Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 29 bajtů ,  před 2 lety
bez px, typo, comm
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1991-061-16, Niedersachswerfen, Produktion von V1 - V2.jpg|náhled|283x283pixelů|Nákladní vagony před tunelem do štol pod horou Kohnstein]]
'''Mittelbau-Dora''' (KZ Dora-Mittelbau) byl německý koncentrační tábor, který se nacházel poblíž města [[Nordhausen]] v [[Německo|Německu]]. Byl založen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] 28. srpna 1943 jako pobočný tábor koncentračního tábora [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]] a jeho hlavním cílem byla výroba raket [[V-2]] a letounových střel [[V-1]]. Za 18 měsíců existence Dory prošlo táborem kolem 60 000 vězňů z 48 zemí a přibližně 20 000 z nich zemřelo v důsledku nelidských a pracovních podmínek. Koncentrační tábor byl osvobozen americkou armádou dne 11. dubna 1945.
 
== Kohnstein ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1992-068-24A, Niedersachswerfen, Produktion von V1 - V2.jpg|vlevo|náhled|143x143pixelů|Kohnstein]]
[[Kohnstein]] je vápencový kopec ležící na jižním úpatí středoněmeckého pohoří [[Harz]]. Chemický koncern [[IG Farben]] těžil v kopci od dob [[První světová válka|první světové války]] [[anhydrit]]. Vzniklé štoly převzal v roce 1935 státní podnik [[WIFO]] a zájmy obou koncernů se spojily. Pod horou Kohnstein začal vznikat rozsáhlý systém dvou tunelů A a B v délce 1 800 metrů, které byly postupně propojovány 150 až 200 metrů dlouhými štolami. Ve vybudovaných štolách skladovala firma Wifo strategické válečné suroviny. Když bylo vybombardováno armádní výzkumné středisko raketových zbraní v [[Peenemünde]] bylo rozhodnuto přemístit výrobu raket do podzemí hory Kohnstein. V době převzetí tohoto podzemního systému s více jak 100 000 m² plochy byly dohotoveny oba dva tunely a 46 propojovacích štol. Firma Wifo byla pověřena vyklidit štoly a připravit vše na přemístění techniky i odborníků z Peenemünde, aby mohla být v co nejkratší době zahájena výroba raket [[V-2]]. Tomu mělo sloužit i masové nasazení vězňů z koncentračních táborů, konkrétně z [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwaldu]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Unzeitig
 
== Koncentrační tábor ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1991-076-02A, Niedersachswerfen, Produktion von V1 - V2.jpg|náhled|283x283pixelů|V-1]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1992-068-21A, Niedersachswerfen, Produktion von V1 - V2.jpg|náhled|283x283pixelů|Štola 29 - zde probíhala montáž spalovacích komorůkomor V-2]]
[[Soubor:Otto Förschner.jpg|náhled|Otto Förschner - od září 1943velitel1943 velitel koncentračního tábora. V únoru 1945 nahrazen Richardem Baerem. V dubnu 1945 byl Förschner zajat americkou armádou a 13.12.1945 odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán oběšením 28.5. května 1946.]]
[[Soubor:Germany, Thüringen, Nordhausen, KZ Dora-Mittelbau (2).JPG|náhled|283x283pixelů|Detail zachovalé spalovací komory V-2 nalezené v podzemí]]
První transport se 107 vězni dorazil k tunelům 28. srpna 1943, tedy pouhých deset dní po bombardování Peenemünde. Zpočátku byly životní podmínky pro vězně velmi špatné. V prvních měsících jich mnoho zemřelo na podvýživu, vyčerpání a kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám. Odstřely tunelů probíhaly nepřetržitě ve dne i v noci a vězňům nezbývalo než spát na zemi. Druhý transport byl vypraven z [[Koncentrační tábor Buchenwald|KT Buchenwald]] 2. září a postupně byly štoly 39-42 (později i 43-46) vybaveny čtyřposchoďovými dřevěnými palandami. Dne 19. října byla firma [[Mittelwerk|Mittelwerk GmbH]] pověřena po vybudování podzemní továrny dodávat nacistické armádě měsíčně 900 raket, celkem 12 000 kusů. První tři rakety V-2 byly dokončeny 1. ledna 1944. V únoru byla zahájena rozsáhlá výstavba venkovního koncentračního tábora a 27. března zahájen provoz v krematoriu KT Dora - do té doby bylo z Dory do Buchenwaldu přepraveno 2 939 mrtvých těl ke spálení a posláno několik transportů vysílených a nemocných vězňů k likvidaci do [[Bergen-Belsen|KT Bergen-Belsen]] a [[Lublin|Lublinu]] ([[Majdanek|Majdanku]]). V říjnu bylo rozhodnuto přeměnit Doru z pobočného tábora KT Buchenwald na samostatný tábor Mittelbau. Zároveň podle ministerského výnosu firma Mittelwerk přebírá veškeré objekty i realizaci dalších projektů podzemní výroby zbraní a válečného materiálu v prostoru Mittelbau, včetně dosavadní pobočky firmy Wifo. Dne 4. dubna 1945 spojenecké letectvo provedlo zničující nálet na Nordhausen, při kterém zahynulo i mnoho vězňů. Ihned na to je zahájena evakuace Dory tzv. [[Pochod smrti|pochody smrti]] směrem ke [[Bergen-Belsen|KT Bergen-Belsenu]] a ke [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|KT Sachsenhausen]]. Dva dny po náletu byl vypraven zvláštní vlak raketových odborníků, mezi kterými byl i [[Wernher von Braun]] směrem k [[Alpy|Alpám]]. Ve všech zbrojních závodech firmy Mittelwerk byla 10. dubna zastavena práce a všichni vedoucí i dozorci opustili oblast Kohnsteinu. Americká armáda den poté obsadila Nordhausen a po příjezdu do KT Dora nalezla 680 zbývajících a zcela vysílených vězňů. Většina ostatních byla osvobozena anglickými jednotkami 15. dubna v KT Bergen-Belsen.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Unzeitig
| jméno = Josef Ivo
}}</ref> V létě roku 1948 sovětští ženisté oba tunely odstřelili, tak jako i část prostoru v podzemí.
 
V průběhu pozdějších let vláda NDR z koncentračního tábora vybudovala památník. Byly zasypány veškeré zbytky po barácích, naopak bylo opraveno krematorium a vytvořen památník na bývalém appelplatzu. Největším lákadlem pro návštěvníky se pak stalo v letech 1988 - 95 vybudování nového tunelu do podzemí, který byl proražen v prostoru zavaleného portálu tunelu B a ústí kolmo do tunelu A. Je zde možno prohlédnout část vybetonovaného tunelu A s vystavenými zbytky motoru V-2. Návštěvník také spatří zbytky raket V-1 v galerii 46 a 45. Servisním tunelem navštíví též zaplavenou galerii  44 . Zbytek podzemní továrny však zůstává vzhledem k špatnému stavu nadloží definitivně uzavřen.
 
== Sabotáže ==
Výroba raket V-2 se potýkala s velkou zmetkovitostí hotových raket, Hlavní příčinou neúspěchů bylo to, že sériová výroba byla zahájena v době, kdy V-2 měla ještě konstrukční závady. Jen od 1.1. ledna 1944 bylo provedeno na raketě kolem 12 000 konstrukčních změn. Další příčinou bylo nasazení vězňů při výrobě raket a to jak neodborností, tak uvědomělou sabotáží.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jelínek
| jméno = František
=== Reference ===
<references/>
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
 
{{Portály|Druhá světová válka|Německo}}
 
[[Kategorie:Nacistické koncentrační tábory]]