Nová scéna (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nové (aktuální) foto bez rušivé sochy v popředí značka: editace z Vizuálního editoru |
Literatura, reference, typo |
||
Řádek 44:
== Historie budovy ==
[[Soubor:ND Nová scéna detail 1.jpg|náhled|vlevo|Detail opláštení budovy Nové scény]]
V rámci rozsáhlé [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]], která se uskutečnila v letech
[[Soubor:ND Laterna Magica.jpg|náhled|Průčelí Laterny Magicy]]
V roce 1980, kdy rekonstrukce historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] a hlavně výstavba nových budov značně pokročily, se do projektu zapojil scénograf [[Josef Svoboda (scénograf)|Josef Svoboda]] (když před tím zkrachoval jeho projekt nové divadelní budovy pro soubor [[Laterna magika|Laterny magiky]] ve Spálené ulici). Svoboda přišel s protinávrhrem na konečné řešení novostavby divadelní budovy a její následné využití pro [[Laterna magika|Laternu magiku]]. Budova současné Nové scény byla v té době sice již rozestavěná, ale byly provedeny úpravy projektu: zatímco [[Karel Prager]] ve své koncepci sledoval víceúčelovost projektu a prostorovou flexibilitu, Josef Svoboda se [[Zdeněk Kuna|Zdeňkem Kunou]] prosazovali jednoúčelovost pevného, funkčně odpovídajícího kukátkového prostoru. Ideová rada nakonec vybrala k realizaci projekt Svobody a Kuny, kteří však na realizaci požadovali prodloužení lhůty k dopracování náročného projektu. To se nelíbilo městskému výboru komunistické strany, který měl v rozhodování o projektu hlavní slovo, a ten nakonec pověřil realizací Karla Pragera.
Jedním z problémů, které změna původního projektu přinesla, byla nutnost zajistit zvukovou izolaci sálu proti hluku z velmi frekventované Národní třídy. To bylo nakonec vyřešeno – na úkor rozměrů interiéru – těžkým fasádním pláštěm s obkladem z kamenných desek ze zeleného kubánského mramoru, před kterým je předsazena stěna z vyfoukaných skleněných tvarovek podle návrhu [[Stanislav Libenský|Stanislava Libenského]]. Těchto nepřehlédnutelných tvarovek, které tvoří typický vzhled budovy Nové scény, je celkem 4306, každá má rozměr 80 × 60 × 40 cm a váží cca 40 kg. Průčelí budovy při klášteře voršilek je z velikých tabulí determálního skla. Vstupní hala Nové scény má stěny obložené deskami z kubánského hadce, je zde socha Píseň rodné země od [[Miloš Axman|Miloše Axmana]], ve foyeru je obraz Česká krajina od [[František Jiroudek|Františka Jiroudka]] a reliéf Umění od [[Jan Simota|Jana Simoty]]. Návrhy interiérů vytvořil Karel Prager za spolupráce výtvarníků Martina Sladkého, Zorky Smetanové, Pavla Hlavy, Jaroslava Štursy a Františka Víznera <ref> Josef Šnejdar a kol.: ''Národní divadlo 1983 (Rekonstrukce a dostavba okolí)'', vyd. Pozemní stavby n.p. České Budějovice, Praha, [[1983]] (neprodejná publikace, 5600 výtisků), str. 243–277</ref>.
[[Soubor:Praha, Nové město, Laterna magika v noci II.JPG|thumb|Nová scéna v noci]]
Zahajovacím představením Nové scény [[Národní divadlo|Národního divadla]] byl 20. 11. 1983 Tylův [[Strakonický dudák aneb Hody divých žen|''Strakonický dudák'']]. Nepříliš zdařilá inscenace režiséra [[Václav Hudeček (divadelní režisér)|Václava Hudečka]] měla demonstrovat variabilitu prostoru v nejradikálnější variantě, sál byl uspořádán arénovitě s jevištěm uprostřed sálu a premiéra byla přenášena v přímém přenosu televizí. Jiří Tvrzník v Mladé frontě tehdy k inscenaci poznamenal: „Věřme, že dramaturgie a vedení činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] vyvodí z této natrpklé zkušenosti závěry, týkající se vhodnosti a nevhodnosti textů pro typ divadelního prostoru Nové scény. Jde totiž také o to, aby bylo uplatněno účelně a tvořivě všechno, co tato scéna nabízí.“ Ovšem první měsíce divadelní praxe na Nové scéně ukázaly silný rozpor mezi Novou scénou – snem, jak byla slibována a velebena v tisku, a Novou scénou – realitou. Například jakákoli přestavba hlediště v tomto prostoru byla velice náročná na čas i počet jevištních techniků (až dvoudenní prodlevy v provozu) a tak se brzy od možnosti variability upustilo. Velké problémy také způsobovala špatná akustika sálu, projevilo se poddimenzování provozních komunikací včetně výtahů i nepřiměřené tepelné a vzduchově hygienické podmínky. Činohře tedy nový prostor nesplňoval vysoká očekávání a původně zamýšlené komorní operní inscenace se tu nemohly realizovat z akustických důvodů.
10. února [[1984]] se na Nové scéně poprvé představila [[Laterna magika]] premiérou dětské opery ''Žvanivý slimejš''. Toto představení se zde hrálo o víkendech spolu s další inscenací ''Kouzelný cirkus''. Definitivně se ale [[Laterna magika]] na Novou scénu přesunula až o mnoho let později, v roce [[1992]]. Rok před tím, v roce [[1991]], se totiž do tehdejšího působiště [[Laterna magika|Laterny magiky]], divadla Adria, vrátil [[Otomar Krejča]] s resuscitovaným [[Divadlo za branou|Divadlem za branou]]. Ačkoli byl sál původně určen pro Laternu magiku a Divadlo za branou v něm bylo pouze v nájmu, dohoda mezi oběma subjekty se zdála být nemožná. S ohledem na to, že [[Národní divadlo]] bylo schopno přesunout všechny své umělecké aktivity z Nové scény do nově zrekonstruovaného [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]], získala [[Laterna magika]] na dalších osmnáct let své útočiště na Nové scéně. Následné založení samostatné příspěvkové organizace [[Laterna magika]] tento fakt ještě formálně zvýraznilo; v delimitačním rozhodnutí ministra Uhdeho bylo stanoveno, že Laterna bude využívat budovu Nové scény na základě nájemní smlouvy. Budova byla také se souhlasem [[Národní divadlo|Národního divadla]] označena novým nápisem „[[Laterna magika]]“. Byly provedeny určité technické úpravy a potlačily se tak nepříznivé důsledky některých projekčních chyb. Umělecká identita prostoru pak splynula s tvorbou [[Laterna magika|Laterny magiky]].
== Současnost ==
Řádek 65:
Ve foyer ve čtvrtém patře je umístěno mobilní hlediště s kapacitou 70 míst, vznikl tak další prostor pro matiné, tiskové konference a projekty site-specific. Divadelní sál má kapacitu 400 míst a je (stejně jako celá budova) bezbariérově přístupný. Každý měsíc se v něm odehraje více než třicet divadelních představení.
==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Josef Šnejdar a kol.: ''Národní divadlo 1983 (Rekonstrukce a dostavba okolí)'', vyd. Pozemní stavby n.p. České Budějovice, Praha, [[1983]] (neprodejná publikace, 5600 výtisků)
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.novascena.cz Oficiální stránky]
|