Hydraulická drsnost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Danym50 (diskuse | příspěvky)
úprava vzorce
Qjim (diskuse | příspěvky)
m typo
Řádek 16:
kde tzv. třecí [[Reynoldsovo číslo]] <math>Re_*={v_*k_s \over \nu}</math>, kde <math>\nu</math> [m<sup>2</sup>s<sup>-1</sup>]je [[kinematická vazkost]] kapaliny a <math>v_*</math> [ms<sup>-1</sup>] je třecí rychlost, <math>v_*=\sqrt{\tau_0 \over \rho}=\sqrt {gRi}</math>. Zde <math>\tau_0</math> [Pa] je [[tangenciální napětí]] na stěně potrubí či koryta, <math>\rho</math> [kgm<sup>-3</sup>] [[hustota]] kapaliny, <math>g</math> [ms<sup>-2</sup>] [[gravitační zrychlení]], <math>R</math> [m] [[hydraulický poloměr]] (za jistých předpokladů lze použít [[Hloubka|hloubku]] střední nebo lokální) a <math>i</math> [-] je [[Ztráta energie|sklon čáry energie]].
 
Meze hydraulicky hladkého a drsného povrchu lze určit též na základě poměru velikosti absolutní drsnosti <math>k_s</math> a tloušťky vazké mezní vrstvy (laminární podrvrstvypodvrstvy)<ref>Kolář, V., Patočka, C. a Bém, J. (1983): Hydraulika. SNTL/Alfa, Praha/Bratislava</ref>. Hydraulicky hladký povrch se uvažuje pro <math>k_s<{\delta \over 3}</math>, hydraulicky drsný povrch pro <math>k_s>6\delta</math>, přičemž tloušťka laminární podvrsvy <math>\delta=11,6{\nu \over v_*}</math>.
 
Pro koryta vodních toků se uvažujív závislosti na poměru hloubky a určitého charakteristického zrna substrátu dna ještě tzv. mikrodrsnost pro <math>{h \over d_{84}}<1,2</math> či <math>{h \over d_{50}}< 2</math>, resp. makrodrsnost pro <math>{h \over d_{84}}> 4</math> či <math>{h \over d_{50}}> 7,5</math>. Mezi těmito mezemi se nachází oblast mesodrsnosti<ref>Marešová, I. (1992): Odpory proudu v korytech s hrubozrnným dnem. Kandidátská disertační práce. ČVUT v Praze, Stavební Fakulta </ref>. Ve vzorcích je <math>h</math> [m] hloubka vody a <math>d_{50}</math> resp. <math>d_{84}</math> [m] velikost zrna odpovídající příslušnému [[Percentil|percentilu]] [[Křivka zrnitosti|křivky zrnitosti]].