Příběh prince Gendžiho: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 15261368 uživatele Ioannes Pragensis (diskuse) zrušena; viz recenze na diskusní stránce |
→Vznik, struktura a otázka autorství románu: rozdělení a přeuspořádání |
||
Řádek 28:
V českém jazyce byl román vydán ve čtyřech dílech v nakladatelství [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] v letech [[2002]] až [[2008]] v překladu [[Karel Fiala (1946)|Karla Fialy]].
== Vznik
[[Soubor:Genji emaki YOKOBUE Ms.JPG|thumb|300px|right|Text románu na ilustrovaném svitku ze 12. století]]
[[Soubor:Ch5 wakamurasaki.jpg|thumb|right|Ilustrace k páté kapitole ''Mladičká fialka (Wakamurasaki)'', autor [[Tosa Micuoki]] (1617-1691)]]
Předpokládá se, že [[Murasaki Šikibu]] začala na svém díle pracovat kolem roku [[1000]]. V opisech kolovaly části románu již od roku [[1005]] a celý román byl dokončen do roku [[1020]].<ref>[http://www.iliteratura.cz/Clanek/18691 KŘIVÁNKOVÁ Anna. Gendži monogatari (část 1), iLiteratura.cz 2006]</ref> Někteří literární historikové však tvrdí, že román je nedokončený, protože končí takřka uprostřed věty slovy opisovače „''Potud co stojí v knize''“.<ref>Příběh prince Gendžiho 4. Praha a Litomyšl: Paseka 2008, úvod Karla Fialy, S. 14 </ref>
Mnozí literární vědci a překladatelé (ať již do moderní [[Japonština|japonštiny]] nebo do jiných jazyků) poukazují na to, že třetí část knihy (a především posledních deset kapitol) se liší od předcházejících jak stylisticky tak i kvalitativně, neboť v ní převládají jednodušší popisné pasáže.
Dílo se dochovalo jen v opisech, z nichž nejstarší úplné jsou ze 13. století (části textu se však dochovaly na ilustrovaných svitcích z konce 12. století). Opisy, ve kterých se román dochoval, se dělí na tři druhy:<ref name="clanek2">[http://www.iliteratura.cz/Clanek/19841/gendzi-monogatari-cast-2 KŘIVÁNKOVÁ Anna: Gendži monogatari (část 2), iLiteratura.cz 2006]</ref>▼
* ''Aobjóši-bon ({{Cizojazyčně|ja|青表紙本}}, Modrý sešit)'', který sepsal básník a učenec [[Fudžiwara no Teika]] (1162–1241) a který sloužil jako vzor pro další opisnou činnost.<ref name="clanek2"/>▼
* ''Kawači-bon ({{Cizojazyčně|ja|河内本}})'' pojmenovaný podle místního jména<ref>Příběh prince Gendžiho 1. Praha a Litomyšl: Paseka 2002, úvod Karla Filay, S. 26</ref> a dokončený roku [[1255]], jehož autorem je básník [[Minamoto no Čikajuki]].▼
* ''Beppon ({{Cizojazyčně|ja|別本}})'', což znamená doslova „ostatní“ a reprezentuje tedy všechny ostatní opisy (neúplné nebo smíšené, vzniklé kompilací dvou předchozích).<ref name="clanek2"/>▼
Podle převládající
== Struktura ==
Román má 54 kapitol označených poetickými názvy, vystupuje v něm téměř 400 postav (z toho 30 hlavních) a děj se odvíjí po dobu sedmdesáti let. Součástí [[Próza|prozaického]] textu je také téměř 800 [[Báseň|básní]]. V japonské literárně-vědní tradici se zpravidla člení na tři části:<ref>[http://denisa.vostry.cz/GMstruktura.html FIALA Karel. Struktura díla (poznámka překladatele)]</ref>
* První část zahrnuje prvních 33 kapitol, tj. začíná kapitolou ''Dáma z Pavloniové komnaty (Kiricubo)'' a končí kapitolou ''Pupence vistárií (Fudži no uraba)'' (v českém překladu jde o 1. a 2. díl).
Řádek 43:
* Třetí část obsahuje posledních třináct kapitol, začíná tedy kapitolou ''Nió, Provoněný přednosta (Nió Mija)'' a končí kapitolou ''Bludný most snů (Jume no ukihaši)'' (v českém překladu se jedná o 4. díl).
== Rukopisy ==
▲Mnozí překladatelé (ať již do moderní [[Japonština|japonštiny]] nebo do jiných jazyků) poukazují na to, že třetí část knihy (a především posledních deset kapitol) se liší od předcházejících jak stylisticky tak i kvalitativně, neboť v ní převládají jednodušší popisné pasáže. Tím podporují své tvrzení, že Murasaki Šikubu není jedinou autorkou celého románu. Existuje dokonce názor, že tuto část napsala dcera paní Murasaki, Daini no Sanmi.<ref name="clanek2" />
▲Dílo se dochovalo jen v opisech, z nichž nejstarší úplné jsou ze 13. století (části textu se však dochovaly na ilustrovaných svitcích z konce 12. století). Opisy, ve kterých se román dochoval, se dělí na tři druhy:<ref name="clanek2">[http://www.iliteratura.cz/Clanek/19841/gendzi-monogatari-cast-2 KŘIVÁNKOVÁ Anna: Gendži monogatari (část 2), iLiteratura.cz 2006]</ref>
▲* ''Aobjóši-bon ({{Cizojazyčně|ja|青表紙本}}, Modrý sešit)'', který sepsal básník a učenec [[Fudžiwara no Teika]] (1162–1241) a který sloužil jako vzor pro další opisnou činnost.<ref name="clanek2"/>
▲Podle převládající a oficiální verze celý román vytvořila Murasaki Šikibu. Protože se dílo dochovalo jen v opisech, mohly být konkrétním pisatelem některých pasáží skutečně různé osoby, autor základní koncepce a většiny celého díla je však jen jeden.
▲* ''Kawači-bon ({{Cizojazyčně|ja|河内本}})'' pojmenovaný podle místního jména<ref>Příběh prince Gendžiho 1. Praha a Litomyšl: Paseka 2002, úvod Karla Filay, S. 26</ref> a dokončený roku [[1255]], jehož autorem je básník [[Minamoto no Čikajuki]].
▲* ''Beppon ({{Cizojazyčně|ja|別本}})'', což znamená doslova „ostatní“ a reprezentuje tedy všechny ostatní opisy (neúplné nebo smíšené, vzniklé kompilací dvou předchozích).<ref name="clanek2"/>
== Obsah románu ==
| |||