Trevír: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rv
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava číselných údajů za účelem umožnění automatického výpočtu hustoty; kosmetické úpravy
Řádek 14:
| loc-map = {{LocMap |Německo|label= Trier |position=top |width=250 |lat=49.759 |long=6.643 |float=center |caption=}}
| rozloha = 117,13
| počet obyvatel = 107 233107233
| rok = 2013
| hustota zalidnění = 916
| etnické složení =
| náboženské složení =
Řádek 29 ⟶ 28:
| mapa =
}}
[[Soubor:Augusta_Treverorum.jpg|thumbnáhled|upright=1.0| Model císařského města [[Augusta Treverorum]] ve 4. století n. l. (pohled od [[Porta Nigra]])]]
[[Soubor:Trier BW 2013-04-14 15-59-54.JPG |thumbnáhled|upright=1.0| Katedrála sv. Petra ]]
[[Soubor: Trier Porta Nigra BW 1.JPG|thumbnáhled|upright=1.0| ''Porta nigra'' (před 200) ]]
[[Soubor: Trier Kaiserthermen BW 1.JPG| |thumbnáhled|upright=1.0|Císařské lázně]]
[[Soubor: Trier Innenstadt3.jpg||thumbnáhled|upright=0.8|Kostel P. Marie]]
[[Soubor: Trier Sankt Matthias BW 1.JPG||thumbnáhled|upright=0.7|Kostel sv. Matěje]]
[[Soubor: TrierAlterJuedischerFriedhof1.jpg| |thumbnáhled|upright=1.0|Starý židovský hřbitov]]
 
'''Trevír''' ({{Vjazyce2|de|''Trier''}}, {{Vjazyce2|fr|''Trèves''}}) je [[Německo|německé]] město s bohatou historií ve spolkové zemi [[Porýní-Falc]]. Je považováno za nejstarší [[Město|městské sídlo]] v Německu a je sídlem univerzity, založené roku 1473. Místní římské památky, katedrála sv. Petra a kostel P. Marie jsou součástí [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].
Řádek 52 ⟶ 51:
 
=== Středověk ===
[[Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG|thumbnáhled|upright|„Dreikönigenhaus“, středověký obytný dům]]
Roku [[870]] se stal součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]]. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku [[902]], kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a patřili mezi [[kurfiřt]]y. Od [[10. století]] se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku [[1212]] obdrželo město od císaře [[Ota IV. Brunšvický|Oty IV.]] uvolňovací dopis, který byl potvrzen [[Konrád IV. Štaufský|Konrádem IV]]. Roku [[1309]] se Trevír opět dostal pod jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný [[Balduin Lucemburský]]. Status arcibiskupského města byl roku [[1364]] potvrzen císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] a roku [[1580]] říšským komorním soudem. Roku [[1473]] byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku [[1797]] za Napoleona zrušena.
 
=== Novověk až do druhé světové války ===
Roku [[1512]] se v Trevíru uskutečnil říšský sněm, na kterém byly pevně stanoveny říšské obvody. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Trevír dvakrát dobyt, roku [[1634]] Španěly a 18. listopadu [[1645]] Francouzi.
 
Ve válce francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] s Nizozemskem se snažil být trevírský kurfiřt neutrální, ale neúspěšně. Po měsíčním obléhání obsadily francouzské jednotky 8.září [[1673]] město. Počátkem následujícího roku se francouzské velení rozhodlo město opevnit a za tímto účelem byly zbourány osamoceně stojící budovy klášterů a jiných světských budov jako např. ''Barbarathermen'' (římské lázně). Roku [[1675]] se město od Francouzů osvobodilo. Další obsazení města Francouzi byla v letech 1684, 1688, 1702/1704 a 1705/1714.
 
Dne 9.srpna roku [[1794]] se stal Trevír součástí [[Velká francouzská revoluce|revoluční Francie]], čímž skončila světská vláda trevírského arcibiskupa. V mírové smlouvě [[Mír v Campo Formio|z Campo Formio]] uznal [[František I. Rakouský|František I]]I. Rýn jako východní hranici Francie. Trevír získal po obsazení Francouzi přístup k francouzskému trhu.
Po podepsání [[Mír v Lunéville|mírové smlouvy v Lunéville]] ([[1801]]) patřilo území na levém břehu Rýna i v oblasti občansko-právní k Francii. Po uskutečnění tohoto kroku obdrželi obyvatelé Tervíru francouzské státní občanství a s tím spojená práva. Po velkém útisku po obsazení roku 1794 nastalo období vnitřního míru a hospodářského vzestupu. Po porážce [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] 6. ledna roku [[1814]] přešel Trevír pod správu [[Prusko#Od napoleonských válek do sjednocení Německa|Pruska]].
 
Řádek 73 ⟶ 72:
* Z hlavního nádraží je přímé '''železniční''' spojení na sever do [[Koblenc]]e a Kolína, na jih a západ do Lucemburku, do Saarbrücken a do [[Mety|Met]].
* Nejbližší '''letiště''' jsou Lucemburk (40km) a Frankfurt nad Mohanem (70km).
* Městskou dopravu obstarávají autobusy.
 
== Pamětihodnosti ==
Řádek 79 ⟶ 78:
* '''Římské lázně''', zříceniny Císařských a Barbořiných lázní
* '''Konstantinova bazilika''' (po roce 300), císařský zasedací sál, dnes protestantský kostel.
* '''Katedrála svatého Petra''', trojlodní románská bazilika se dvěma věžemi v průčelí. Postavena na místě starších kostelů roku 1196, v gotice a v baroku upravována.
* '''Kostel Panny Marie''' (''Liebfrauenkirche''), raně gotická stavba na půdorysu řeckého kříže s centrální věží, dokončená kolem 1260.
* '''Římský amfiteátr''' pro 18 tisíc diváků (kolem roku 100)
Řádek 89 ⟶ 88:
* Starý židovský hřbitov (''Weidegasse'')
* ''Rheinisches Landesmuseum'', římská archeologie
* Muzeum K. Marxe v jeho rodném domě
* Muzeum hraček.
 
Řádek 116 ⟶ 115:
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{en}} [https://en.wikisource.org/wiki/The_New_International_Encyclop%C3%A6dia/Treves ''New International Encyclopedia'', heslo Treves]
* {{de}} [http://www.trier.de/Startseite/ Stránky města]
 
{{Města v Německu}}