgutů, ovšem po porážce [[Pugačevovo povstání|Pugačevova povstání]] (1774), na jehož stranu se Torguté přidali, byl titul svěřen Dörvötům. Car [[Pavel I. Ruský|Pavel]] přiznal v r. 1796 Kalmykům stejná práva a povinnosti jako donským [[Kozáci|Kozákům]], mimo jiné povinnost vojenské služby, a v r. 1800 obnovil Kalmycký chanát. Po jeho smrti byl chanát zrušen (1803). Za [[Napoleonovo ruské tažení|vlastenecké války]] se jednotky kalmycké jízdy, zčásti ještě vyzbrojené luky, zúčastnily [[Bitva u Borodina|bitvy u Borodina]] a následného tažení do Evropy, a dokonce slavnostní přehlídky vítězných vojsk v [[Paříž]]i.
 
Obyčejný život Kalmyků se rozdělením nijak nezměnil, nadále kočovali mezi Volhou a Donem, zimovali u Kaspického moře nebo u jezera [[Manyč-Gudilo|Manyč]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pallas | jméno = Peter Simon | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Sammlungen Historischer Nachrichten über die Mongolischen Völkerschaften | odkaz na titul = | url = http://books.google.com/books?id=jnsIAAAAQAAJ| redaktoři = | vydavatel = Johann Georg Fleischer | místo = Frankfurt a Lipsko| rok = 1779 | měsíc = | den =| počet svazků = 2| počet stran = | kapitola = | url kapitoly = | strany = 122 - 123| svazek = 1| isbn = | jazyk = de}}</ref> Teprve v druhé polovině 19. století se začali usazovat a v r. 1865 založili [[Elista|Elistu]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kalmykové“