Osnovní pletací stroj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava překlepů: _cca._ → _cca_; kosmetické úpravy |
aktualizace |
||
Řádek 1:
'''[[osnova (textil)|Osnovní]] [[pletenina|pletací]] stroj''' je souhrnné označení pro zařízení, na kterých se pletací jehly společně pohybují, vytváří ze všech předložených osnovních nití současně řádek a z každé jednotlivé niti sloupek pleteniny.
== Z vývoje konstrukcí osnovních pletacích strojů ==
První stroj měl vynalézt Angličan Crane kolem roku 1775. <ref name = "Han">Horrocks/Anand: ''Handbook of Technical Textiles'', Woodhead Publihing 2015, ISBN 9781782424819, str. 144-149</ref> Z řady konstrukcí, které se vyvinuly z původního typu patří v 21. století k nejznámějším druhům: <ref name = "Kie"/>
* osnovní stávky (anglicky ''tricot machines'') - prototyp z roku 1915, sériová výroba od roku 1947 <ref name = "Han"/>
* [[rašlové pleteniny|rašly]] - seriově vyráběné od roku 1953 <ref name = "Han"/>
* [[galonový stávek|galonové stávky]] - vyráběné od konce 19. století
* [[proplétací stroj]]e - na kterých se zčásti tvoří [[plošné textilie|plošná textilie]] bez použití [[osnova (textil)|osnovy]] (proto se v české odborné literatuře zpravidla nepřiřazují k osnovním pletacím strojům)
Vedle těchto druhů patří k osnovním pletacím strojům např. ''okrouhlé osnovní stávky'' a ''stávky s pletacími trubičkami'' (''viz níže'').
== Osnovní stávky ==
Řádek 7 ⟶ 14:
S pomocí nákresu vpravo se dá stručně popsat vznik pleteniny na tomto stroji:
<ref>{{Citace elektronické monografie
Kladecí jehly položí kličky z osnovních [[nit]]í na háčkové jehly tak, aby sklouzly na jejich stvoly a mezitím se položí nové kličky na špice jehel. Háčkové jehly se pak pohybují směrem k lisům, s jejichž pomocí se jehly uzavřou, očko se může stáhnout nahoru přes háček a připojit se k hotové pletenině.▼
| titul = Trikotmaschinen
| url = http://www.karlmayer.com/de/produkte/wirkmaschinen/trikotmaschinen/
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-06-27
| vydavatel = Karl Mayer
| jazyk = německy
▲}}</ref> Kladecí jehly položí kličky z osnovních [[nit]]í na háčkové jehly tak, aby sklouzly na jejich stvoly a mezitím se položí nové kličky na špice jehel. Háčkové jehly se pak pohybují směrem k lisům, s jejichž pomocí se jehly uzavřou, očko se může stáhnout nahoru přes háček a připojit se k hotové pletenině.
[[Soubor:Kettenwirk 11.jpg|thumbnail|200px|Pletací nástroje na osnovním stávku]]
Mimo háčkových se často používají složené jehly. [[platina na textilních strojích|''Platiny'']] mají za úkol přidržet pleteninu a odhazovat hotová očka.
Řádek 15 ⟶ 29:
Jehly a všechny pomocné vazební nástroje jsou upevněny v lůžkách nebo na lištách probíhajících po celé pracovní šíři stroje kolmo k předkládané osnově. Pohyb pracovních orgánů je vždy závislý od pohybu celého lůžka nebo lišty (s výjimkou [[žakárové vzorování textilií|žakárových]] ústrojí).
<ref>{{Citace elektronické monografie
Osnovní stávky se staví jako rychloběžné stroje (až 3500 obrátek/min.) s maximálně 5 kladecími přístroji, se 7-12 jehlami na centimetr, s pracovní šířkou cca 3,5-4,5 m.▼
| titul = ITMA Technology
| url = http://www.textileworld.com/textile-world/features/2011/12/itma-technology-circular-and-warp-knitting/
| datum vydání = 2011-12-06
| datum přístupu = 2017-06-27
| vydavatel = Textile World
| jazyk = anglicky
}}</ref>
▲Osnovní stávky se staví jako rychloběžné stroje (až 3500 obrátek/min., hodinový výkon až nad 60 kg pleteniny) s maximálně 5 kladecími přístroji, se 7-12 jehlami na centimetr, s pracovní šířkou cca 3,5-4,5 m.
