Gödel, Escher, Bach: Porovnání verzí

Dále je zde [[fonograf]], který zničí sám sebe při přehrávání skladby s názvem: ''Nemohu být hrána na přehrávači X''; zkoumání hudební formy [[kánon (hudba)|kánonu]] nebo zamyšlení se nad Escherovým ''litografem dvou rukou kreslících samy sebe''. K popsání takových sebe-odkazujících se objektů, vymyslel Hofstadter termín ''divná smyčka'', koncept, který zkoumá v ještě větší hloubce v jeho následující knize ''Jsem divná smyčka''.

 

 

Další téma, které ''GEB'' rozebírá, jsou dynamické [[Zásobník (datová struktura)|zásobníky]] – jeden dialog popisuje dobrodružství Achilla a želvy, kteří „přidávají“ a „odebírají“ toniky. Vstup do obrázku v knize může být pokládán za „přidání“, vstupem do obrázku v knize v obrázku v knize vznikne dvojité „přidání“ a „odebírání“ odpovídá odchodu z předchozí vrstvy reality. Želvák vtipně poznamenává, že jeho přítel provedl „odebírání“ (odchod) v jeho aktuální realitě a od té doby o něm nikdo neslyšel; z čehož vyvstává otázka: „Přestal přítel jednoduše existovat nebo dosáhl vyššího stavu reality?“ A dále, jelikož čtenář je „přidán“ do světa Želváka a Achilla, nepovznesl se tento přítel do té samé úrovně reality, ve které současně přebývá čtenář? Následující oddíly rozebírají základní dogmata logiky, sebe-odkazující se příkazy, netypované systém a dokonce programování.