Jan Ludvík Frič: Porovnání verzí

Jan byl synem básníka a revolucionáře [[Josef Václav Frič|Josefa Václava Friče]]. Narodil se v Paříži, kde žil jeho otec v exilu, a jméno dostal po svém kmotru [[Jan Neruda|Janu Nerudovi]]. Roku 1870 se s matkou Annou, (rozenou Kavalírovu, dcerou zakladatele [[Kavalierglass|sázavské sklárny]]), bratrem Josefem a sestrou Boženou se přestěhovali zpět do Čech. V Praze bydleli v přízemním bytě domu strýce Antonína Kavalíra v Krakovské ulici. Z exilu se jeho otec vrátil až roku 1880.

Roku 1879 ve svých šestnácti letech odmaturoval na první státní reálce v Praze, ve stejném roce odmaturoval na akademickém gymnáziu i jeho bratr Josef. Od podzimu navštěvoval přednášky na Vysoké škole „na technice“ v oborech chemie, fyzika a přírodní vědy. Následující rok se z exilu vrátil jeho otec.

Roku 1882 se s bratrem zúčastnili sjezdu českých přírodozpytců a lékařů, ana uvedliněmž se na němuvedli kolekcí chemických přístrojů a také mikrofotografiemi, získanými dlouhou expozicí na mokrých kolodiových deskách. Vystaveny byly i jejich zvětšeniny mineralogických výbrusů, řezu smrkovým dřevem a plísně. V tomto roce na doporučení [[Vojtěch Šafařík|Vojtěcha Šafaříka]] odjel Jan na šest týdnů do Berlína do závodu Bamberg. Za své práce získal vysvědčení, na základě něhož později požádal o dispens od výučního listu. V Berlíně také zamluvil dodání prvního soustruhu.