Leopold Eugen Měchura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pryč hromadné editace neprojednané s komunitou
celkové úpravy hesla
Řádek 2:
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}
| místo úmrtí = [[Otín (Klatovy)|Otín]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}}}
'''Leopold Eugen Měchura''', psán též '''Miechura''' ([[2. únor]]a [[1804]] [[Praha]] – [[11. únor]]a [[1870]] [[Otín (Klatovy)|Otín]]), byl český právník a [[hudební skladatel]].
 
== Život ==
Byl synem významného pražského advokáta [[Jan Měchura (advokát)|Jana Měchury]] a jeho manželky Marie, rozené Lankisch von Hörnitz (její otec byl bratrancem [[Jan Jeník z Bratřic|Jana Jeníka z Bratřic]]).<ref>http://urbanpeople.cz/archiv/cisla/5-2003-10/pruhled-do-zpusobu-zivota-prazske-mestanske-rodiny-mechurovy-a-palackeho-kolem-poloviny-19.-stoleti.html</ref> Přišel o matku, když mu bylo 6 let a kromě něj byli v rodině ještě tři mladší sourozenci. S hudbou se důvěrně seznámil již v rodině, která pořádala na svém panství v Otíně hudební večery. Další hudební vzdělání získal i během studia na [[Řád zbožných škol|piaristickém]] gymnáziu v Praze. Vystudoval filozofii a práva na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] a vedle toho studoval i hudbu u &nbsp;[[FriedrichBedřich DionysDiviš Weber|Friedricha Dionysa Webera]] a [[Václav Jan Křtitel Tomášek|Václava Jana Tomáška]]. Po studiích se vrátil do [[Klatovy|Klatov]], kde pomáhal otci spravovat rodinné panství a pracoval jako magistrátní úředník. V &nbsp;roce [[1827]] se jeho sestra [[Terezie Měchurová|Terezie]] vdala za [[František Palacký|Františka Palackého]] a o &nbsp;rok později se sám oženil s &nbsp;Klárou Häcknerovou. Další sestra Antonie byla provdána za lesního odborníka a schwarzenberského vrchního lesmistra [[Jan Heyrovský|Jana Heyrovského]],<ref>http://rodopisna-revue-online.tode.cz/regiony/heyrovsky-rokycany.pdf</ref> strýce pozdějšího rektora Karlovy univerzity [[Leopold Heyrovský (právník)|Leopolda Heyrovského]].<ref>http://rodopisna-revue-online.tode.cz/regiony/cb-heyrovsky.pdf</ref><ref>http://www.kohoutikriz.org/data/w_heyrj.php</ref>
 
V &nbsp;Klatovech se významně podílel na hudebním životě kraje. Působil zde jako [[varhany|varhaník]], hráč na [[lesní roh]] a dirigent. Za jeho působení byly v &nbsp;Klatovech prováděny i [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartovy]] opery a velká oratoria (např. [[Joseph Haydn|Haydnovo]] ''[[Stvoření (Haydn)|Stvoření]]'', [[Felix Mendelssohn-Bartholdy|Mendelssohnův]] ''[[Paulus (oratorium)|Paulus]]'', [[Ludwig van Beethoven|Beethovenův]] ''[[Kristus na hoře Olivetské]]'').
 
Byl vychováván vve dvoujazyčnémdvojjazyčném prostředí a přátelil se jak s &nbsp;německými (např. básníkem [[Karl Egon Ebert|Karlem Egonem Ebertem]], či skladatelem [[Jan Bedřich Kittl|Johannem Friedrichem Kittlem]]), tak i českými literáty a hudebníky. Své první skladby psal na německé texty, ale pod vlivem Františka Palackého a dalších českých přátel (především [[Jan Ludevít Procházka|Jana Ludevíta Procházky]] a [[Alois Vojtěch Šmilovský|Aloise Vojtěcha Šmilovského]]) se stále více přikláněl na stranu českého obrozeneckého hnutí. První skladbou na český text je sbor ''Večer v &nbsp;lese op. 92'' z &nbsp;roku [[1865]] na slova Aloise Vojtěcha Šmilovského. Jak svým dílem, tak i národnostním uvědoměním je považován za předchůdce [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]].
 
== Tvorba ==
Ve svém díle vycházel z &nbsp;vrcholného [[Klasicismus (hudba)|klasicismu]] a raného [[Romantismus (hudba)|romantismu]]. Jeho vzory byli zejména [[Wolfgang Amadeus Mozart]] a [[Carl Maria von Weber]]. V &nbsp;orchestrální hudbě je zřetelný vliv [[Felix Mendelssohn-Bartholdy|Felixe Mendelssohna-Bartholdyho]] a [[Robert Schumann|Roberta Schumanna]]. Měl vrozený lyrický talent, který se projevoval zejména v &nbsp;jeho [[vokální hudba|vokální tvorbě]].
 
K nejvýznamnějším dílům patří kantáty na české texty z roku [[1866]]. ''Štědrý den'' a ''První májová noc'' jsou komponovány na slova [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]] a ''Pohřeb na Kaňku'' na text A. V. Šmilovského. Byly to první kantáty na české texty vůbec. Byly uvedeny [[22. březen|22. března]] [[1868]] na koncertě [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]] na [[Žofín]]ě a na provedení se prý podílelo na 220 zpěváků a 90 hudebníků.
Řádek 17 ⟶ 18:
Významná je rovněž opera [[Marie Potocká]] (1870), která je první českou operou na ruský námět. Vznikla na podnět [[František Ladislav Rieger|Františka Ladislava Riegera]]. Libreto napsal Josef Kolář podle epické básně ''Bachčisarajská fontána'' [[Alexandr Sergejevič Puškin|Alexandra Sergejeviče Puškina]] s využitím ''Krymských znělek'' [[Adam Mickiewicz|Adama Mickiewicze]]. Byla provedena posmrtně v [[Prozatímní divadlo|Prozatímním divadle]] za řízení Bedřicha Smetany [[13. leden|13. ledna]] [[1871]].
 
Pozůstalost skladatele se nachází v [[České muzeum hudby|Českém muzeu hudby]] v&nbsp;Praze.
 
== Dílo ==