Johann Pachelbel: Porovnání verzí

V roce [[1673]] se stal zástupcem varhaníka v [[katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|katedrále Sv. Štěpána]] ve [[Vídeň|Vídni]], kde hrál díla [[Římskokatolická církev|katolických]] skladatelů, přestože sám se hlásil k [[luteránství]]. [[4. květen|4. května]] [[1677]] se stal dvorním varhaníkem v [[Eisenach]]u v zaměstnání vévody Saska-Eisenachu. Po smrti vévodova bratra však byla omezena hudební činnost na dvoře a Johann Pachelbel musel opustit Eisenach a našel zaměstnání jako varhaník v [[Erfurt]]u. Tam se také [[25. říjen|25. října]] [[1681]] poprvé oženil, a to s Barbarou GablerGablerovou. Barbara zemřela spolu s Pachelbelovým synem v září [[1683]] na [[mor]]. Předpokládá se, že tato nešťastná chvíle zapříčinila vydání ''Musicalische Sterbens-Gedancken''. [[24. srpen|24. srpna]] [[1684]] se oženil s Judith Drommer, se kterou měl pět synů a dvě dcery.

Během svého pobytu v Eisenachu a Efurtu se stýkal s rodinou Bachů. [[Ambrosius Bach]], otec [[Johann Sebastian Bach|Johanna Sebastiana Bacha]] ho dokonce požádal, aby se stal kmotrem jeho dcery Johanny Judity, a aby se stal učitelem hudby Ambrosiova syna [[Johann Christoph Friedrich Bach|Johanna Christopha]].

Pachelbel byl v Erfurtu velice oblíbený a úspěšný varhaník, ale přesto nastoupil jako dvorní varhaník ve [[Stuttgart]]u, odkud musel na podzim [[1692]] odejít kvůli francouzské invazi do Norimberku. Už v tom samém roce se ale vrátil do [[Durynsko|Durynska]] a stal se městským varhaníkem v Gotě (toponymum [[Gotha]]). Během svého působení zde dostal nabídku místa varhaníka v [[Oxford]]u a také nabídku vrátit se do Stuttgartu. Oba tyto návrhy odmítl.

Po smrti George Caspara Weckera, varhaníka v Norimberském Sebaldově chrámu, nastoupil na jeho místo právě Pachelbel, který na tomto místě setrval až do své smrti. Za jeho výdaje na cestě do Norimberku mu městská rada vyplatila 30 guldenů.