Korporatokracie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobná rozšíření |
|||
Řádek 1:
'''Korporatokracie''' (řidčeji '''korporokracie''') je
Konstrukce korporatokracie stojí na předpokladu, že moc v rukou státu slábne ve prospěch korporací (z čehož nejvíce těm největším a nejbohatším). Zastánci existence korporatokracie tento předpoklad extrapolují do budoucnosti a někteří z nich otevřeně varují před úskalími, které by to přinášelo (např. fakt, že ředitelé korporací nejsou demokraticky voleni a běžný občan by neměl možnost politiku korporací ovlivnit).
Prorůstání korporatokracie do politiky má určitou souvislost s vlivem velkých peněz ve formě příspěvků na kampaně. V prostředí, kdy pro úspěšnou politickou kampaň je třeba koncentrovat obrovské množství peněz a kde korporace nejsou omezeny v množství těchto příspěvků konkrétním kandidátům, lze očekávat princip [[quit pro quo]], tedy to, že politik uvedený do svého úřadu bude následně slyšet na přání korporace, která mu štědře přispěla na kampaň, a bude-li moci, „ohne“ legislavu v její prospěch.
Mezi vlastnosti a průvodní jevy korporatokracie patří:
Řádek 13 ⟶ 15:
* moc korporací v korporatokracii je konsolidována a neustále upevňována též pomocí jimi vlastněných nebo koupených médií, je čím dál obtížnější je svobodně kritizovat
Korporatokracie je významově podobná [[plutokracie|plutokracii]] (vládě bohatých), [[oligarchie|oligarchii]] (vládě elity), ale někteří historici nalézají i podobné znaky s [[fašismus|fašismem]] v dobách [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]]. Podle stoupenců tohoto termínu zašla korporatokracie nejdál ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] – příkladem může být politický slib Donalda Trumpa: „drain the swamp“ („vysušit bažinu“), tedy zbavit politiku vlivu korporací a střetu zájmů, a následné dosazení mnoha korporátních šéfů do svého kabinetu, mj. čtyř postů z Morgan Sachs. Dalšími příklady jsou [[Singapur]] a [[Chile]] za vlády [[Augusto Pinochet|Augusta Pinocheta]].
== V populární kultuře ==
Ve filmu ''The Network'' z roku 1976 má jedna z postav významný monolog, ve kterém hlavním hrdinovi říká, že státy, národy a ideologie jsou věcí minulosti a korporace jsou skutečné národy tohoto světa.
== Odkazy ==
|