Znalostní ekonomika: Porovnání verzí

''„Myšlenka [[Společnost|společnosti]] [[Vzdělání|vzdělání]] vychází z předpokladu, že základním [[Produkční faktor|produkčním faktorem]] se v současné době stává [[Kvalifikace|kvalifikace]] občanů. Jen taková společnost bude dlouhodobě úspěšná v [[Mezinárodní soutěž|mezinárodní soutěži]], která dokáže investovat do celoživotního vzdělávání svých občanů a v tomto smyslu do rozvíjení jejich schopností. [[Vláda]] odmítá myšlenku, že by naší základní komparativní výhodou v celosvětové soutěži [[Globalizovaná společnost|globalizované společnosti]] mohla být levná [[Pracovní síla|pracovní síla]]. Naopak, domnívá se, že můžeme prorazit efektivním využíváním kvalifikované a dobře placené [[Pracovní síla|pracovní síly]] s vysokou [[Produktivita práce|produktivitou práce]]. [[Sociální investice]], [[Investice|investice]] do [[Lidský kapitál|lidského kapitálu]] či do rozvoje [[Lidský potenciál|lidského potenciálu]] vláda považuje za nejúčinnější formu [[Vládní investice|vládních investic]]. Tuto formu, zejména v podobě investic do vzdělání, chce vyjádřit i ve svých rozpočtových prioritách tak, aby se naše společnost postupně stávala znalostní společností.“''<ref>Programové prohlášení vlády České republiky. Praha, srpen 1998</ref>

*[[Kooperace]] a [[Integrace|integrace]] původně oddělených [[Ekonomický sektor|ekonomických sektorů]]

** Přispívá k [[Transformování|transformování]] fyzicky existujících [[Organizace|organizací]] do virtuálních

** Lepší [[Vzájemné propojení|vzájemné propojení]] a spolupráce

#'''Rostoucí znalostní [[Intenzita|intenzita]] ekonomických aktivit'''

##Národní a mezinárodní [[Deregulace|deregulace]]

''„Jaké jsou problémy českého školství? Stále největší problém českých žáků je, že dostatečně neporozumí [[Psaný text|psanému textu]], což je v mezinárodním srovnání nestaví do dobrého světla. Za snížení [[Úroveň|úrovně]] znalostí dětí může mimo jiné také to, že učitelé musejí v rámci [[Školská reforma|školské reformy]] více dbát na rozvoj jejich [[Schopnost|schopností]] a [[Dovednost|dovedností]], což je nyní celoevropský [[Trend|trend]]. Více než výuce [[Fakt|faktů]] se musí věnovat tomu, aby s dětmi diskutovali a učili je formulovat vlastní názor. [[Perspektiva|Perspektivně]] bude třeba zlepšit výuku cizích jazyků, zejména angličtiny, která je hlavním jazykem [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiky]], [[E-learning|e-learningu]] a [[Mezinárodní komunikace|mezinárodní komunikace]].“''<ref>Šrédl, K.: Znalostní ekonomika a vzdělávání, strana 108, Reprografické studio PEF ČZU v Praze, 2010</ref>