Zlaté pravidlo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie
značka: odstraněna reference
Řádek 27:
 pravém slova smyslu. Kritiky jsou v zásadě dvojího druhu:
* Detailní námitky hledají spíše výjimečné situace, kdy Zlaté pravidlo selhává. Tak řada autorů{{kdo?}} namítala, že lidé mohou mít velmi různé představy žádoucího a kdyby je aplikovali na druhé, mohli by se mýlit. Jiní{{kdo?}} poukazovali na odlišnost společenských postavení a [[Sociální role|rolí]]: policista by podle nich nemohl uložit pokutu, protože si sám nepřeje být pokutován. To je ovšem nedorozumění: Zlaté pravidlo se týká lidských, nikoli služebních a administrativních vztahů.
* Zásadní kritiku vyjádřil [[Immanuel Kant]]: zlaté pravidlo je podle něho čistě empirické a nemůže tudíž být pro všechny lidi závazné. To se Kant pokusil napravit svým [[kategorický imperativ|kategorickým imperativem]], který ovšem předpoklad shodnosti lidských přání obsahuje v daleko silnější podobě: mám jednat tak, abych si mohl přát, aby se princip mého jednání stal obecným zákonem pro všechny.<ref>I. Kant, ''Základy metafysiky mravů''. Praha 1992</ref>
 
== Odkazy ==