Karel Poláček: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Život: link.
→‎Život: oprava překlepu
Řádek 47:
Na začátku [[první světová válka|první světové války]] Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“<ref>''O humoru...'', 1961, s. 86</ref>. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí.<ref name="muj otec">[http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/1999/06/otec_polacek Jiřina Jelinowiczová: Můj otec Karel Poláček (2. část)]</ref>
 
Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Tehdy vystoupil z židovské obce. ZkušenostíZkušenosti z této práce zužitkoval v povídce ''Kolotoč'', která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů ''[[Štika venkova]]'' a ''[[Nebojsa (časopis)|Nebojsa]]''. Zde se seznámil s bratry [[Karel Čapek|Karlem]] a [[Josef Čapek|Josefem Čapkovými]]. Stal se také členem kruhu [[pátečníci|pátečníků]]. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s ''[[Lidové noviny|Lidovými novinami]]'' jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20.&nbsp;let působil jako redaktor ''[[Tvorba (časopis, 1925–1938)|Tvorby]]'', od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství [[Melantrich]], především v [[České slovo|Českém slově]] jako sloupkař a [[soudnička|soudničkář]]. V letech 1927–1930 redigoval humoristický časopis ''Dobrý den''. V roce 1933 znovu nastoupil do ''[[Lidové noviny|Lidových novin]]''; v roce 1939 byl kvůli zavádění rasových zákonů propuštěn. Do Lidových novin psal zejména [[sloupek (žurnalistika)|sloupky]] a soudničky.<ref name="Adamovič 183">{{Citace monografie
| příjmení = Adamovič
| příjmení2 = Neff