Stroje jsou většinou specializované na určitou skupinu výrobků. (Například kombinace: 2 kladecí přístroje na konvenční s jedním kladecím přístrojem na [[elastická vlákna|elastickou]] přízi). Stávky jsou zaměřeny na pleteniny na spodní prádlo, potahy na nábytek a automobilová sedadla, sportovní oděvy, pleteniny pro obuvnické účely, sítě atd.
== Rašlové stroje ==
[[Soubor:Raschel 2.jpg|thumbnail|200px|Pletací nástroje na rašlu]]
<ref name = "Ras">{{Citace elektronické monografie
Název pochází od jména francouzské herečky E.F. Rachel (1821–1858). Některé nápadné části jejích oděvů se nechaly vyrábět na rašlech v té době právě zkonstruovaných.▼
| titul = Raschelmaschinen
| url = http://www.karlmayer.com/de/produkte/wirkmaschinen/raschelmaschinen/
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-06-27
| vydavatel = Karl Mayer
| jazyk = německy
▲}}</ref> Název pochází od jména francouzské herečky E.F. Rachel (1821–1858). Některé nápadné části jejích oděvů se nechaly vyrábět na rašlech v té době právě zkonstruovaných.
Na nákresu vpravo jsou znázorněny pletací nástroje rašlu s žakárovým ústrojím. Kladecí jehly (1) přivádějí nitě základní osnovy (2) a jehly žakárového kladecího přístroje (3) vzorovací nitě (4) k jazýčkovým pletacím jehlám (5). Hotová pletenina (6) se odvádí pod úhlem 180° k přiváděné osnově, (u osnovních stávků je to cca 90°).
Řádek 31 ⟶ 60:
• Odtah pleteniny je umístěn na jedné (vertikální) ose s pletacími jehlami, takže tlak na jehly je nižší než u osnovního stávku.
Standardní rašly se staví s maximálně 6 kladecími přístroji, se speciálním vzorovacím zařízením mohou obsahovat (obzvlášť k výrobě [[krajka|krajek]]) až 95 lišt. Stroje v jednoduchém provedení mohou dosáhnout rychlosti 1600 upletených řádků za minutu při pracovní šíři 3,3-6,6 m. <ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Difference between Tricot & Raschel
| url = https://textilelearner.blogspot.de/2015/12/difference-between-tricot-rachel-warp.html
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-06-27
| vydavatel = Textile Learner
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Pro speciální účely mohou být stroje přizpůsobeny na <ref name="Ras"/>
* [[žakárové vzorování textilií|žakárové vzorování]]
* zanášení [[útek|útku]] (hromadně přes řetězový zásobník nebo jednotlivě kladecí jehlou, pod volitelným úhlem šikmo k osnově)
Řádek 42 ⟶ 78:
== Háčkovací galonové stroje ==
[[Soubor:Häkelgalon.jpg|thumbnail|150px|Schematický nákres galonové pleteniny]]
<ref>{{Citace elektronické monografie
se používají zejména k výrobě úzkých textilií, tedy [[stuha|stuh]], [[prýmek|prýmků]], řetízků a pod., známé je však také použití k výrobě [[technické textilie|technických textilií]].▼
| titul = Crochet Knitting Machines
| url = http://www.comez.com/index.php/en/2013-04-23-16-04-21/2013-04-23-16-04-48
| datum vydání = 2013-04-23
| datum přístupu = 2017-06-27
| vydavatel = Comez
| jazyk = anglicky
▲}}</ref> se používají zejména k výrobě úzkých textilií, tedy [[stuha|stuh]], [[prýmek|prýmků]], řetízků a pod., známé je však také použití k výrobě [[technické textilie|technických textilií]].
