Wikipedie

Líšťany (okres Plzeň-sever): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Rudi84 (diskuse | příspěvky)
2 152 editací
→‎Historie: wikiodkazy dokončení
úprava
Řádek 28:
| nadmořská výška = 458
}}
[[Soubor:Kostel svatého Petra a Pavla v Líšťanech - okres Plzeň - sever - Česká republika.jpg|thumb|Kostel svatého Petra a Pavla]]
'''Líšťany''' je [[obec]] a [[vesnice]] v [[Okres Plzeň-sever|okrese Plzeň-sever]], kraj [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]. Obec Líšťany zahrnuje ještě 7 dalších vesnic. Žije zde celkem přes 700 obyvatel. Asi 4 km na jih od Líšťan se rozlévá [[přehradní nádrž Hracholusky]].
 
== Historie ==
První zmínka o Líšťanech se objevuje v základní listině kláštera v [[Kladruby|Kladrubech]] roku [[1115]]. Podle této listiny byla obec přidělena svobodnému sedláku Zinozirovi z Líšťan. Kromě Líšťan patřili ke klášteru mimo jiné i [[Podmokly (okres Rokycany)|Pokmokly]], [[Klenovice]], [[Hůrky]] a další. Roku [[1186]] patří ke klášteru také dva kováři z Košetic. Kolem roku [[1175]] je možno doložit existenci samotného dvora v Luhově. Roku [[1197]] patřili Krukamice, Číhaná, Křelovice a Pernarec k majetkům kláštera v [[Teplá|Teplé]]. Jako panské rody z té doby známé např. roku [[1170]] Gumpold von Bubra (z Bubnu). Roku [[1212]] [[Rytíř|rytíři]] ze Všerub, roku 1225 rytíři z [[Kokořovcové z Kokořova|Kokořova]]. Od roku [[1269]] zaznamenáváme v Líšťanech vlastní rytířský rod Predota. Bohuslav Predota roku [[1269]] a dále jeho synové Bohuslav a Drslav roku [[1283]]. V roce [[1316]] je uváděn jako majitel Líšťan Nikolos von Lichtenstein (Mikuláš z Líšťan). V roce [[1320]] pak Buschek a Sulislav von Lichtenstein.▼
{{Wikifikovat}}
 
▲První zmínka o Líšťanech se objevuje v základní listině kláštera v [[Kladruby|Kladrubech]] roku [[1115]]. Podle této listiny byla obec přidělena svobodnému sedláku Zinozirovi z Líšťan. Kromě Líšťan patřili ke klášteru mimo jiné i [[Pokmokly]], [[Klenovice]], [[Hůrky]] a další. Roku [[1186]] patří ke klášteru také dva kováři z Košetic. Kolem roku [[1175]] je možno doložit existenci samotného dvora v Luhově. Roku [[1197]] patřili Krukamice, Číhaná, Křelovice a Pernarec k majetkům kláštera v [[Teplá|Teplé]]. Jako panské rody z té doby známé např. roku [[1170]] Gumpold von Bubra (z Bubnu). Roku [[1212]] [[Rytíř|rytíři]] ze Všerub, roku 1225 rytíři z [[Kokořovcové z Kokořova|Kokořova]]. Od roku [[1269]] zaznamenáváme v Líšťanech vlastní rytířský rod Predota. Bohuslav Predota roku [[1269]] a dále jeho synové Bohuslav a Drslav roku [[1283]]. V roce [[1316]] je uváděn jako majitel Líšťan Nikolos von Lichtenstein (Mikuláš z Líšťan). V roce [[1320]] pak Buschek a Sulislav von Lichtenstein.
V roce [[1369]] tu seděli [[Jetřich]] a Půta z [[Gutštejn|Gutštejna]], příslušníci rodu, který ovládal širší okolí. OdDalší rokurody, [[1456]] až [[1523]]které zde sídlil rodpostupně Hrádeksídlily:▼
* [[1456]] až [[1523]] rod Hrádek
 
