Kamilla Neumannová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
překlepy, standardní velikost obr., seřazení sekcí
Řádek 9:
}}
 
'''Kamilla Neumannová''' ([[24. březen|24. března]] [[1874]] [[Praha]] – [[26. březen|26. března]] [[1956]] [[Tuchoměřice]]), též Kamila, roz. Krémová, byla česká [[Nakladatelství|nakladatelka]], první choť [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumanna]], matka herce [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislava Neumanna]] a překladatelky [[Kamila Značkovská-Neumannová|Kamily Značkovské-Neumannové]]. V letech 1905–1931 vydávala mimo jiné knižnici [[Knihy dobrých autorů]], kde uváděla českým čtenářům moernímoderní literaturu především z okruhu [[Dekadence|dekadentních]], [[Symbolismus|symbolistických]] a [[Naturalismus (literatura)|naturalistických]] autorů.
 
== Život ==
 
[[File:Chelcickeho 45 (Prague) 02.JPG|thumb|Vila v Chelčického ulici čp.45 v Praze na Žižkově, kde Kamilla Neumannová žila.]]
[[Soubor:Kamilla Neumannova 1905.jpg|thumb|left|250px|Kamilla Neumannová s dětmi: dcerou [[Kamila Značkovská-Neumannová|Lalou]] a synem [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislavem]] v roce 1905]]
Kamilla byla jediná dcera pražského holiče Františka Krémy <ref>Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (rodina Franze Krémy)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=afc707cbabc31e4c2a3573b8480ad7344f5e8b96587610752e2725aae31ef602&action=image&record=26]</ref>, jehož rodina pocházela podle ústní tradice z italské Cremony. Její literární zájmy byly podníceny učitelkou Vilmou Sokolovou a později Bohuslavou Sokolovou (sestry [[Karel Sokol|Karla Stanislava Sokola]], mimo jiné v letech 1890 – 1896 vydavatele [[Vzdělávací bibliotéka|Vzdělávací bibliotéky]]). V roce 1893 se sblížila se [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumannem]], který byl tehdy ve vyšetřovací vazbě ve věci [[Proces s Omladinou|Omladiny]]. Jeho prostřednictvím se seznámila s mladou uměleckou generací a po návratu S. K. Neumanna z vězení 1895 se účastnila její aktivity.<ref>Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (Kamila Neumannová a Stanislav Neumann)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=116bd5b6b9ded545ab46fdbf0f029b9ebc600a8a75af059ded474f7e9f353a90&action=image&record=10]</ref>
V roce 1896 účinkovala v představení německého básníka [[Rudolf Lothar|Rudolfa Lothara]] ''Rytíř, smrt a ďábel'', které provedl dne 6. března 1896 spolek [[Intimní volné jeviště]] (režie: [[Arnošt Procházka]], úvodní slovo [[Jiří Karásek ze Lvovic]]).
[[File:Chelcickeho 45 (Prague) 02.JPG|thumb|left|Vila v&nbsp;Chelčického ulici čp.45 v&nbsp;Praze na&nbsp;Žižkově, kde&nbsp;Kamilla Neumannová žila.]]
Dne 14. ledna 1899 uzavřela civilní sňatek se [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumannem]]<ref name="soupis">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/Zoomify.action?scanIndex=0&xid=4AF73D16ED2C11E1A90740618600A675&entityType=10120&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28206218%29%29 Soupis pražských obyvatel, Neumann Stanislav, 1875]</ref> a přistěhovala se na [[Žižkov]] do jeho olšanské vily čp. 45, centra anarchistické bohémy, kde se mimo jiné organizačně podílela na [[Stanislav Kostka Neumann|Neumannově]] vydavatelské činnosti: časopis [[Nový kult]], edice [[Knihovna Nového kultu]].
V roce 1900 se jí narodila dcera [[Kamila Značkovská-Neumannová|Kamila]], v roce 1902 syn [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislav]]. V listopadu 1904 opustil [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumann]] rodinu a s novou družkou, Boženou Hodačovou, odešel do Vídně. Manželství bylo úředně rozloučeno v roce 1914.<ref name="soupis"></ref>
 
Dům Kamilly Neumannové zůstal střediskem schůzek českých literátů i po oddchoduodchodu Stanislava Kostky Neumanna. <ref group="p.">[[A. C. Nor]] ve svých vzpomínkách ''Život nebyl sen'' věnuje kapitolu ''"Literární vilka" na Žižkově'' návštěvám Kamilly Neumannové koncem dvacátých let. </ref>
 
