Gregoriánský kalendář: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Evropa: stylistické opravy textu, doplnění protestantských zemí o pravoslavné značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
'''Gregoriánský kalendář''', přesněji „juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a s gregoriánskou korekcí přestupnosti“, je v současnosti celosvětově používaný systém pro počítání [[čas]]u ([[kalendář]]). Řadí se mezi [[Solární kalendář|solární kalendáře]]. Byl zaveden úpravou juliánského kalendáře s křesťanským [[letopočet|letopočtem]] v roce [[1582]] [[papež]]em [[Řehoř XIII.|Řehořem XIII.]]. Jednotlivé země jej zaváděly postupně v následujících letech. V některých zemích byla tato korekce přijata až ve [[20. století]].<ref name="mu-mereni-casu">{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Machačová | jméno = Pavlína | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu. | url = http://is.muni.cz/th/125074/ff_m_b1/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Ilona Janyšková | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|26827}} | místo = Brno | rok = 2010 | počet stran = 131 | strany = 20 | citace = 2017-07-02}}</ref> Gregoriánský kalendář je oproti [[Juliánský kalendář|juliánskému kalendáři]], který opravil, významně přesnější v průměrné délce roku - zatímco juliánský kalendář má oproti astronomické skutečnosti (tropickému roku) odchylku 1 den každých 127 let, u gregoriánského kalendáře tato odchylka činí 1 den přibližně každých 3300 let.
Reforma se týkala prakticky jen vkládání a nevkládání přestupných dnů a srovnání začátku roku s dobou [[nicejský koncil|nicejského koncilu]] resp. [[Gaius Iulius Caesar|Julia Cesara]]. Netýkala se letopočtu ani uspořádání dnů během roku a dělení roku na měsíce a týdny, které převzala z předchozího juliánského kalendáře beze změny. Nešlo tedy o zásadní přestavbu kalendáře, ale jen o dílčí změnu v oblasti letopočtu.
Řádek 32:
* Specifická situace nastala v [[Anglie|Anglii]]. Tam v době reformy vládla královna [[Alžběta I.]] ([[1533]]–[[1603]]), která sice byla protestantkou, ale přesto požádala, aby [[astrolog]] [[John Dee]] reformu prostudoval a sdělil královně svůj názor. Dee coby vědec reformu schválil a navrhl k přijetí. Alžběta tedy hodlala reformu přijmout, ale vzhledem k zapřisáhlému odporu [[anglikánská církev|anglikánské církve]] byla neustále odkládána, až se od ní na dlouhou dobu upustilo. Anglie byla na svou odlišnost vůči zbytku Evropy do jisté míry pyšná. Teprve v průběhu [[18. století]] se postupně zvedala vlna kritiky stávajícího systému (zejména z řad obchodníků, jimž odlišný kalendář přinášel problémy). V [[parlament]]u důrazně bojoval za přistoupení ke gregoriánskému systému [[Philip Dormer Stanhope]], hrabě z [[Chesterfield]]u. Především jeho zásluhou přistoupila [[Spojené království|Velká Británie]] na gregoriánský kalendář roku [[1752]], ve kterém po [[2. září]] následovalo [[14. září]].
* V [[Rusko|Rusku]] platil [[juliánský kalendář]] až do roku [[1918]] (tj. včetně [[říjnová revoluce|Říjnové revoluce]], která podle něj byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu). Platnost gregoriánského kalendáře narušilo jen zhruba desetiletí revolučního [[Sovětský revoluční kalendář|sovětského kalendáře]].
* V [[Řecko|Řecku]] byl gregoriánský kalendář přijat až v roce [[1923]].
* [[Rumunské království|Rumunsko]] přijalo změnu v roce 1919.<ref name="mu-mereni-casu" />
* [[Pravoslaví|Pravoslavné církve]] obecně (např. v Řecku, Rusku, Srbsku) úpravu nepřijaly nikdy.
| |||