Bitva o pevnost William Henry: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
narovnání odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 16:
| ztráty2 = asi 300 mrtvých<br />300-500 zajatých Indiány<br />stovky zraněných
}}
'''Bitva o pevnost William Henry''' (1757; též '''obléhání pevnosti William Henry''') byla jedním z klíčových střetnutí mezi [[Britové|Brity]] a [[Francouzi]] v [[
== Válka Francouzů a Indiánů ==
Řádek 28:
Britským vrchním velitelem v Severní Americe byl v červenci [[1756]] jmenován [[John Campbell hrabě Loudoun|generál hrabě Loudoun]]. Jeho strategickým cílem pro rok 1757 se nejprve stal útok na [[Québec]], ale později došlo ke změně. Cílem britského útoku se měla stát [[Louisbourg (pevnost)|pevnost Louisbourg]], která chránila vjezd do zálivu Sv. Vavřince a do stejnojmenné řeky - hlavní tepny francouzské [[Kanada|Kanady]]. Velení na severní frontě svěřil Loudoun brigádnímu generálovi [[Daniel Webb (generál)|Danielu Webbovi]]. Ten dostal k dispozici 2 000 mužů z 35. pěšího regimentu a 60. královského amerického regimentu a dále měl mít k dispozici cca 5 000 mužů z [[Provincie|provinční]] [[Domobrana|domobrany]]. Jejich cílem mělo být udržení severní fronty, především Fort William Henry a Fort Edward (pevnost cca 25 km jihovýchodně od WH).
Francouzi vedení nově jmenovaným velitelem [[Louis-Joseph de Montcalm|markýzem Montcalmem]] dobyli v srpnu 1756 britskou [[Bitva o pevnost Oswego|pevnost Oswego]] na břehu [[
[[Soubor:RobertRogers.jpeg|náhled|Robert Rogers - zřejmě nejznámější představa jeho vzhledu. Autentický portrét však není znám.]]
Řádek 41:
[[Soubor:Franche de la Marine8.jpg|náhled|Jednotka ''Troupes de la Marine'' - moderní rekonstrukce.]]
=== Francouzské přípravy ===
V dubnu 1757 shromáždil Montcalm tak velké množství Indiánů a kanadských hraničářů, že s jejich pomocí dokázal rozvinout rozsáhlou [[
=== Britská odpověď ===
[[Soubor:Obwandiyag.jpg|náhled|Ottawský náčelník. Ottawové (Odawové) byli kmenem, který patřil k nejpočetnějším a nejvěrnějším spojencům Francouzů nejen za sedmileté války.]]
Řádek 50:
3. srpna dorazil k pevnosti Montcalmův zástupce [[François-Gaston rytíř de Lévis]] a spolu s ním 2 500 tisíce vojáků a bojovníků. Šlo o předsunutou brigádu, která měla vyčistit okolí pevnosti a pokud možno jí hermeticky uzavřít. Indiáni a Kanaďané úkol velmi brzy splnili. Zahnali milici za hradby tábora, odvedli jim veškerý dobytek a následně začali ostřelovat jak pevnost, tak tábor z úkrytů. Montcalm mezitím přitáhl s hlavní armádou a zahájil obléhání po typicky evropském způsobu - poslal k Monrovi vyjednavače s požadavkem na vydání pevnosti Francouzům. Monro odmítl.
Situace obránců byla špatná, ale nikoliv zoufalá. Byli sice obklíčeni a ve více než trojnásobné početní nevýhodě, ale přesto měli šanci bránit se nějaký čas účinně. Monro disponoval desítkami kanónů různých ráží, zásobárny byly plné jídla a munice. Z dlouhodobého hlediska však obléhaní měli minimální šanci na úspěch, neboť Montcalm s sebou přitáhl mnoho obléhacích děl a Francouzi záhy začali s budováním [[okop]]ů, v nichž také své [[Dělostřelecká baterie|baterie]] postupně umístili. Od 6. srpna se pevnost stala cílem soustavného ostřelování. Již od začátku Monro doufal, že mu generál Webb pošle posily, v nichž viděl jedinou šanci na úspěch. Za tímto účelem vyslal i mnoho poslů, ale prorazili jen někteří. Webb ale odmítl. Nechtěl oslabit svou pozici, kterou považoval za poslední výspu Britů před hrozbou napadení [[Albany (New York)|Albany]] a centrálního New Yorku. I když si vyžádal od massachussetského provinčního sněmu další posily v podobě milice, bylo více než zřejmé, že bude trvat poměrně dlouho, než dorazí. Za nečinností Webba mohly být i čistě povahové důvody. Sir William Johnson, ho charakterizoval jako ''„jediného Angličana, o němž vím, že byl zbabělec.“''<ref>STARBUCK. ''Massacre at Fort William Henry'', s. 14.</ref> Webb napsal Monroovi dopis, v němž mu doporučil, aby ''„dosáhl nejlepších možných podmínek kapitulace.“''<ref>ANDERSON. ''Crucible of War'', s. 194.</ref> Posla nesoucího tento dopis zabil jeden z indiánských spojenců Francouzů a list se dostal do rukou Montcalmovi. Markýz měl v ruce hlavní trumf při vyjednávání s Angličany. Do 8. srpna přišli Angličané o téměř polovinu kanónů, přičemž mnohé z nich explodovaly kvůli únavě materiálu a zranily či zabily svou obsluhu. V té době se také začala projevovat francouzská palba. Ačkoliv pevnost zatím neutrpěla zásadní škody a západní zeď by ještě nějakou dobu zřejmě vydržela, morálka obránců byla silně podlomena mj. i kvůli několika bezesným nocím. 9. srpna ráno se Monro po poradě s důstojníky rozhodl vyslat [[Emisaři|emisary]] k Montcalmovi. Ten nabídl podmínky vskutku velkorysé a v zásadě v souladu s evropským "[[gentleman]]ským" stylem válčení poloviny 18. století. Posádka pevnosti se měla zavázat, že nebude proti Francouzům 18 měsíců bojovat, opustí pevnost a zanechá zde veškerý válečný materiál kromě jednoho kanónu a osobních zbraní (šavle, nože, bajonety, pušky a pistole bez munice). Velitelé zajistí, že Britové do listopadu propustí všechny francouzské zajatce. Za to poskytnou jednoho důstojníka jako rukojmí. Na oplátku jim byl garantován bezpečný odchod do pevnosti Edward. Francouzi rovněž přislíbili, že se postarají o raněné a nemocné, jejichž stav nedovoloval opustit William Henry. Monro sice poněkud váhal, zda má na podmínky přistoupit, ale poté co mu Francouzi ukázali zachycený dopis od generála Webba, z něhož bylo jasné, že žádné posily nepřijdou, souhlasil s kapitulací.
== Masakr ==
|