Galonová pletenina sestává z vazby uzavřeného [[řetízková vazba pletenin|řetízku]] s provléknutou [[útek|útkovou]] nití.
Řádek 54 ⟶ 96:
== Okrouhlé osnovní stávky ==
<ref>{{Citace elektronické monografie
jsou konstruovány na pletení hadicovitých výrobků s průměrem cca 5 – 50 mm.▼
| titul = Wirkmaschinen
| url = http://www.lucas-elha.de/deutsch/produkte/wirkmaschinen/index.php
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-06-27
| vydavatel = Harry Lucas
| jazyk = německy
▲}}</ref> jsou konstruovány na pletení hadicovitých výrobků s průměrem cca 5 – 50 mm.
[[Pletací jehla|Pletací jazýčkové jehly]] (s hustotou 2-10/cm) jsou zde umístěny ve válci, nad kterým se pohybuje věnec s vodiči, které přivádějí [[osnova (textil)|osnovní přízi]] k jehlám. Celý řádek [[očko (pletenina)|oček]] se tvoří naráz a osnovní nitě se provazují tak, že po každé otáčce stroje se vodiče niti posunují o dvě nebo čtyři jehly a při příští otáčce se vrací do původní polohy. Stroje mohou dosáhnout (při posunu o dvě jehly) až 1700 otáček za minutu.
Osnovní stávky mohou být oproti okrouhlým zátažným strojům stejného průměru asi o 10 % výkonnější, osnovní pleteniny jsou méně roztažné, méně se třepí a nesnadno párají.
Řádek 62 ⟶ 111:
Použití: dekorativní šňůry (pevné nebo elastické), [[pozament]]y, tkaničky do bot,
== Osnovní stávky s pletacími trubičkami (Waltex) ==
<ref>{{Citace elektronické monografie
Princip: Dvě lišty s dutými vodiči osnovních [[nit]]í (namísto [[pletací jehla|pletacích jehel]]) jsou nastaveny a pohybují se tak, že se z [[nit]]í každých dvou protilehlých vodičů mohou tvořit [[očko (pletenina)|očka]]. Očky se dá také provlékat [[útek]], takže vzniká útvar na přechodu mezi [[pletenina|pleteninou]] a [[tkanina|tkaninou]].▼
| titul = Waltex TWFHS
| url = http://www.caperdoni.it/waltex%20eng.htm
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2017-06-27
| vydavatel = Caperdoni
| jazyk = anglicky
▲}}</ref> Princip: Dvě lišty s dutými vodiči osnovních [[nit]]í (namísto [[pletací jehla|pletacích jehel]]) jsou nastaveny a pohybují se tak, že se z [[nit]]í každých dvou protilehlých vodičů mohou tvořit [[očko (pletenina)|očka]]. Očky se dá také provlékat [[útek]], takže vzniká útvar na přechodu mezi [[pletenina|pleteninou]] a [[tkanina|tkaninou]].
Stroje se stavějí s pracovní šířkou 200 cm a s hustotou vodičů nití (mezerami) 3 až 14 mm. Při maximální rychlosti 64 se dá zanášet 32 útků za minutu. Zařízení jsou
vhodná pro zpracování hrubých přízí (cca 80 – 1000 [[tex (jednotka)|tex]]), se kterými se počítá s hodinovým výkonem 2,5 – 14 m<sup>2</sup> textilie.
Stroje se dají výhodně použít zejména k výrobě pestrobarevných [[textil]]ií z [[efektní příze|efektních přízí]]
Počet strojů v praktickém provozu není (v roce 2014) známý.
Řádek 77 ⟶ 133:
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str.293 a 361-363
* Wünsch: ''Lexikon Wirkerei und Strickerei'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4
* Holthaus: ''Maschen Lexikon'', Deutscher Fachverlag 2007, ISBN 9783871509803, str. 293
| |||