Škola Annales: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m pracech -> pracích
Řádek 8:
Jejich primárním cílem se stalo problémově zaměřené psaní historie, které by dokázalo pokrýt všechny oblasti lidské činnosti. Otevřeně se postavili proti historiografii, která jednoznačně kladla důraz na politické a [[diplomacie|diplomatické]] dějiny a historii chápala jen jako vyprávění příběhu – jako prosté kladení jedné události za druhou bez hlubšího pochopení společnosti té které doby (kriticky označována jako vyprávěcí historie – ''histoire évenementielle''). Annalisté se proto začali zabývat i hospodářskými a sociálními dějinami, dějinami každodennosti, [[historická geografie|historickou geografií]], mentalitami a ideologiemi, vlivem životního prostředí na člověka a společnost a dále jevy a strukturami, které se vyvíjely po celá staletí (tzv. [[dějiny dlouhého trvání]] – ''la longue durée''), jako např. vnímání [[čas]]u, [[čarodějnictví]], vývoj [[cena|cen]] nebo [[Podnebí|klimatu]], vnímání [[tělo|těla]] apod.
 
Výrazné je v mnohých pracechpracích dělení právě na hluboko zakořeněné struktury, kterými se daná společnost řídí, dále pak jsou zvlášť pojímány hospodářské a sociální dějiny a konečně jako časově nejkratší a z pramenů dobře postižitelné politické dějiny, které jsou ovšem vnímány skrze prizma těch hlubokých struktur v pozadí. Další často užívanou metodou je komparace situace geograficky odlišných míst (čínský × evropský [[feudalismus]]), což často vede k přesnějšímu pochopení principů, na kterých ten který jev fungoval.
 
V poslední době byla částí annalistů (např. Jacquem Le Goffem) provedena revize přístupu k vyprávěcí historii, a to pod tíhou kritiky školy Annales uvádějící přílišné zaměření na analýzu historické skutečnosti, nikoliv však na širší souvislosti, tedy vyprávěcí dějiny, které jsou jediné v rámci narativní historiografie schopny historickou skutečnost v širších souvislostech zachytit. Odpovědí annalistů na kritiku byla zejména výzva ke kombinaci obou základních postupů.