Štrasburk: Porovnání verzí

| velikost mapy =

| rozloha = 78,26

| rok = 2012

| etnické složení =

| náboženské složení =

== Zeměpis ==

Historické město stojí na ostrově ''Grande Île'' (Velký ostrov) mezi dvěma rameny řeky Ill, která je obtékají. Štrasburk se dělí na 14 čtvrtí a na východě sahá až k řece Rýnu. Na protějším břehu Rýna leží německé město [[Kehl]], spojené se Štrasburkem městskou dopravou. Ve Štrasburku končí plavební kanál, spojující řeku [[Marna|Marnu]] s Rýnem. Celá oblast města má asi 650 000 obyvatel.

 

== Historie ==

Štrasburk jako ''Argentoratum'' založil římský císař [[Augustus]] roku [[12 př. n. l.]] na ostrově mezi dvěma rameny řeky Ill a stopy římského založení jsou patrné i v dnešním plánu města: římské [[cardo]] je dnešní ''Rue du Dome'', [[decumanus]] ''Rue des Hellebardes''. Většina starověkých vykopávek se však našla v západní části města podél dnešní ''Route des Romains''. Roku [[347]] porazilo římské vojsko v [[Bitva u Argentorate|bitvě u Argentorata]] germánské [[Alamani|Alamany]] a donutilo je k poddanství. Od [[4. století]] bylo zde i [[biskupství]]. V [[5. století]] bylo město dobyto Alamany, [[Hunové|Huny]] a [[Frankové|Franky]], roku [[842]] se zde uzavřela smlouva, tzv. [[Štrasburské přísahy]] mezi dědici [[Karel Veliký|Karla Velikého]], [[Karel II. Holý|Karlem Holým]] a [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]] o rozdělení říše.

 

Ve [[středověk]]u patřil Štrasburk ke [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]. Město ovládaly dva [[Patricius|patricijské]] rody, Mullenheimové a Zornové a jejich stoupenci, takže i [[radnice]] měla dva oddělené vchody. Dva břehy řeky se dodnes jmenují ''Quai Mullenheim'' a ''Quai Zorn''. Město se rozvinulo ve významné středisko a od roku [[1262]] bylo [[Svobodné říšské město|svobodným říšským městem]]. Když spory obou stran roku [[1332]] přerostly v pouliční válku, svrhli měšťané jejich vládu a Štrasburk se stal jednou z prvních městských republik na sever od [[Alpy|Alp]].

 

 

V letech [[1348]]-[[1349]] postihla i Štrasburk epidemie [[mor]]u, tzv. [[černá smrt]], a protože se za její původce pokládali [[Židé]], došlo zde [[1349]] k jednomu z nejhorších [[pogrom]]ů, při němž byly upáleny stovky Židů. Židé nesměli ve městě bydlet až do konce [[18. století]]. V letech [[1399]]-[[1439]] byla dokončena [[věž]] katedrály, která svojí výškou 143 m byla až do roku [[1874]] nejvyšší stavbou světa. Roku [[1529]] zakázala městská rada [[mše|katolické mše]] a připojila se k [[reformace|reformaci]], na [[Augsburský sněm|Augsburském sněmu]] [[1530]] se však Štrasburk nepřipojil k [[Protestantismus|protestantům]], nýbrž spolu s dalšími městy k vyznání [[Martin Bucer|Martina Bucera]]. Roku [[1538]] zde bylo založeno [[lyceum|gymnázium]], roku [[1631]] proměněné na [[univerzita|univerzitu]].

Roku [[1681]] obsadilo Štrasburk francouzské vojsko a [[Ludvík XIV.]] město rekatolizoval. Zrušení [[Edikt nantský|Nantského ediktu]] ([[1685]]) se však města netýkalo a ve Štrasburku nadále panovala náboženská svoboda. Původně německá a protestantská univerzita se však postupem času stala francouzskou. Roku [[1792]] zde složil [[Claude Joseph Rouget de Lisle]] [[Francouzská hymna|Marseillaisu]], dnešní francouzskou hymnu. Za francouzské revoluce se město stalo útočištěm německých [[republika|republikánů]].

 

Za války roku [[1870]] bylo město těžce poškozeno německým [[dělostřelectvo|dělostřelectvem]], jež zničilo množství cenných památek, knihovnu i obrazárnu. Po válce byl Štrasburk s celým [[Alsasko|Alsaskem]] připojen k [[Německo|Německu]], což většina [[Obyvatelstvo|obyvatel]] odmítala, a město se stalo důležitou [[pevnost (stavba)|pevností]]. S postupem [[industrializace]] a rostoucí prosperitou se však většina obyvatelstva s německým panstvím smiřovala. Roku [[1872]] byla univerzita znovu založena v německém duchu a většina francouzských akademiků ji opustila. Roku [[1863]] bylo dokončeno nové nádraží a počet obyvatel dosáhl 150 000.

 

 

== Pamětihodnosti ==

* '''[[Katedrála Notre-Dame (Štrasburk)|Katedrála Notre-Dame]]''', vybudovaná v [[románský sloh|románském]] a [[gotika|gotickém]] slohu, hlavně v letech [[1176]] - [[1318]] a dokončená v letech [[1399]] - [[1439]] stavbou severní [[věž]]e, vysoké 143 metrů, jež byla až do roku [[1874]] nejvyšší stavbou na světě. Severní věž nebyla nikdy dostavěna. Katedrála je 110 m dlouhá a hlavní loď má výšku 32 m, má neobyčejně bohaté západní [[průčelí]] s velikou růžicí a pět bohatě vyzdobených [[Portál (architektura)|portálů]]. K nejcennějšímu z vybavení patří gotická barevná okna a astronomický [[orloj]], původně postavený roku [[1354]], zcela přestavěný [[1547]] a opět roku [[1832]].

* '''Náměstí Kléber''' s mnoha historickými, často hrázděnými domy patří mezi nejkrásnější historická náměstí v Evropě.

 

== Osobnosti ==

Mezi štrasburské rodáky patří:

* kazatel [[Johannes Tauler]]