Kamilla Neumannová: Porovnání verzí

}}

 

 

== Život ==

Kamilla byla jediná dcera pražského holiče Františka Krémy <ref>Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (rodina Franze Krémy)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=afc707cbabc31e4c2a3573b8480ad7344f5e8b96587610752e2725aae31ef602&action=image&record=26]</ref>, jehož rodina pocházela podle ústní tradice z italské Cremony. Její literární zájmy byly podníceny učitelkou Vilmou Sokolovou a později Bohuslavou Sokolovou (sestry [[Karel Sokol|Karla Stanislava Sokola]], mimo jiné v letech 1890 – 1896 vydavatele [[Vzdělávací bibliotéka|Vzdělávací bibliotéky]]). V roce 1893 se sblížila se [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumannem]], který byl tehdy ve vyšetřovací vazbě ve věci [[Proces s Omladinou|Omladiny]]. Jeho prostřednictvím se seznámila s mladou uměleckou generací a po návratu S. K. Neumanna z vězení 1895 se účastnila její aktivity.<ref>Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (Kamila Neumannová a Stanislav Neumann)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=116bd5b6b9ded545ab46fdbf0f029b9ebc600a8a75af059ded474f7e9f353a90&action=image&record=10]</ref>

V roce 1896 účinkovala v představení německého básníka [[Rudolf Lothar|Rudolfa Lothara]] ''Rytíř, smrt a ďábel'', které provedl dne 6. března 1896 spolek [[Intimní volné jeviště]] (režie: [[Arnošt Procházka]], úvodní slovo [[Jiří Karásek ze Lvovic]]).

Dne 14. ledna 1899 uzavřela civilní sňatek se [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumannem]]<ref name="soupis">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/Zoomify.action?scanIndex=0&xid=4AF73D16ED2C11E1A90740618600A675&entityType=10120&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28206218%29%29 Soupis pražských obyvatel, Neumann Stanislav, 1875]</ref> a přistěhovala se na [[Žižkov]] do jeho olšanské vily čp. 45, centra anarchistické bohémy, kde se mimo jiné organizačně podílela na [[Stanislav Kostka Neumann|Neumannově]] vydavatelské činnosti: časopis [[Nový kult]], edice [[Knihovna Nového kultu]].

V roce 1900 se jí narodila dcera [[Kamila Značkovská-Neumannová|Kamila]], v roce 1902 syn [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislav]]. V listopadu 1904 opustil [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumann]] rodinu a s novou družkou, Boženou Hodačovou, odešel do Vídně. Manželství bylo úředně rozloučeno v roce 1914.<ref name="soupis"></ref>

 

 

Sedmdesátiny Kamilly Neumannové byly hojně připomínány (viz Literatura). I v době, kdy již byla na odpočinku, nezapomněl tisk jeji nakladatelskou činnost. Rudé právo připomnělo 24. 3. 1949 její pětasedmdesátiny. <ref>Rudé právo, 24.3.1949, s. 3 (dostupné online v NK ČR)</ref> Literární noviny upozornily 27. 3. 1954 na její osmdesátiny <ref>Literární noviny 13/1954, s. 10, ''Osmdesátiny Kamilly Neumannové'' [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/3.1954/13/10.png]</ref> a po její smrti jí věnovaly vcelku objektivní a apolitickou vzpomínku. <ref>Literární noviny 13/1956, s.10, ''Zemřela Kamilla Neumannová'' [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/5.1956/13/10.png]</ref>

 

Během prvních deseti let si vydavatelství vybudovalo pevný okruh spolupracovníků převážně z družiny [[Moderní revue]] a okruh odběratelů a čtenářů zvláště z řad studentů, učitelů, tvůrčí inteligence a anarchistického dělnictva.

| příjmení = Sekanina

| jméno = František

}}</ref>

 

Po Procházkově smrti obnovila Neumannová v roce 1925 činnost na základě úvěru, opatřeného advokátem [[Kamill Resler|Kamillem Reslerem]]. Toho roku získala knihkupeckou koncesi, které však pro nedostatek finančních prostředků nevyužila. Kamilla Neumannová se snažila nalézt nový ediční program a tím i nový odběratelský okruh v mladších čtenářských vrstvách, ale nebyla úspěšná. V roce 1926 se podílí na založení Klubu moderních nakladatelů Kmen, to je však považováno za výraz úcty iniciátorů sdružení k programovým předválečným tradicím vydavatelství než za ocenění jeho současného postavení. Finanční situaci nakladatelství nezlepšila ani propagační akce Kmene s pokusem rozprodat sklad vydavatelství u příležitosti 25. výročí založení KDA 1930.

 

* Kamilla Neumannová popsala v Národních listech vznik a činnost KDA po dobu 25 let. <ref>Národní listy - příloha Knihy a čtenáři, ''25 let Knih dobrých autorů'': 5.1.1930, s. 3 [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885299], 26.1.1930, s. 10 [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885614],9.2.1930, s. 11, [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=6885851&picp=&idpi=10406785]</ref>

 

 

=== Knižnice ===

== Odkazy ==

{{ÚČL}}

 

=== Zdroje ===

* Aleš Zach: heslo ''Kamilla Neumannová'', in: Lexikon české literatury, díl. 3, sv. 1 (M-O), Praha, Academia 2000, str. 516-518;

* Aleš Zach: ''Ediční dílo Kamilly Neumannové'', bibliografický soupis k 100. výročí jejího narození a 20. výročí úmrtí, Strahovská knihovna, Praha, 1976;

 

=== Literatura ===