Josef Hlavatý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: nahrazení kategorie Sebeupálení na protest proti invazi Varšavské smlouvy do Československa za [[Kategorie:Sebeupálení na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Sebeupálení na protest proti invazi vojsk Varš…
odebrána Kategorie:Sebevrazi za použití HotCat (je v podkategorii Sebeupálení...), pryč {{Neověřeno část}}, referencí dost, typo, pořadí záv. sekcí, portály
Řádek 32:
Po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|sovětské invazi do Československa]] se rovněž účastnil odporu proti okupantům při jejich srpnovém příjezdu do Plzně ve středu 21.&nbsp;8.&nbsp;1968 (sundáváním orientačních tabulek, vylepováním protiokupačních plakátů).<ref name="palach">http://www.janpalach.cz/cs/default/zive-pochodne/hlavaty</ref><ref name="prvni" />
 
Hlavatý byl dělník, který měl problémy s komunistickým režimem, byl proti sovětské okupaci Československa.<ref>Deník "Práce", konec ledna 1969</ref> Hlavatému vyčítali tehdy i nějaký počet zameškaných směn a antikomunistické uvažování)<ref>dle historika Petra Blažka: "Oběť nejvyšší", ČT2, 20:00, 19.1.2014</ref> Zvolené místo protestu (Náměstí T. G. Masaryka, kde došlo k velkým nepokojům po měnové reformě v roce 1953, spojeným s vyhozením busty "prvního dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda z oken Obchodní akademie, bezprostředně následovaným již předem připravenou<ref>V. Havlic: Památník Národního osvobození, MÚ Plzeň 2008</ref> "odvetnou" likvidací památníku Národního osvobození, upomínajícího na vznik demokratické ČSR v roce 1918, stržením pomníku prezidenta Masaryka komunistickým vedením města a následným přejmenováním náměstí) hodně napovídalo o smýšlení tohoto mladíka, s jeho obdivem k první republice, která se tehdy u veřejnosti těšila značné úctě<ref>Nová Praha. srpen 1968</ref> - mnohem vyšší, než Sověty potlačený polednový obrodný proces, jak napovídaly výsledky tehdejší ankety o největší osobnost českých dějin (1. [[T. G. Masaryk]], 2. Dubček, 3. Karel IV, největší doba: 1. první ČSR, 2. doba Karlova, 3. obrodný proces 1968).<ref>Listy, srpen 1968</ref>
{{Neověřeno část}}
 
Na rozdíl od [[Jan Zajíc|Jana Zajíce]], který při svém upálení se 24. února 1969 podepsal jako pochodeň č.&nbsp;2, Hlavatý po sobě nezanechal žádné písemné materiály (krom ústního sdělení při převozu do nemocnice, že to udělal kvůli Rusům, že okupanty nemá rád<ref name="palach" />), týkající se jeho protestu. Není tedy běžně uváděn jako druhá lidská pochodeň. V současné veřejnosti je jeho čin znám pouze úzkému okruhu "zasvěcených"„zasvěcených“ a ve sdělovacích prostředcích není připomínán vůbec.
Hlavatý byl dělník, který měl problémy s komunistickým režimem, byl proti sovětské okupaci Československa.<ref>Deník "Práce", konec ledna 1969</ref> Hlavatému vyčítali tehdy i nějaký počet zameškaných směn a antikomunistické uvažování)<ref>dle historika Petra Blažka: "Oběť nejvyšší", ČT2, 20:00, 19.1.2014</ref> Zvolené místo protestu (Náměstí T. G. Masaryka, kde došlo k velkým nepokojům po měnové reformě v roce 1953, spojeným s vyhozením busty "prvního dělnického prezidenta" Klementa Gottwalda z oken Obchodní akademie, bezprostředně následovaným již předem připravenou<ref>V. Havlic: Památník Národního osvobození, MÚ Plzeň 2008</ref> "odvetnou" likvidací památníku Národního osvobození, upomínajícího na vznik demokratické ČSR v roce 1918, stržením pomníku prezidenta Masaryka komunistickým vedením města a následným přejmenováním náměstí) hodně napovídalo o smýšlení tohoto mladíka, s jeho obdivem k první republice, která se tehdy u veřejnosti těšila značné úctě<ref>Nová Praha. srpen 1968</ref> - mnohem vyšší, než Sověty potlačený polednový obrodný proces, jak napovídaly výsledky tehdejší ankety o největší osobnost českých dějin (1. [[T. G. Masaryk]], 2. Dubček, 3. Karel IV, největší doba: 1. první ČSR, 2. doba Karlova, 3. obrodný proces 1968).<ref>Listy, srpen 1968</ref>
 
Na rozdíl od [[Jan Zajíc|Jana Zajíce]], který při svém upálení se 24. února 1969 podepsal jako pochodeň č.&nbsp;2, Hlavatý po sobě nezanechal žádné písemné materiály (krom ústního sdělení při převozu do nemocnice, že to udělal kvůli Rusům, že okupanty nemá rád<ref name="palach" />), týkající se jeho protestu. Není tedy běžně uváděn jako druhá lidská pochodeň. V současné veřejnosti je jeho čin znám pouze úzkému okruhu "zasvěcených" a ve sdělovacích prostředcích není připomínán vůbec.
 
O jeho činu se zmínil v Československém rozhlase tehdejší prezident [[Ludvík Svoboda]] ve středu 22. ledna 1969, když vyzýval mladé lidi, aby přes pokračující okupaci a normalizaci čin Jana Palacha neopakovali, po svém vzrušeném a emotivním večerním televizním projevu k občanům již v pondělí 20. ledna 1969 večer, vyvolaném právě Hlavatého činem.<ref name="palach" />
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
=== Související články ===
* [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]
Řádek 51 ⟶ 54:
* [[Romas Kalanta]]
* [[Vytautas Vičiulis]]
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
{{Pahýl}}
 
{{DEFAULTSORT:Hlavatý, Josef}}
{{Portály|Lidé|Komunistický režim v Československu}}
 
[[Kategorie:Sebeupálení na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]
[[Kategorie:Sebevrazi]]
[[Kategorie:Narození 1945]]
[[Kategorie:Narození 4. prosince]]