Rabí (hrad): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění v IB, památková ochrana, závěrečné sekce, portály, pracuje se
Historie, literatura
Řádek 8:
| obec = [[Rabí]]
| loc-map = {{LocMap |Česko |relief = 1 |label = Rabí | lat = 49.2791667 | lon = 13.6183333 | float = center | caption = }}
| stavitel = [[Wittelsbachové]]
| další majitelé = [[páni z Velhartic]]<br />[[Švihovští z Rýzmberka]]<br />[[Chanovští z Dlouhé Vsi]]
| výstavba = 1. polovina [[13. století]]
Řádek 13 ⟶ 14:
| web = [http://www.hrad-rabi.eu/ www.hrad-rabi.eu]
}}
'''Rabí''' je [[zřícenina]] [[hrad]]u ležící ve [[Rabí|stejnojmenném městě]] na [[Rabí (Šumavské podhůří)|vyvýšeném ostrohu]] nad řekou [[Otava|Otavou]] v &nbsp;[[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 540&nbsp;metrů, asi 8&nbsp;kilometrů severovýchodně od [[Sušice]]. Areál hradu je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]]<ref>{{MonumNet|název=Hrad Rabí s hradním kostelem Nejsvětější Trojice, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy|ID=123204|datum=2017-06-15}}</ref> a v &nbsp;roce 1978 byl zapsán na [[seznam národních kulturních památek České republiky]].<ref name="nkp"/> Zříceninu spravuje [[Národní památkový ústav]] a v&nbsp;rekonstruovaných prostorách je umístěno malé [[muzeum]].
 
== Historie ==
Počátky hradu jsou nejasné. Za jeho stavitele bývali považováni [[páni z Velhartic]],<ref name="triska"/> ale vzhledem k&nbsp;dochovaným částem [[Románská architektura v Česku|románského zdiva]] je možné, že byl postaven nejspíše ve třináctém století rodem [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] v&nbsp;severní části jejich panství, které se k&nbsp;českému království vrátilo až roku 1273. Teprve poté ho získali majitelé blízkých [[Budětice (hrad)|Budětic]], kteří pocházeli z&nbsp;rodu pánů z&nbsp;Velhartic.<ref name="durdik"/>
Od počátku [[14. století]] stávala na místě dnešního hradu [[tvrz]] [[Páni z Velhartic|pánů z Velhartic]]. V červnu roku [[1421]] byla obléhána a dobyta [[husité|husity]]; při obléhání přišel o druhé (pravé) oko [[Jan Žižka]] rukou [[Žižkova hrušeň (Rabí)|Přibíka Kocovského]]. V [[15. století]] proběhla rozsáhlá přestavba, při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven [[donjon]] s obytnou i obrannou funkcí, celkový prostor hradu byla rozčleněn na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku [[1498]] byla dokončena hradní [[kaple]].
 
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;hradu pochází až z&nbsp;roku 1380, kdy již patřil Půtovi [[Švihovští z Rýzmberka|Švihovskému z&nbsp;Rýzmberka]]. Po Půtovi se majitelem stal v&nbsp;roce 1399 jeho bratr Břeněk Švihovský z&nbsp;Rýzmberka, který nechal hrad rozšířit a nově opevnit. Za [[Husitské války|husitských válek]] Rabí patřilo Břeňkovu synovi Janu Rabskému. V&nbsp;letech 1420 a 1421 hrad oblehlo vojsko vedené [[Jan Žižka|Janem Žižkou z&nbsp;Trocnova]]. Při prvním obléhání se posádka bez boje vzdala, zatímco podruhé se bránila a při obléhání zde v&nbsp;červenci 1421 přišel Jan Žižka o&nbsp;druhé oko.<ref name="triska"/> Hrad byl sice dobyt, [[Husitství|husité]] zajali [[Menhart II. z Hradce|Menharta z&nbsp;Hradce]] a způsobili velké škody na okolních panstvích, ale Jan Rabský nechal hrad do roku 1427 znovu opravit.<ref name="sedlacek"/>
Hrad byl vypleněn během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] a v [[18. století]] vyhořel. Částečně byl renovován od roku [[1920]]. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé [[muzeum]]. Hrad je [[národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].
 
V&nbsp;roce 1450 panství zdědil Vilém mladší Švihovský z&nbsp;Rýzmberka na Rabí. Zemřel v&nbsp;roce 1479 nebo 1480 a statek po něm převzal Půta Švihovský z&nbsp;Rýzmberka, který zahájil přestavbu,<ref name="triska"/> na níž se nejspíše podílel stavitel [[Benedikt Rejt]].<ref name="durdik"/> V&nbsp;úpravách hradu pokračovali až do roku 1530 také Půtovi synové Břetislav a Vilém, ale rozsah stavby překročil finanční možnosti rodu, a Švihovští museli Rabí v&nbsp;roce 1549 prodat.<ref name="triska"/>
 
Novým majitelem se stal Jindřich Krucpach z&nbsp;Trachenberka, po něm roku 1557 Diviš Malovec z&nbsp;Libějovic a o&nbsp;dva roky později [[Vilém z Rožmberka]], od kterého jej roku 1563 koupil Adan [[Chanovští z Dlouhé Vsi|Chanovský z&nbsp;Dlouhé Vsi]]. Chanovští začali zanedbávat údržbu, a hrad začal pustnout. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] ho vyplenilo vojsko [[Petr Arnošt II. Mansfeld|generála Mansfelda]]. V&nbsp;roce 1625 navíc zemřel Jan Vilém Chanovský a jeho dědici vedli spor o&nbsp;majetek. Panství bylo roku 1648 rozděleno mezi jednoho z&nbsp;Janových bratranců a druhou polovinu získali bratři Jan Karel a Jan Albrecht Chanovští. Spojit rozdělené díly se podařilo až Janu Vilémovi mladšímu v&nbsp;roce 1694, který poté opuštěný hrad roku 1708 prodal [[pasov]]skému kardinálovi Janu Filipovi z&nbsp;Lamberka, ale ani on nedokázal zabránit dalšímu chátrání.<ref name="triska"/>
 
== Stavební vývoj ==
Řádek 34 ⟶ 39:
| datum přístupu = 2017-03-12
| vydavatel = Národní památkový ústav
}}</ref>
<ref name="triska">{{Citace monografie
| editoři = Karel Tříska
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1986
| počet stran = 296
| svazek = V
| kapitola = Rabí – hrad
| strany = 160–161
}}</ref>
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
| vydavatel = [[Libri]]
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Rabí
| strany = 464–467
}}</ref>
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého. Prácheňsko
| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran = 283
| svazek = XI
| kapitola = Rábí hrad
| strany = 89
}}</ref>
</references>
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| editoři = Karel Tříska
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1986
| počet stran = 296
| svazek = V
| kapitola = Rabí – hrad
| strany = 160–161
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého. Prácheňsko
| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran = 283
| svazek = XI
| kapitola = Rábí hrad
| strany = 81–97
}}
 
=== Související články ===