Karlovo náměstí (Praha): Porovnání verzí

Náměstí bylo vytyčeno roku 1348 při lokaci Nového Města pražského přibližně uprostřed a stalo se jeho hlavním [[Veřejné prostranství|veřejným prostranstvím]], tržištěm i shromaždištěm. Bylo největším náměstím středověké Evropy<ref>Vilém LORENC, Nové Město Pražské, SNTL Praha 1976, 110</ref> a při poutích spojených s ukazováním říšských relikvií se zde sešlo až 30.000 lidí. Náměstí je kosodélného, téměř [[obdélník]]ového půdorysu o přibližných rozměrech 152 x 550 metrů<ref>Dobroslav LÍBAL, in: Umělecké památky Prahy II, 1998, s. 19</ref>. Původně sahalo až po dnešní Lazarskou ulici, v níž se od poslední třetiny 14. století začaly stavět masné krámy až k ohradě Židovské zahrady a po Řeznickou ulici. Severojižním směrem byly na jeho ploše situovány prodejní stánky a s větší části dřevěná slanečková bouda. Od 60.&nbsp;let [[19. století]] bylo náměstí ozdravováno, tržní provizoria stržena a plochy proměňovány na [[park]]. V roce [[1884]] jeho podobu anglického parku s rozmanitými, asymetricky vysazenými dřevinami navrhl významný český zahradní architekt [[František Josef Thomayer]]). Roste zde mnoho památných a starobylých [[strom]]ů. Například v jižní části náměstí se nachází [[Památný strom|památný]] [[Platan javorolistý na Karlově náměstí|platan javorolistý]]. Na památku 50. výročí vzniku Československa 28. října 1968 žáci základní devítileté školy z Resslovy ulice vysadili v jižní části parku lípu jako symbolický ''Strom republiky''. Pamětní cedulka byla odstraněna v období normalizace roku 1972<ref>Wikipedista Dobroš: osobní svědectvíúčastníka</ref>.

Na severní straně na nároží Spálené ulice stojí stylově eklektická čtyřkřídlá budova Městského soudu, včp. 6/II. V téže frontě až do Vodičkovy ulice stojí původem gotická stavba [[Novoměstská radnice]] s hranolovou věží. Do roku [[1789]] se jižně od ní nav kolejišti tramvaje až po okrajiokraj dnešní Ječné ulice nacházela centrální [[Gotika|gotická]] stavba [[kaple Božího Těla (Praha)|kaple Božího Těla]], jejíž zíkladyzáklady byly zachyceny naposledy při archeologickém výzkumu z roku 2011<ref>Jaroslav PODLISKA, Příspěvek archeologie k poznání podoby kaple Božího Těla na Karlově náměstí v Praze, in: Staletá Praha 29, 2/2013, s. 2–20</ref>.

Severovýchodní frontu proti radnici na nároží Řeznické ulice tvoří mj. [[Salm-Reifferscheidové|Salmovský palác]] s plastickým "S" v průčelí, přestavěný z barokního Braunova letohrádku. Východní frontu od Ječné ulice zaujímá kostel sv. Ignáce s areálem někdejší novoměstské koleje jezuitů a její bývalou kaplí sv. Františka Xaverského, které byly po roce 1781 daaptoványadaptovány pro účely vojenské a nyní [[Všeobecná fakultní nemocnice v Praze|Všeobecné fakultní nemocnice v&nbsp;Praze]], dnes slouží například III.&nbsp;interní klinice. Jedním z domů v jižní frontě náměstí, které nemocnice využívá, je „[[Faustův dům]]“ neboli Mladotovský palác (majitelem budovy je hlavní město [[Praha]]) čp. 502/II, kde za [[Rudolf II.|Rudolfa&nbsp;II.]] žil anglický [[Alchymie|alchymista]] a mystik, možná i [[špión]] anglické královny [[Alžběta I.|Alžběty&nbsp;I.]]{{Zdroj?}}, [[Edward Kelley|Edward Kelly]] (Edward Talbot), spolupracovník [[John Dee|Johna Dee]].

* [[Novoměstská radnice]] – gotická stavba, v renesanci upravovaná, kolem roku 1950 regotizována; při generální obnově v letech 1988-1996 byly odstraněny věžní hodiny, příčky a přístavby z 19.století.

* [[Městský soud v Praze|Budova Městského soudu]] - eklektická stavba původně Cc. a k. trestní soud, stojí na místě několika domů a kaple sv. Lazara, postavena v letech 1900-1903 podle návrhu architekta [[Emil Förster|Emila Förstera]],

* Secesní dům ''U kamenného stolu'' čp.550/II, novostavba z let 1911-1912 na nároží Karlova náměstí 37 a Ječné ulice stojí na místě historického domu, v němž bydlela a zemřela spisovatelka [[Karolína Světlá]]. PředPodle pověsti před domem stával do poloviny 19. století pult, zvaný ''Kamenný stůl'', na němž se obchodníkům vyplácela tržba za prodaný dobytek<ref>František RUTH, ''Kronika královské Prahy II, Praha 1905, s. 537</ref>. Podle pověsti to byla původně oltářní menza ze zrušené kaple Božího Těla a po zrušení tržiště byla zazděna do základů domu. Při jeho bourání roku 1911 však nebyla nalezena<ref>Julius KOŠNÁŘ, 1933</ref>.