Českomoravská provincie Římské unie řádu svaté Voršily: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo |
→Kostely: patrocinia |
||
Řádek 4:
První [[klášter]] sester voršilek byl na českém území založen v listopadu roku [[1655]] v [[Praha|Praze]] na Novém Městě, kam na pozvání hraběnky Sibyly de Lamboy, rozené z Pamelbergu, přišlo sedm řeholních sester z [[Lutych]]u v Belgii. V jejich čele stála matka představená Anna Dorothea de Seliis, tehdy osmadvacetiletá. Všechny sestry byly vlámského či frankofonního původu<ref>J.F. Hammerschmidt, ''Prodrous gloriae Pragenae. Praha 1723, s.348-349.</ref>. Tento mateřinec dal posléze vzniknout klášterům v Praze na Hradčanech ([[1691]], zrušen [[Josef II.|Josefem II.]] v roce [[1784]]), Olomouci ([[1697]]) a Kutné Hoře (1712). Z Olomouckého kláštera pak byl založen klášter v [[Brno|Brně]]. V roce [[1875]], když byly v [[Prusko|Prusku]] v rámci tzv. ''[[Kulturkampf]]u'' zrušeny voršilské [[škola|školy]] a [[internát]]y, řada voršilek odtamtud emigrovala do českých zemí a zde založila řadu dalších komunit a ústavů. Sestry zakládaly školy od [[mateřská|mateřských]] po školy měšťanské a odborné školy pro ženská povolání a vedly penzionáty. V Praze pak existovalo [[dívčí reálné gymnázium]], v [[Hostinné]]m [[sirotčinec]] a v Kutné Hoře učitelský ústav. První voršilské školy byly německé, od roku [[1897]] však vznikaly i školy ryze české.
Z popudu [[papež]]ů se během
V období [[nacismus|nacistické]] nadvlády byly zrušeny řádové školy a zabrána velká část klášterů. Sestry se živily převážně domácími pracemi. Představená provincie [[Anežka Škaloudová]] byla pro neloajalitu k [[Nacistické Německo|Říši]] vykázána z Prahy a okupační úřady jí zakázaly vykonávat její funkci. Po válce docházelo k postupné obnově, ta však byla ukončena nástupem [[komunismus|komunismu]].
[[Komunistický režim v Československu|Komunistický režim]] do roku 1950 postupně zrušil nebo zestátnil ústavy sester a zabavil jejich kláštery. Sestry byly [[šikana|šikanovány]], nezákonně [[internace|internovány]] a nuceny pracovat v nevyhovujících podmínkách v továrnách. Bylo jim znemožňováno přijímat [[noviciát|novicky]] a dodržovat své [[řeholní povinnosti]]. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] získala provincie zpět některé své kláštery a obnovila některé své ústavy. V říjnu 2006 zahrnovala Českomoravská provincie Římské unie řádu svaté Voršily 4 komunity sester a provozovala 4 [[škola|školy]]. Vedení provincie v čele s představenou sídlí v [[Praha|Praze]].
== Provozované kláštery a ústavy ==
* [[Pražský dům voršilek]]
** [[Mateřská škola sv. Voršily v Praze]]
** [[Základní škola sv. Voršily v Praze]] v [[Ostrovní ulice|Ostrovní ulici]]
* [[Kutnohorský dům voršilek]] s kostelem Nejsv. Srdce Ježíšova
** [[Církevní gymnázium sv. Voršily v Kutné Hoře]]
| |||