Slavonie: Porovnání verzí

 

== Historický vývoj ==

V [[Starověký Řím|Římské říši]] byla dnešní Slavonie začleněna jako součást [[provincie]] [[Panonie]]. Po [[stěhování národů]] ji osídlili [[Avaři]] a později ještě [[Chorvati]]. Území bylo ale roku [[1102]] začleněno do [[Uhersko|Uherského království]]. V [[16. století]] se jí zmocnili [[Turci]], stejně jako celého Uherska. V průběhu válek mezi Rakouskem a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] se jižní části Slavonie staly součástí [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]], zatímco severní část tvořila v rámci Uherské Koruny samostatnou zemi Království Slavonie. Roku [[1745]] byla tato část Slavonie po zdejších selských bouřích spojena s [[Chorvatsko (země)|Chorvatským královstvím]] jako [[Chorvatsko-Slavonsko|Chorvatsko-slavonské království]], nicméně však byla od Chorvatského království izolována územím kolem [[Bjelovar]]u, které rovněž náleželo k vojenské hranici. Slavonie se v té době skládala ze 3 žup: [[Požežská župa|Požežské]], [[Srem]]ské a [[Virovitická župa|Virovitické]]. Roku [[1751]] pak bylo ustanoveno, že slavonské župy mají vysílat 3 poslance přímo do uherského sněmu. Roku [[1785]] pak císař [[Josef II.]] zrušil župní členění, ale roku [[1790]] je zase obnovil.

 

Roku [[1849]] se Chorvatsko-Slavonské království odtrhlo od Uher a stalo se korunní zemí Rakouska se značnou [[autonomie|autonomií]]. Slavonie zároveň ztratila část Sremu ve prospěch [[Srbská Vojvodina a Temešský Banát|Srbské Vojvodiny a Temešského Banátu]], ale roku [[1860]] se jí po zrušení této země tato část Sremu opět vrátila. Po [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherském vyrovnání]] roku [[1867]] se Chorvatsko-Slavonsko vrátilo do rámce Uher. Roku [[1868]] pak došlo k Uhersko-chorvatskému vyrovnání (tzv. nagoda) a obnově autonomie Chorvatsko-slavonského království v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherského]] [[Zalitavsko|Zalitavska]], v němž pak setrvala až do roku [[1918]]. Do roku 1881 byly zároveň zrušeny poslední zbytky Vojenské hranice Po pádu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] se [[29. říjen|29. října]] [[1918]] stala Slavonie součástí Stát Srbů, Chorvatů a Slovinců, který se [[1. prosinec|1. prosince]] [[1918]] sloučil se Srbskem (a jím kontrolovanou [[Černá Hora|Černou Horou]]) do [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], v níž bylo Chorvatsko-Slavonsko sloučeno s [[Dalmácie|Dalmácií]] do autonomní země Chorvatska. [[3. říjen|3. října]] [[1929]] bylo Království SHS přejmenováno na [[Jugoslávie|Jugoslávii]], autonomní země byly zrušeny a rozděleny mezi nově vzniklé [[Bánovina|bánoviny]], pojemenované podle řek. Tyto celky již nerespektovaly historické hranice a neměly žádnou samosprávu. Slavonie byla rozdělena mezi [[Sávská bánovina|Sávskou]], [[Drinská bánovina|Drinskou]], [[Dunavská bánovina|Dunavskou]] a [[Bělehradská bánovina|Bělehradskou bánovinu]]. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] byla součástí [[Ustašovci|ustašovského]] Chorvatska, po válce byla většina jejího území v rámci Socialistické Jugoslávie začleněna do [[socialismus|socialistického]] Chorvatska, východní část Sremu se stala součástí [[Srbsko|srbské]] autonomní oblasti [[Vojvodina|Vojvodiny]], s výjimkou malého území v okolí [[Bělehrad]]u, které dnes tvoří 3 městské části Bělehradu. Když v roce [[1991]] vypukla v Jugoslávii [[Občanská válka v Jugoslávii|občanská válka]] a Chorvatsko vyhlásilo [[nezávislost]], [[Srbové]] žijící v chorvatské části Slavonie vyhlásili [[Republika Srbská Krajina|republiku Srbská Krajina]] a bojovali proti Chorvatské armádě, dodnes je východní část země těžce poškozena a intenzívně se za pomoci [[Evropská unie|EU]] a [[Spojené státy americké|USA]] obnovuje.