▲V roce [[1369]] tu seděli [[Jetřich]] a Půta z [[Gutštejn|Gutštejna]], příslušníci rodu, který ovládal širší okolí. Od roku [[1456]] až [[1523]] zde sídlil rod Hrádek:
* [[1523]] až [[1531]] rod [[Příchovští z Příchovic|Příchovský]]
* [[1552]] až [[1628]] rod [[Czerninové z Chudenic|Czernin]]
* [[1628]] až [[1660]] rod [[Příchovští z Příchovic|Příchovský]]
* [[1660]] až [[1727]] rod Steibach von Kramichstein
* [[1727]] až [[1771]] hrabata Hamiltonové
* [[1771]] až [[1782]] hrabata [[Kinští|Kinský]]
* [[1782]] až [[1799]] paní ze [[Schirnding|Schirdingu]]
* [[1799]] až [[1824]] hrabě [[hraběDohalští von Dohalskyz Dohalic|hrabě von Dohalsky]]
* [[1825]] až [[1853]] rod Pelglerů z Perglasu
* [[1853]] až [[1862]] pán z [[Dobřenice|Dobřenic]]
Řádek 50:
Roku [[1401]] umírá v Líšťanech [[Vilém z Gutenštejna]]. V létech [[1422]] až [[1426]] jsou [[Patron|patrony]] kostela Jan a Buryan z Gutenštejny, ale roku [[1434]] [[panoš]] Jan z Ulic. Od roku [[1456]] přešly Líšťany do držení rytířské rodiny z Hrádku. Roku [[1462]] se připomíná Bouchval z Hrádku, seděním na Leštěnech. Roku [[1522]] zde byly v nedílu sestry Kateřina, Eliška a Anna z Hrádku, ale už roku [[1523]] je předvolán za svědka ke komornímu soudu Vilém Příchovský z Příchovic, patrně manžel jedné ze sester. Roku [[1552]] a [[1563]] vystupuje jako majitel Jakub Černín z Chudenic, druhý manžel výše zmíněné Elišky z Hrádku. Panství Líšťany patřilo v roce [[1590]] bratrům Gallus a Johan Černínů z Chudenic. Roku 1591 pak Jakobu Černínu z Chudenic. V roce [[1596]] panství podle nápisu na křtitelnici v líšťanském kostele, patří jeho synům Karl a Johann Andreas.
 
Líšťany zůstaly v držení [[Černínové z Chudenic|černínské větve]] až do roku [[1628]], kdy Jan Černín v době [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] opustil pro víru zemi a před odchodem prodal statek Líšťany, „totiž„''totiž tvrz Líšťany se dvorem poplužním, pivovarem a sladovnou při ní ležícím“ležícím''“, Václavu Příchovskému z Příchovic na Lomu. Ač se vojenské akce [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] Plzeňska přímo nedotkly, byl hospodářský stav statku po úmrtí starého pána Václava Příchovského, naprosto dezolátní. Komise složená z příbuzných zůstavitele, císařského rady Jana Karla Příchovského na Pšanech a dále Albrechta Příchovského na Svojšíně, konstatovala, že statek je zruinován a nestačí krýt dluhy, včetně splátek, předešlému majiteli Janu Karlu Černínovi. Jménem Václavových sirotků prodali komisaři roku [[1644]] za sníženou cenu statek „totiž„''totiž tvrz Líšťany“Líšťany''“ a další náležitosti Markétě Příchovské z Lub. Po jejím úmrtí převzal statek roku [[1646]] její manžel, Albrecht Kristián z Příchovic.[[Soubor:Kostel svatého Petra a Pavla v Líšťanech - okres Plzeň - sever - Česká republika.jpg|thumb|Kostel svatého Petra a Pavla|vlevo]]Roku [[1660]] správci pozůstalosti Albrechta Kristiána Príchovského z Příchovic na Líšťanech prodali „dluhy zcela přetížený a zruinovaný stateček“ s poněmčeným názvem Lichtenstein, „''totiž rytířské sídlo, pivovar a sladovnu, stromovku, dvě chmelnice a hospodářský dvůr''“ a další Antonínu Steibachovi, [[Hejtman|hejtmanov]]i dolnosaských statků, titulované jen „edle Herr“. Měšťanský povýšenec skoupil řadu statků v okolí. Steibachové jsou typickým příkladem rodiny, která těžila z neklidných dob třicetileté války a vynesla se nad ostatní. Původně ze severního [[Německo|Německa]], sloužili příslušníci této rodiny po celé 16. a 17. století jako vojáci po celé Evropě. Za třicetileté války jeden z nich, Anton se vzmohl. Z vojáka se stal hospodářským správcem v Toužimi, nahospodařil si peníze a koupil si statky Hunčice, Krašovice, Radlovice, Vísku a Líšťany. Roku 1664 byl povýšen do rytířského stavu a dostal přídomek „von Kranichstein“.
 
