Rumburk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m úprava odkazů
Řádek 72:
Pro obchodní a strategický význam na česko-německé hranici město napadli [[Husitství|husité]]. Proto si roku [[1423]] [[Hynek Berka z Dubé]], držitel Rumburka a hradů [[Honštejn]] a [[Vildštejn]], od lužických měst si vyžádal na obranu Rumburka vojenskou pomoc, která skutečně přišla a čítala 400 mužů. Přesto roku 1429 husité Rumburk obsadili a podnikali odtud nájezdy do katolické Lužice. Roku [[1435]] Berkové prodali Rumburk s Honštejněm saským knížatům, ale již roku [[1451]] jej získali zpět. Zdejší manství se dostalo pod vrchní právo hradu [[Tolštejn]]a. Roku [[1478]] rumburský a zároveň tolštejnský man [[Kryštof z&nbsp;Heřmanic]] prodal Rumburk Hugoltovi [[Hugolt von Schleinitz|ze Šlejnic]], který k němu roku [[1481]] přikoupil i celé tolštejnské panství.<ref>[ANDĚL Rudolf a kolektiv:''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku''. Díl III. Severní Čechy. Praha 1984, s. 412]</ref>
 
V roce [[1475]] jádro města tvořilo 22 domů. Téhož roku byly ve vsi [[Horní Jindřichov]] 3 [[mlýn]]y, 13 [[sedlák]]ů, 150 obsazených a 60 neobsazených prutů polí. Roku [[1496]] byl [[kněz]]em ve [[Farnost Rumburk|zdejší farnosti]] Prokop Thamme. Po jeho smrti – roku [[1503]] – byl jako další zdejší [[kněz]] ustanoven [[Petr Molitor]]. V&nbsp;letech [[1532]] až [[1565]] celé panství držel [[Georg von Schleinitz|Jiří ze Šlejnic]], který přenesel své sídlo do Rumburka, kde vystavěl renesanční [[Rumburk (zámek)|zámek]]. Zemřel [[27. září]] [[1565]] a byl pohřben v&nbsp;Rumburku u&nbsp;[[kostel svatého Bartoloměje (Rumburk)|kostela sv. Bartoloměje]]. Šlejnicové se rozsáhlým hospodářským podnikáním i stavbou zámku zadlužili. Roku [[1607]] panství koupili [[Kinští]] ze Vchynic. Vilém Kinský byl roku [[1634]] zavražděn v&nbsp;[[Cheb]]u spolu s&nbsp;[[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z&nbsp;Valdštejna]] a jeho zkonfiskovaný majetek získal Kryštof Löbl z&nbsp;Krainburku (Grönburgu). Zakrátko k&nbsp;Rumburku přikoupil panství [[Leutersdorf]] a [[Varnsdorf]]. Během třicetileté války roku [[1642]] zámek v&nbsp;Rumburku napadlo a zapálilo švédské vojsko. Roku [[1656]] získal panství hrabě [[František Eusebius Pöttingz Pöttingu]] sňatkem s Marií Markétou Löblovou. Mimo jiné založil rumburskou loretu.
 
Na mapě se Rumburk objevil roku [[1569]]. Později, okolo roku [[1566]], mělo vzniknout předměstí zvané ''„Neusorge“''. Z&nbsp;roku [[1573]] je první zmínka o&nbsp;rumburské škole, když byl učitelem [[Petrus Zebiller]]. Městská [[Věznice|šatlava]] datovaná do této doby se měla nacházet v&nbsp;nynější Vrchlického ulici. Těsně před třicetiletou válkou – roku [[1626]] – postihl město [[mor]].
Řádek 93:
* [[1607]]–[[1634]] - [[Kinští]]<ref>[http://www.portalrumburk.cz/ Portál o Rumburku]</ref>
* [[1634]]–[[1656]] - [[Löblové z&nbsp;Krainburku]] (z&nbsp;[[Greinburg]]u)
* [[1656]]–[[1681]] - [[PöttingPöttingové z Persingu|Pöttingové]]ové
* [[1681]]–[[1848]] - [[Lichtenštejnové]]<ref>[http://www.pidifrk.cz/pidifrk-seznam.php?let=R Pidifrky, začínající na ''R'']</ref><ref>http://rn.sluknovsko.cz/archiv/rn2004/clanek.php3?kod1=182&cislo=5&typ=</ref>
 
=== Doba pobělohorská ===
Roku [[1681]] panství od [[PöttingPöttingové z Persingu|Pöttingů]]ů koupili [[Lichtenštejnové]], v&nbsp;jejichž majetku zůstal až do [[Pozemková reforma v Československu|druhé pozemkové reformy]] v&nbsp;roce [[1923]]. Roku 1724 [[zámek (stavba)|zámek]] postihl již druhý požár, po němž Lichtenštejnové ihned zahájili jeho barokní přestavbu, dokončenou již roku [[1726]], včetně patrové brány kryté valbovou střechou.
 
Z&nbsp;roku [[1681]] pochází [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|morový sloup]]. Roku [[1706]] vyrostla osada Antonínovo údolí, později přidružená k&nbsp;Rumburku. V&nbsp;roce [[1764]] vyrostla jiná osada později přidružená k&nbsp;Rumburku - Podhájí. V&nbsp;roce [[1850]] v&nbsp;Rumburku vznikl [[okresní soud]]. Od roku [[1881]] byl [[hřbitov]] v&nbsp;místech Parku přátelství.<ref name="Smetana"/><br /> Rumburku se pro jeho honosnost říkalo ''„Malá [[Paříž]]“''. Městská [[pošta]] se na své nynější místo přestěhovala roku [[1904]].