Dolnomoravský úval: Porovnání verzí

'''Dolnomoravský úval''' je říční [[nížina]] ([[geomorfologický celek]]) nacházející se na jižní [[Morava|Moravě]] na jihovýchodě [[Česko|České republiky]] a na západním [[Slovensko|Slovensku]], na dolním toku řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], s nadmořskou výškou od 150 do 200 metrů.

== Popis ==
Jde o tektonickou sníženinu, která spadá do [[Jihomoravská pánev|Jihomoravské pánve]] a jež tvoří severní výběžek [[Vídeňská pánev|Vídeňské pánve]]. [[Čtvrtohory|Kvartérními]] tektonickými poklesy je tento úval na severozápadě propojen s [[Hornomoravský úval|Hornomoravským úvalem]] skrz [[Napajedelská brána|Napajedelskou bránu]], dále na jihozápadě pak přes [[Věstonická brána|Věstonickou bránu]] s [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjskosvrateckým úvalem]]. Hlavní osu úvalu tvoří v severojižním směru řeka Morava a vedlejší osu pak její pravostranný přítok, řeka [[Dyje]]. Krajina je zde charakteristická, mimo jiné, říčními [[meandr]]y, [[neogén|neogenními]] nánosy na říčních terasách s porosty [[Lužní les|lužních lesů]] a [[Nivní louka|nivních luk]]. Mezi jihomoravskými městy [[Bzenec]] a [[Hodonín]] se nalézá oblast [[váté písky (geologie)|vátých písků]], která je charakteristická [[duna|přesypy]] a [[duna|písečnými dunami]] s porosty [[Borový les|borových lesů]] ([[Váté písky u Bzence|NPP Váté písky]], les [[Doubrava (les)|Doubrava]]). Na slovenské straně pak na tuto plochou krajinu na jihu navazuje podobná [[Borská nížina]] v [[Záhoří (Slovensko)|Záhoří]]. Jde o velmi úrodnou oblast [[Černozem|černozemních půd]], která patří mezi nejteplejší regiony v Česku.