Roku [[1660]] správci pozůstalosti Albrechta Kristiána Príchovského z Příchovic na Líšťanech prodali „dluhy zcela přetížený a zruinovaný stateček“ s poněmčeným názvem Lichtenstein, „totiž rytířské sídlo, pivovar a sladovnu, stromovku, dvě chmelnice a hospodářský dvůr“ a další Antonínu Steibachovi, [[Hejtman|hejtmanov]]i dolnosaských statků, titulované jen „edle Herr“. Měšťanský povýšenec skoupil řadu statků v okolí. Steibachové jsou typickým příkladem rodiny, která těžila z neklidných dob třicetileté války a vynesla se nad ostatní. Původně ze severního [[Německo|Německa]], sloužili příslušníci této rodiny po celé 16. a 17. století jako vojáci po celé Evropě. Za třicetileté války jeden z nich, Anton se vzmohl. Z vojáka se stal hospodářským správcem v Toužimi, nahospodařil si peníze a koupil si statky Hunčice, Krašovice, Radlovice, Vísku a Líšťany. Roku 1664 byl povýšen do rytířského stavu a dostal přídomek „von Kranichstein“.
 
Roku [[1682]] přechází panství Líšťany do majetku jeho syna Benedikt Franz von Kranichstein. Poslední jmenovaný je uváděn ve farních matrikách jako okresní hejtman okresu [[Plzeň]] a pán v Líšťanech, Hunčicích, Radimovicích a ještě dalších majetků. Zemřel 28. listopadu [[1704]] a zanechal jako dědice svých statků syna Karla Maxmiliána Steibacha rytíře z Kranichsteinu. Tento byl v roce [[1715]] povýšen na svobodného pána. Roku [[1727]] je panství Líšťany prodáno, včetně [[Krašovice (okres Plzeň-sever)|Krašovic]], hraběti Juliovi Xaveru Hamiltonovi, pánu na Dörrengruthu v [[Rakousko|Rakousku]]. Je velmi pravděpodobné, že Steinbach, který si v Čechách vytvářel novou šlechtickou základnu a reprezentaci, provedl i první přeměnu středověké tvrze na zámecké sídlo. Naopak, Hamilton se zdržoval na svých rakouských statcích, takže Hamilton nejvýše zámek dokončil neb upravil ale zcela určitě by takovou přestavbu nezačal. Roku [[1759]] přešlo líšťanské panství do vlastnictví Nikolause Hamiltona. Ale již roku [[1766]] přechází panství do vlastnictví hraběte Antona Hamiltona. Rod Hamiltonů měl statek Líšťany v držení necelé půlstoletí.
Řádek 62 ⟶ 60:
Statky Luhov a Třebobuz patřily počátkem XVII. století Bohuslavu Winderspirgerovi. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]] byly královským dekretem zabaveny a roku [[1625]] za 4 689 zlatých a 40 [[Groš|grošů]] prodány paní Anně Winderspergerové. Od roku 1654 patřily statky Luhov a Třebobuz Mathiasi Skalikovi, podobně jako [[Hunčice]]. (Hunčice do roku [[1654]] patřily Christophu Lhotkovi). Tyto statky Luhov, Třebobuz a Hunčice přešly posléze do majetku rytíře Ernsta Fridricha z Kranichsteinu. Po jeho smrti v roce [[1680]] se jako majitel uvádí Ernst Joseph z Kranichsteinu. Po jeho smrti v roce [[1730]] panství dědí jeho syn Johan Wenzel. Posledně jmenovaný byl roku [[1749]] povýšen na svobodného pána Steinbacha z Kranichsteinu. Svobodný pan Johann Wenzel Steinbach z Kranichsteinu kupuje roku [[1764]] statek Dolany, později pak Hracholusky. Zemřel roku 1779 a dědictvím přešlo panství do majetku jeho jediné dcery Marie Anny, která se ve stejném roce (1779) provdala z hraběte Maria Bořek Dohalsky z Dohalice. Statek Lipna patřil roku [[1596]] Christophu Braumovi z Miřetic. Roku [[1654]] pak rytmistru Wenzel Braumovi z Miřetic a jeho bratru Wratislavu. Oba jsou uváděni také jako páni z Těchoděl. V roce [[1684]] umírá Anna Ludmila Brominová (Braumová), paní na Lipně. V roce [[1693]] jsou uváděni jako majitelé statku Lipna majitelé Wilhelm Wenzel Brom (Braum) a jeho manželka Anna Elizabeth, rozená Steinbach z Kranichsteinu.
 
