Hladová zeď: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
IB |
m refy, nadpis |
||
Řádek 3:
| popisek = Hladová zeď nad [[Újezd (Malá Strana)|Újezdem]]
}}
'''Hladová zeď''', někdy nazývaná také ''Zubatá'' ({{vjazyce2|de|''die Hungermauer''}}), je [[Opuka|opuková]] [[hradba]] na [[Praha|pražském]] [[Petřín]]ě, kterou nechal v letech [[1360]]–[[1362]] postavit český král [[Karel IV.]], aby zesílil městské [[opevnění]] [[Pražský hrad|Pražského hradu]] a [[Malá Strana|Malé Strany]]<ref name="pcl">{{Citace elektronické monografie|titul=Hladová zeď|url=http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/hladova-zed|vydavatel=praguecityline.cz|datum_přístupu=2017-06-09}}</ref> proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 [[metr|m]] vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena [[cimbuří]]m, [[hradební ochoz|ochozem]], [[střílna]]mi a několika (údajně osmi) předsunutými věžemi ([[bastion]]y).<ref name="pcl" /> Táhla se od [[Újezd (Malá Strana)|Újezdu]] až po [[Strahov (Praha)|Strahov]] a dál za něj k [[Hradčany|Hradčanům]].
== Historie ==
V roce [[1624]] byla zeď opravena, v polovině [[18. století]] pak z příkazu císařovny [[Marie Terezie]] dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. [[1923]]–[[1925]], [[1975]]) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď. Jeden z bastionů (pětiboká předsunutá věž) Hladové zdi tvoří základ hlavní [[kupole]] dnešní [[Štefánikova hvězdárna|Štefánikovy hvězdárny]] a na Hladové zdi prováděl svá měření ředitel [[Klementinum|klementinské hvězdárny]] [[Alois Martin David]], když stanovoval rozdíl zeměpisných poloh [[Praha|Prahy]] a [[Drážďany|Drážďan]].▼
V roce [[1624]] byla zeď opravena, v polovině [[18. století]] pak z příkazu císařovny [[Marie Terezie]] dále opevněna. Během dlouhé doby existence zdi byly prováděny mnohé další opravy (v moderní době např. [[1923]]–[[1925]], [[1975]]) a různě probourávány a opět zazdívány průchody skrz zeď.
▲
== Pověsti ==
[[Soubor:Wenceslas Hollar - Prague.jpg|thumb|Pohled na Pražský hrad a Petřín s Hladovou zdí od [[Václav Hollar|Václava Hollara]] ze 17. století]]
Zdi se začalo říkat „Hladová“ až později ve vztahu k [[hladomor]]u, který vypukl v roce [[1361]]. V té době na stavbě pravděpodobně našla obživu část nezaměstnané městské [[Chudoba|chudiny]] a podle pověstí právě pomoc chudým byla účelem budování zdi.<ref name="pcl" /> Skutečné záměry však byly nepochybně čistě strategické, nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy zeď již byla rozestavěna.
Nepravdivé pověsti jsou zachyceny např. i v historických spisech [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z Libočan]] nebo [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]], který ve svém vlasteneckém díle píše:
:''Karel proto tak činil, aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a též proto, aby lidu pražskému, hladem právě strádajícímu, výživy poskytl. Císař nazýval dělníky na stavbě zaměstnané svou vřele milovanou rodinou. Každodenně k lidu na Petříně pracujícímu sám docházel. Oblékna pak haleny dělnické sám, Karel při stavbě pracoval po několik hodin denně.''
==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{citace monografie|jméno=Julius|příjmení=Košnář|titul = Staropražské pověsti a legendy|vydavatel = Vincentinum|místo = Praha|rok = 1933|url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/222680|typ kapitoly = - kapitola|kapitola = "O Hladové zdi"|strany= 268}}
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
| |||