Sedmdesátiny Kamilly Neumannové byly hojně připomínány (viz Literatura). I v době, kdy již byla na odpočinku, nezapomněl tisk jeji nakladatelskou činnost. Rudé právo připomnělo 24. 3. 1949 její pětasedmdesátiny. <ref>Rudé právo, 24.3.1949, s. 3 (dostupné online v NK ČR)</ref> Literární noviny upozornily 27. 3. 1954 na její osmdesátiny <ref>Literární noviny 13/1954, s. 10, ''Osmdesátiny Kamilly Neumannové'' [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/3.1954/13/10.png]</ref> a po její smrti jí věnovaly vcelku objektivní a apolitickou vzpomínku. <ref>Literární noviny 13/1956, s.10, ''Zemřela Kamilla Neumannová'' [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/5.1956/13/10.png]</ref>
Řádek 28 ⟶ 29:
 
Během prvních deseti let si vydavatelství vybudovalo pevný okruh spolupracovníků převážně z družiny [[Moderní revue]] a okruh odběratelů a čtenářů zvláště z řad studentů, učitelů, tvůrčí inteligence a anarchistického dělnictva.
V roce 1914 odešlo mnoho odběratelů na fronty [[První světová válka|první světové války]], což způsobilo finanční krizi vydavatelství, která trvala až do konce jeho činnosti. Po válce se navíc mladá generace odklonila od myšlenkových proudů [[Moderní revue]]. V roce 1921 zrušilo vydavatelství 15. ročníkem KDA subskribčnísubskripční systém a následujícího roku bylo vydávávánívydávání z finančních důvodů na dva roky přerušeno. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Sekanina
| jméno = František
Řádek 45 ⟶ 46:
}}</ref>
 
[[Soubor:KamillaNeumannova2.jpg|right|thumb|250px|Kamilla Neumannová, asi 1930]]
Po Procházkově smrti obnovila Neumannová v roce 1925 činnost na základě úvěru, opatřeného advokátem [[Kamill Resler|Kamillem Reslerem]]. Toho roku získala knihkupeckou koncesi, které však pro nedostatek finančních prostředků nevyužila. Kamilla Neumannová se snažila nalézt nový ediční program a tím i nový odběratelský okruh v mladších čtenářských vrstvách, ale nebyla úspěšná. V roce 1926 se podílí na založení Klubu moderních nakladatelů Kmen, to je však považováno za výraz úcty iniciátorů sdružení k programovým předválečným tradicím vydavatelství než za ocenění jeho současného postavení. Finanční situaci nakladatelství nezlepšila ani propagační akce Kmene s pokusem rozprodat sklad vydavatelství u příležitosti 25. výročí založení KDA 1930.
 
Řádek 52 ⟶ 53:
* Kamilla Neumannová popsala v Národních listech vznik a činnost KDA po dobu 25 let. <ref>Národní listy - příloha Knihy a čtenáři, ''25 let Knih dobrých autorů'': 5.1.1930, s. 3 [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885299], 26.1.1930, s. 10 [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885614],9.2.1930, s. 11, [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=6885851&picp=&idpi=10406785]</ref>
 
V roce 1931 Neumannová vydávání ukončila, formálně firma existovala až do počátku okupace. V roce 1932 uvedl [[Jiří Karásek ze Lvovic]], že Kamila Neumannová žije v žižkovské vile sama a má v ní svou expedici nerozprodaných titulů KDA. <ref>Rozpravy Aventina, Ročník 7, číslo 28, s.228 a 229, Jiří Karásek ze Lvovic: ''Počátky "ModerniModerní revue" XXVII''. [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/7.1931-1932/28/228.png]. </ref>
 
=== Knižnice ===
Řádek 106 ⟶ 107:
== Odkazy ==
{{ÚČL}}
=== Poznámky ===
<references group="p."/>
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Zdroje ===
* Aleš Zach: heslo ''Kamilla Neumannová'', in: Lexikon české literatury, díl. 3, sv. 1 (M-O), Praha, Academia 2000, str. 516-518;
* Aleš Zach: ''Ediční dílo Kamilly Neumannové'', bibliografický soupis k 100. výročí jejího narození a 20. výročí úmrtí, Strahovská knihovna, Praha, 1976;
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Poznámky ===
<references group="p."/>
 
=== Literatura ===