V létechletech [[1715]] a [[1724]] je uváděn jako majitel statku Lipno Franz Heinrich Brom z Mirotic, jako pán na Lipně a Těchodělech. Umírá 16. července [[1730]]. Jen pro zajímavost:Ovšem 10. července [[1730]] (tedy o týden dříve), je uváděn jako majitel Lipna a Těchoděl zesnulý Karl Fridrich Brom von Milotitz. Pravděpodobně tedy byli společnými majiteli statku. V létech 1734 a 1736 je uváděna jako majitelka paní Anna Elizabeth, vdova po panu Brom von Milotitz. V roce 1748 je majitelem Franz Joseph Kölsch von Kölschcim. Po jeho smrti v roce [[1767]] přechází majetek do vlastnictví Johanna Kölsche von Kölscheim. Tento umírá roku 1784 a majetek roku 1792 získává jeho sestra Marie Anna, manželka hraběte Franze Josepha von Stampach, pána na Koslau ([[Kozel (zámek)|Kozel]]) a Deltsch ([[Telč]]?). Roku [[1803]] jsou statky prodány bratrům Franz a Joseph aus Dobřan a jejich švagru Johannu Hahnu, řediteli v Hostau (Hostouň). Na statcích hospodařili společně až do roku [[1804]]. Tohoto roku prodávají veškerý majetek hraběti Maria Wenzel Bořek Dohalskymu z Dohalice. Tím dochází k sjednocení statku Lipno s panstvím Luhov-Líšťany.
 
Na základě pozůstalostního řízení zdědil roku [[1825]] panství Líšťany Maria Václav svobodný pán Pergler von Perglas. Po smrti pána z Perglasu v roce 1853 získal panství Líšťany dědictvím Michael svobodný pán Dobřenský z Dobřenic. Z pozůstalosti tohoto Michaela Dobřenského panství se zámkem vydražil roku [[1862]] kníže Karel von Löwenstein – Wertheim – Rosenberg a připojil je ke svým četným západočeským a německým statkům. Löwensteinům patřilo panství s líšťanským zámkem až do 1. [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]]. Ale v roce [[1918]], když byla zmenšována velká panství, získal líšťanský velkostatek finančník Emanuel Kumpera. 28. října [[1925]] přišlo do obce Líšťany 5pět českých [[Československé legie|legionářských]] rodin, kterým zde ministerstvo obrany postavilo selské usedlosti a ke kterým byla přidělena zemědělská půda od zdejšího velkostatku. Asi 17 hektarů na každou usedlost.
 
Roku [[1934]] byl líšťanský zámek převzat [[Státní pozemkový úřad|státním pozemkovým úřadem.]] Z Líšťan byl vytvořen zbytkový statek, který koupil Dr. František Roh a užíval jej až do roku [[1954]], kdy byl statek se zámkem předán Československým státním statkům.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Líšťany_(okres_Plzeň-sever)“