Leopold Eugen Měchura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pryč hromadné editace neprojednané s komunitou |
celkové úpravy hesla |
||
Řádek 2:
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}
| místo úmrtí = [[Otín (Klatovy)|Otín]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}}}
'''Leopold Eugen Měchura''', psán též '''Miechura''' ([[2. únor]]a [[1804]] [[Praha]] – [[11. únor]]a [[1870]] [[Otín (Klatovy)|Otín]]), byl český právník a [[hudební skladatel]].
== Život ==
Byl synem významného pražského advokáta [[Jan Měchura (advokát)|Jana Měchury]] a jeho manželky Marie, rozené Lankisch von Hörnitz (její otec byl bratrancem [[Jan Jeník z Bratřic|Jana Jeníka z Bratřic]]).<ref>http://urbanpeople.cz/archiv/cisla/5-2003-10/pruhled-do-zpusobu-zivota-prazske-mestanske-rodiny-mechurovy-a-palackeho-kolem-poloviny-19.-stoleti.html</ref> Přišel o matku, když mu bylo 6 let a kromě něj byli v rodině ještě tři mladší sourozenci. S hudbou se důvěrně seznámil již v rodině, která pořádala na svém panství v Otíně hudební večery. Další hudební vzdělání získal i během studia na [[Řád zbožných škol|piaristickém]] gymnáziu v Praze. Vystudoval filozofii a práva na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] a vedle toho studoval i hudbu u
V
Byl vychováván
== Tvorba ==
Ve svém díle vycházel z
K nejvýznamnějším dílům patří kantáty na české texty z roku [[1866]]. ''Štědrý den'' a ''První májová noc'' jsou komponovány na slova [[Karel Jaromír Erben|Karla Jaromíra Erbena]] a ''Pohřeb na Kaňku'' na text A. V. Šmilovského. Byly to první kantáty na české texty vůbec. Byly uvedeny [[22. březen|22. března]] [[1868]] na koncertě [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]] na [[Žofín]]ě a na provedení se prý podílelo na 220 zpěváků a 90 hudebníků.
Řádek 17 ⟶ 18:
Významná je rovněž opera [[Marie Potocká]] (1870), která je první českou operou na ruský námět. Vznikla na podnět [[František Ladislav Rieger|Františka Ladislava Riegera]]. Libreto napsal Josef Kolář podle epické básně ''Bachčisarajská fontána'' [[Alexandr Sergejevič Puškin|Alexandra Sergejeviče Puškina]] s využitím ''Krymských znělek'' [[Adam Mickiewicz|Adama Mickiewicze]]. Byla provedena posmrtně v [[Prozatímní divadlo|Prozatímním divadle]] za řízení Bedřicha Smetany [[13. leden|13. ledna]] [[1871]].
Pozůstalost skladatele se nachází v [[České muzeum hudby|Českém muzeu hudby]] v Praze.
== Dílo ==
|