Mazyr: Porovnání verzí

| název vyššího celku = [[FileSoubor:Flag of Homyel Voblast.svg|25px]] [[Homelská oblast]]

| počet obyvatel = 108 792108792

'''Mazyr''' (někdy i ''Mozyr'', {{Vjazyce|be}} {{Cizojazyčně|be|''Мазы́р''}}), je město v jižním [[Bělorusko|Bělorusku]] v [[Homelská oblast|Homelské oblasti]], 235 km jihovýchodně od [[Minsk]]u a 45 km severně od [[Ukrajina|ukrajinské]] hranice. Centrum města je na pravém břehu řeky [[Pripjať]], na které se nachází i největší běloruský přístav. V roce 2009 zde žilo přes 108 000 obyvatel. Celá městská oblast včetně [[Kalinkavičy]] měla okolo 150 000 obyvatel. V Mazyru je jedna ze dvou ropných rafinerií v zemi. [[Ropovod Družba]], vedoucí z Ruska, se zde rozdvojuje na větev směřující do Polska a druhou na Ukrajinu. Do Druhé světové války zde žila početná židovská menšina. V roce 1897 mělo město okolo 8 000 obyvatel, z nich 70 % tvořili [[Židé v Bělorusku|Židé]].

Před rokem 1142 byly v místech dnešního města dva ortodoxní kláštery: ženský svaté Paraskevy a mužský svatého Petra a Pavla. Městská práva Mazyru udělil král [[Zikmund III. Vasa]] a od roku 1782 bylo městem královským. V roce 1793, po druhém [[dělení Polska]], se Mazyr stal součástí Ruska.

V roce 1880 bylo město napojeno na železniční síť a společně s celým regionem začalo hospodářsky růst. Od února do prosince 1918 bylo okupováno německou armádou a od 5. března do 29. června 1920 zase Poláky.

Za druhé světové války, od 22. srpna 1941 do 14. ledna 1944, bylo okupováno Německem. Byl zde postaven "tábor smrti", ve kterém zahynulo 4 700 lidí. V roce 1954 bylo začleněno do Homelské oblasti. V srpnu 1988 byla dána do provozu tramvajová linka dlouhá 20 km.

}}</ref>