Bitva u Marathónu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Trasa nebyla dlouhá 42,195 km. Tato vzdálenost byla stanovena tak, aby maratonský běh na OH v Londýně 1908 mohl končit přímo pod královskou lóží. značka: editace z Vizuálního editoru |
m →top: napřímení odkaz |
||
Řádek 34:
[[Bitva]] se odehrála při [[pobřeží]] na úzké planině u [[Marathón|Marathonu]]. Střetly se v ní invazní síly Peršanů (20 000 – 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 [[Plataje|Platajských]] (celkem 10 000 – 11 000 mužů). Velitelem řeckých vojsk byl [[Kallimachos (Athény)|Kallimachos]], který během bitvy padl a plán bitvy vypracoval [[Miltiadés]]. V čele Peršanů stáli [[Dátis]] a [[Artafernés]].
[[Řek]]ové, lépe vyzbrojení – měli kvalitnější [[zbraň|zbraně]] i [[Řecká zbroj|brnění]], zahájili bitvu prudkým útokem. Vzdálenost mezi oběma vojsky překonali během, aby dali co nejméně času perským [[lučištník]]ům a zároveň zvýšili svou údernou sílu. V souladu s plánem přitom posílili svůj útvar na stranách [[šik]]u. Výsledek byl pro Peršany tragický. Jejich lučištníci a [[elitní jednotka|elitní jednotky]] sice zastavili a posléze zatlačili střed řecké formace, avšak [[Křídlo (vojenství)|křídla]] se pod řeckým náporem zhroutila. Když si Peršané uvědomili, že jsou obkličováni, dali se na útěk, ovšem ty nejlepší jednotky, úspěšně bojující ve středu bojiště, už uniknout nemohly a byly zmasakrovány. Peršané uprchli na lodě a pokusili se obsadit Athény, avšak athénská armáda se stihla domů vrátit včas.
Během bitvy padlo 192 Řeků a zhruba 6400 Peršanů.
| |||